Francie zažívá v posledních týdnech velmi neklidné období. Přednedávnem totiž skupina vysloužilých armádních generálů dopisem varovala prezidenta Emmanuela Macrona, aby zatočil s islamismem, jinak v zemi hrozí občanská válka. Nyní přišel další dopis, tentokrát od vojáků v aktivní službě. I ti hlavu státu upozorňují, že islamismus je pro Francii nebezpečím, ale zároveň ho obviňují ze „zbabělosti, lhaní a perverze“.
Druhý dopis z řad francouzských vojáků vyšel v časopise Valeurs Actuelles, tedy v tom samém, kde byl publikován i nedávný dopis bývalých generálů. Nyní však signatáři mají být aktivní příslušníci ozbrojených sil, ale konkrétní jména v dopise neuvádějí. Stejně jako bývalí generálové ovšem ve velkém zmiňují islám.
Dopis generálů hýbe Francií. Le Penovou táhne vzhůru, lidé spekulují o převratu
Otevřený dopis z řad vysloužilých generálů je pro současnou Francii stále silným tématem. S názorem bývalých armádních špiček, že je třeba zatočit s islamismem, souzní většina Francouzů a zvedá se tak vlna proti prezidentu Macronovi. Tu se aktuálně daří ve svůj prospěch využít jeho soupeřka z minulých prezidentských voleb Marine Le Penová. Její popularita nyní strmě roste.
V prvním dopise vysloužilí vysoce postavení důstojníci Macrona varovali před hrozbou občanské války a stejná slova volí údajní vojáci, kteří se popisují jako „mladá vojenská generace“. „Pokud občanská válka vypukne, armáda na svém území uhájí pořádek. K civilní válce ve Francii se schyluje a vy to moc dobře víte,“ vzkazují signatáři nynějšího dopisu Macronovi a jeho vládě v čele s premiérem Jeanem Castexem.
Údajní mladí vojáci v dopise členy Macronova kabinetu i jeho samotného dále vyzývají, aby zaujal jasnou pozici. „Tohle není doba na předpřipravené formulace či mediální pokrytí,“ hlásají autoři dopisu s tím, že jde o „přežití Francie“.
Tím, co může podle autorů dopisu zničit Francii, je „islamismus“. Údajní vojáci hlásí, že od roku 2015 působili v operacích na francouzské půdě, které byly zaměřené právě na chycení či zneškodnění muslimských teroristů. Odvolávají se tak na své zkušenosti s islamisty, pro které „Francie neznamená nic než objekt sarkasmu, opovržení, nebo dokonce nenávisti“.
Dopis zatím podepsaly téměř dva miliony lidí
Pondělní dopis je oproti generálskému jiný nejen kvůli tomu, že jeho autoři nejsou konkrétně jmenováni. Tento otevřený dopis totiž přímo na stránkách zmiňovaného magazínu mohou lidé rovněž podepsat. Aktuálně se počet signatářů blíží již ke dvěma milionům.
Vrah úřednice se radikalizoval během lockdownu. Premiér mluví o útoku na stát
Jedná o další útok na naši republiku, na náš stát. Těmito slovy reagoval francouzský premiér Jean Castex na ubodání policejní úřednice, ke kterému došlo v pátek 23. dubna. Útočník tuniského původu měl podle svědků před útokem vykřiknout „Alláhu akbar“. Proč se 36letý muž k činu rozhodl, není jasné, případ se však vyšetřuje v souvislosti s teroristickým činem.
Původní výzvu vysloužilých francouzských generálů podpořila podle průzkumu Harris Interactive nadpoloviční většina Francouzů, konkrétně 58 procent. Generálský dopis navíc přišel krátce před 1. květnem, kdy ve Francii probíhají tradiční demonstrace. Na ně tentokrát vyšly desetitisíce lidí, kteří dávali najevo nespokojenost s Macronem a jeho administrativou.
Aby toho nebylo málo, téměř polovina oslovených Francouzů, konkrétně 49 procent, by podle průzkumu souhlasila, kdyby se moci ujala armáda, aby „zajistila pořádek a bezpečnost“.
Le Penová cítí šanci
Původní otevřený dopis odsoudili představitelé francouzské vlády i hlavní velitel francouzské armády Francois Lecointre. Ten již před nedávnem prohlásil, že by každý voják spjatý s prvním dopisem mohl jít před vojenský tribunál, který by jej propustil ze služby.
Vysloužilé generály naopak podpořila předsedkyně krajně pravicového Národního sdružení a bývalá Macronova soupeřka z prezidentských voleb Marine Le Penová. To jí může podle komentátorů a politologů velmi pomoci, protože se chce o prezidentskou funkci pokusit zabojovat znovu. A průzkumy ji s Macronem považují za favority, současný francouzský prezident ovšem oproti Le Penové zatím neoznámil, zda bude o nejvyšší post znovu usilovat.