Rok Draka začíná v pátek 9. února v 18 hodin večer, alespoň pro české Vietnamce. „V té době už je doma ve Vietnamu půlnoc,“ vysvětluje 33letý Hong Cuong Nguyen, provozovatel restaurace. V České republice žije sedm let, češtinu zvládá bravurně, za skutečný domov ovšem pořád považuje Vietnam. „Nový rok slavíme trochu méně než doma. Tam bychom na svátek uvařili deset jídel, tady jen pět,“ porovnává.
Uvítání Nového lunárního roku je největším svátkem vietnamské komunity v Česku. V zemi žije podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu 66 tisíc cizinců s vietnamským pasem, celkově se k vietnamskému původu hlásí odhadem přes 100 tisíc obyvatel republiky.
Úplně jako doma to nikdy nebude
Skončil rok Zajíce a začíná rok Draka. „Tradiční jídla na oslavu už jsou uvařena a tohle je třeba něco jako domácí vietnamská šunka,“ přináší 33letý Hong Cuong Nguyen úhledné balíčky zabalené v potravinové fólii. Místo fólie by to měly být banánové listy.
ČTĚTE TAKÉ: Asii bude patřit 21. století. Česku ve Vietnamu pomáhá i naše diaspora vítězů, říká Kmoníček
„Úplně jako doma to sváteční jídlo nikdy nebude, některé suroviny scházejí. Snažíme se, aby to bylo aspoň podobné, na 100 procent to nejde.“ Podobně jako třeba početní Češi ve Velké Británii těžko shání strouhanku z pravých rohlíků na vánoční trojobal kapra.
Nguyen balíčky s vařeným masem představuje jako vietnamskou šunku, v originále je to giò lụa. Extrémně najemno namletá vepřová panenka s příchutí lahodné rybí omáčky uvařená v listech nebo fólii. Šunka či spíše exkluzivní sekaná. „Další chody u nás v rodině tvoří polévka, závitky, vietnamská tlačenka, různé saláty a bánh chưng,“ říká provozovatel vietnamské restaurace Lychee v Ostravě-Porubě.
Rýže s fazolemi a kolenem
První novoroční den čili Tét (Tết Nguyên Đán) si žádná vietnamská rodina nedovede představit právě bez pokrmu bánh chưng. Na slavnostní tabuli je stejně posvátným jídlem jako český vánoční kapr. „Pro nás je Nový rok takovým vaším Štědrým večerem, největším svátkem v roce,“ říká Nguyen. Asi kilogramové šišky jídla bánh chưng jsou zabalené do listů, které se ještě převážou slavnostní bambusovou stužkou. Uvnitř je lepkavá rýže, pak vrstva sóji (někdo dává fazole) a uprostřed kousky masa z vepřového kolene. Směs se vaří 12 hodin.
„Češi se na Vánoce obdarovávají hromadami pečlivě zabalených krabic. My to máme na Nový rok trochu jednodušší,“ vypráví Hong Cuong Nguyen a vytahuje ze zásuvky červené obálky s barevným potiskem.
Červené obálky na finanční dary
„Do obálek se dávají peníze, má to ale svoje pravidla,“ říká. „Kdo má dobrou práci, neměl by dostávat nic, a sám by měl dávat ostatním.“ A nejsou to žádné symbolické částky, rozdává se z kapitálu nashromážděného během celoroční dřiny. Třeba na podporu vysokoškolských studií, na rozjezd podnikání a podobně. Červená barva obálky symbolizuje život, bohatství a štěstí.
V restauraci Lychee je zrovna na návštěvě i mladší bratr majitele, Thanh Lich Le. Letos mu bude teprve patnáct. Narodil se v Česku a díky spolužákům ze základní školy považuje za podstatný svátek také Vánoce. „Význam všech tradic našeho Nového roku ani úplně neznám, ale mám rád oba ty svátky,“ svěřuje se.
Nechce dělat v restauraci, bude ajťákem
Thanh Lich Le se chystá na příjímací zkoušky na střední školu. „Učení mi docela jde, v pololetí jsem měl tři dvojky, zbytek samé jedničky. Chtěl bych se stát ajťákem, hlásím se proto na elektrotechnickou střední školu,“ vypráví. Nechce tedy vlastnit restauraci jako jeho o 18 let starší brácha? „Raději bych dělal něco jiného,“ přeje si. Drak je symbolem nebetyčné energie, ty zkoušky na střední určitě vyjdou...
