Jste nezodpovědní a hazardujete s pověstí České republiky coby rozpočtově ukázněné země, zlobí se ekonomové na politiky. (Ilustrační snímek z hlasování ve Sněmovně) Zdroj: ČTK
Zrušení superhrubé mzdy, zachování daňových sazeb z příjmů fyzických osob na 15 a 23 procentech a zvýšení daňových slev na poplatníka znamená nejen navýšení schodku rozpočtu státu, ale bude znamenat i velký „zářez“ do rozpočtů měst a obcí. Navíc prý můžeme zapomenout na komplexní daňovou reformu a k dluhové brzdě se přiblížíme už do pěti let. Tak ekonomové vidí dopady daňového balíčku, který poslanci schválili v noci na pátek.
Výčet negativních dopadů na české veřejné finance je ale mnohem delší. Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity například varuje před rizikem zhoršení úvěrového ratingu České republiky. „Výrazně totiž naroste obsluha veřejného dluhu, což může začít věřitelům vadit,“ řekla CNN Prima NEWS.
Deficit státního rozpočtu se může v příštím roce přiblížit 500 miliard korun namísto aktuálně schválených 320 miliard. „Rozpočet na rok 2021 byl totiž vystavěn na zářijové prognóze ekonomického vývoje, v níž ministerstvo financí počítalo s hospodářským růstem ve výši 3,9 procenta. Ten ale bude sotva poloviční,“ dodala Nerudová.
Bohatí si koupí akcie
Podle ní měla vláda připravit komplexní daňovou reformu, která by výrazně snížila odvody zaměstnavatelů za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění. Česko má totiž jedno z nejvyšších zatížení pracovní síly právě těmito povinnými platbami do veřejných rozpočtů. „V tuto chvíli na to můžeme zapomenout, protože každý, kdo nyní bude chtít takovou reformu dělat, bude muset zvyšovat jiné daně, aby změna byla ufinancovatelná,“ doplnia Danuše Nerudová, která je také členku iniciativy KoroNERV-20.
„Je to nejméně vhodná doba na rozkládání daňového základu. Výpadky v příjmech nebudou v žádném případě kompenzovány zvýšenou spotřebou domácností,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Podle ní většina uspořených prostředků skončí v rozpočtech domácností s vyššími příjmy, které ale většinu takto získaných peněz nespotřebují, ale dají stranou. „Nebo zainvestují do akcií a jiných finančních nástrojů – nejčastěji zahraničních. Nejohroženější skupiny domácností s nízkými příjmy, které by peníze obratem utratily, budou z této úpravy těžit ostudně málo,“ poznamenala Horská.
Hampl připomněl Cromwella
Ještě příkřeji daňový balíček zhodnotil Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky. „Před rizikem rozvratu veřejných financí jsem varoval několikrát a nyní je vidět, že ještě až moc slabě. Pokud se nenajde v příštích letech skupina tzv. dobrovolných hasičů, kteří začnou veřejné finance dávat do pořádku, nebude v historii letošní rok zapsán jako rok Covid, ale jako rok, kdy Česká republika přestala být zemí s nízkým dluhem a s robustní rozpočtovou stabilitou,“ řekl CNN Prima NEWS. Hampl si také vypůjčil citát britského politika 17. století Olivera Cromwella: „Když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý majetkem, životem a ani stabilitou veřejných financí.“
Kritikou nešetřila ani Národní rozpočtová rada, podle níž se daňový balíček promítne do dalšího výrazného navýšení veřejného dluhu. „Důsledkem bude nárůst zadlužení České republiky na 44 procent HDP na konci roku 2021. Takové zhoršení výchozí pozice znamená, že k dosažení dluhové brzdy (55 procent HDP, pozn. red.) dojde dříve, než se dosud čekalo, a to již v roce 2025,“ uvedl úřad, jemuž předsedá Eva Zamrazilová, bývalá členka bankovní rady České národní banky.
