Víte, jak pečovat o svého čtyřnohého kamaráda, až udeří mrazy a venku napadne sníh?

Společně se Zuzanou Daušovou, zkušenou cvičitelkou a ředitelkou organizace Helppes – Centra výcviku psů pro osoby s postižením, jsme připravili stručný manuál pro zimní péči o psího parťáka.

Kožich vždycky nestačí

Některá psí plemena jsou pro život v zimě od přírody dobře vybavena. Takový husky nebo samojed si v mrazu a sněhu dokonce libují – však také mají hustou srst s bohatou podsadou, která jim poskytuje perfektní izolaci. Jiní psi jsou na tom o poznání hůře. Krátkosrstý jezevčík, maďarský ohař či dokonce mexický naháč budou ve velmi nízkých teplotách potřebovat speciální svetr či kabátek, který udrží jejich tělo v teple. Výrobci dnes mají v nabídce velký výběr zimního „ošacení“ pro všechna potřebná plemena. Pokud jste zruční, můžete pejskovi obleček s láskou ušít či uplést sami.

Citlivé tlapky

Psí tlapky jsou dost odolné na to, aby si poradily s běžnými nástrahami přírody. Mezi ně však nepatří led, nebo dokonce agresivní posypová sůl, jíž jsou během zimy plné chodníky. V kombinaci s vodou a chladem dokáže chemie způsobit psovi na tlapkách bolestivé praskliny, které se navíc špatně hojí. Před každou vycházkou preventivně namažte tlapky vazelínou nebo speciálním balzámem a snažte se střídat chodník s trávou, kde si pes může sůl z nohou očistit. Když se vrátíte domů, tlapky omyjte či otřete, aby na ně chemie nepůsobila déle, než je nutné, a aby si ji pes neolízal. U dlouhosrstých plemen je dobré ostříhat srst kolem polštářků, na kterou se může nabalovat sníh bránící v pohodlné chůzi. V případě citlivějších jedinců, jimž zima působí problémy, zvažte pořízení psích botiček.

Kvalitní strava zahřeje zevnitř

Máte-li doma aktivního psa, který vyžaduje dlouhé procházky a nezůstane chvíli v klidu, dopřejte mu přes zimu stravu s vyšším podílem tuků a bílkovin. Totéž platí pro hlídače, kteří tráví velkou část dne venku. Nadváha sice škodí psům stejně jako lidem, trochu silnější vrstva podkožního tuku však ochrání před chladem.

Pokud se pes v zimě ven nikterak nehrne a preferuje krátké procházky, hlídejte naopak, aby měl dost aktivity a během chladných měsíců nezlenivěl a nepřibral.

Útočiště před nečasem

Myslete na svého venkovního hlídače a připravte mu na zimu teplý pelíšek. I když je pes vybaven hustou srstí, ve chvílích odpočinku a neaktivity může venku prochladnout. Pokud je zvyklý na celoroční pobyt venku, do vyhřátého domu ho však raději nepouštějte. Mohli byste jeho organismus vyvést z rovnováhy a způsobit teplotní šok. Stačit mu bude uzavřená zateplená bouda poskytující závětří, nejlépe s podestýlkou ze slámy a předsíňkou oddělující pelech od venkovního nečasu. Nezapomeňte často kontrolovat misku s vodou, která může zamrznout.

Venku si dopřejte zábavu!

Z vlastní zkušenosti víte, že před zimou nejlíp ochrání pohyb. Není důvod, proč byste si nemohli nadále dopřávat dlouhé procházky, okořeněné třeba dováděním ve sněhu. Pozor dejte jen na potoky a řeky, které jsou pro psa neodolatelným lákadlem. Ve chvíli, kdy se pes namočí, musíte chtě nechtě zamířit domů, abyste zabránili jeho prochladnutí. Stejně jako člověk, i pes může nastydnout a onemocnět. Pokud je voda zamrzlá a nevíte, jak silná je vrstva ledu, je nutné psovi zabránit ve vstupu na něj, protože propadnutí ledem může mít pro vašeho mazlíčka fatální následky. Při teplotách hluboko pod bodem mrazu pobyt venku raději omezte, zejména pokud máte plemeno se srstí bez podsady. I ostatním psům však hrozí omrznutí citlivých částí těla, hlavně uší, tlapek nebo bradavek.