Drak má přinést štěstí v podnikání a děti narozené v tomto znamení prý patří k těm nejúspěšnějším. A jak se daří samotné vietnamské restauraci Lychee v Ostravě? Nejde o bistro, Hong Cuong Nguyen podnik založil s většími ambicemi. „Leden a únor bývá slabší, takže teď to není úplně nejlepší, ale určitě se to zase rozjede,“ věří.
Ovocný novoroční stromeček
Řeč se otočí na vietnamský novoroční stromeček. „Naštěstí se dá koupit v některých hobby marketech jako okrasná rostlina,“ říká Nguyen. Stromek už stojí doma, teď ho ukazuje jen na fotce v mobilu. Jde o citrusovou rostlinu kumquat, což je takový miniaturní pomerančovník. „Mnohé rodiny upřednostňují okrasnou broskvoň,“ dodá 33letý živnostník, který je hrdým Vietnamcem. „Žil jsem tam do pětadvaceti, mám Vietnam v krvi. Až před sedmi lety mě sem ale stáhli rodiče, kteří už v České republice žijí hodně dlouho,“ vypráví.
Naučil se obstojně česky, dokonce téměř bezchybně skloňuje i časuje. V gastronomii je to podle něho důležité, kuchař musí zákazníkovi rozumět každé slovo. Rozhovor poslouchá žena, která si přišla vyzvednout objednané jídlo. „Hrozně zajímavé. Kdybych nespěchala, chtěla bych to vyprávění poslouchat dále,“ poznamená. Vietnamci už v České republice žijí šest desetiletí, povědomí o jejich tradicích a zvycích je ale u majority pořád mizivé.
Prioritou je rodinná soudržnost
Novoroční tabule se napřed dává ochutnat duchům předků, část jídla tak tvoří obětinu. Rodinný svatostánek, který o svátcích vystaví každá rodina, je vyzdoben vonnými tyčinkami, sochou Buddhy a obložen čerstvými květinami a asijským ovocem. „Rodina je pro nás základ, ale na takovou vzdálenost se nikdy nesetkáme všichni,“ lituje Hong Cuong Nguyen. „Pět členů naší rodiny na svátky odletělo z Česka do Vietnamu. Mám tam pořád babičku i dědečka.“
Nguyen pochází z více než stotisícového města Sơn La, 300 kilometrů severozápadně od Hanoje. V okolí nádherných krasových hor s tropickou přírodou a četnými vodopády. A fascinující historií a kulturou. V roce 1965 byla v jedné jeskyni u města nalezena báseň císaře Le Thai Tong vytesaná do skály v roce 1440. Celkem jde o 140 čínských znaků, staletí přitom veršům vůbec neubraly na čitelnosti.
Na Nový rok se také nesmí uklízet, rodina by se tak mohla připravit o štěstí. „Dneska už se to tak úplně nedodržuje. Nádobí třeba umyje myčka,“ směje se majitel restaurace. Ve Vietnamu si lidé novoroční svátky užívají celý týden. „Tady nemůžeme zbytečně ztrácet zákazníky. Restauraci zavřu jen na tu naši novoroční půlnoc, v dalších dnech už zase budeme normálně vařit.“
Ze stánkařů zachránci služeb na českém venkově
Vietnamský Nový rok letos začíná o půlnoci z 9. na 10. února tamního času. Je to pohyblivý lunární svátek, podobně jako křesťanské Velikonoce. Na Nový rok se dodržuje i celá řada dalších zvyků, například se rodina nesmí hádat ani plakat. Příchod lunárního roku vítají kromě Vietnamců především Číňané, Korejci a další národy jihovýchodní Asie.
V Londýně na Nový rok slaví především proslulá Čínská čtvrť, v České republice zase stotisícová vietnamská menšina. Už socialistické Československo totiž nabídlo vzdělání a práci tisícům obyvatel „bratrského“ komunistického Vietnamu. Částečně během války s Američany, ale hlavně po ní, nejvíce v osmdesátých letech. Proud migrantů se pak nezastavil ani po sametové revoluci, spíše zesílil. Ze stánkařů se postupně stali také provozovatelé vyhlášených restaurací a v posledních letech Vietnamci doslova zachraňují venkovské prodejny se smíšeným zbožím a stále častěji i vesnické hospody. Pro Čechy jsou to málo atraktivní živnosti...
