Vládu čeká poslední měsíc v čele Rady EU. Jak předsednictví pomohlo obyčejným Čechům?

Česká republika převzala štafetu v čele Rady Evropské unie 1. července 2022 od Francie. Premiér Petr Fiala jej otevřel začátkem měsíce na společném zasedání vlády a Evropské komise v Litomyšli.

V říjnu se pak uskutečnil velký summit na Pražském hradě, kde se sešlo 44 lídrů evropských zemí. Tam se hlavy států věnovaly například energetické bezpečnosti nebo válce na Ukrajině. Vzdáleně k nim dokonce promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, i když Ukrajina není členem Evropské unie.

REPORTÁŽ: Přísný pohled z Turecka a Fiala v centru dění. Co se odehrálo na pražském summitu?

Domácí

Česko má za sebou akci, kterou již nějaký čas nepamatuje. Praha se ve čtvrtek a pátek proměnila v jedno z nejstřeženějších měst na světě, protože do stověžaté metropole na velký summit přicestovaly politické špičky nejen z Evropské unie, ale i dalších evropských zemí. Co akce pod taktovkou českého předsednictví, které se účastnili třeba francouzský prezident Emmanuel Macron či turecká hlava státu Recep Tayyip Erdogan, ukázala a jaký má význam?

Mezi pět hlavních politických priorit českého předsednictví si tuzemská vláda určila zvládnutí uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posilování evropských obranných kapacit, strategickou odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.

Hodnotit úspěch předsednictví politici chtějí až po jeho konci, který připadá na 31. prosince. Mezi sebou se ale chválí, jak jej úspěšně zvládli. Obyčejní Češi si ale kromě velkých událostí, jako byl například summit, téměř ani nevšimli, že jejich země už půl roku zastává významný evropský post. Na to, jak konkrétně jim české evropské předsednictví pomohlo, jsme se zeptali europoslanců napříč politickým spektrem.

Jak předsednictví zatím pomohlo obyčejným Čechům?

• Alexandr Vondra (ODS)

Standardně předsednictví moc obyčejným lidem předsednické země nepomůže, to je holý fakt, když nepojedeme v propagandě. Většina energie politiků je totiž odčerpána k předsednictví od domácích záležitostí, Francii to na jaře také moc nepomohlo.

Ale myslím, že když jsme ve výjimečné krizové situaci, tak to přeci jen nějakým způsobem pomohlo, protože náš tlak v energetice vedl alespoň k dílčím úspěchům – mimo jiné k pádu cen dolů od toho, kde se pohybovaly na začátku předsednictví. To úspěch je. A pokud jde o domácnosti, tak u pomoci, kterou jsme nastartovali, musela být na úrovni EU domluvená společná pravidla hry, a to se podvedlo. Lidé to pocítí. Budou platit víc než v minulosti, protože ceny se už na historická minima jen tak nevrátí, ale nebudou platit tolik, že by je to existenčně ohrozilo. A to konkrétně poznají. Ať si každý udělá závěr, jestli je to hodně, nebo málo. Ale myslím, že je to minimálně dost či dokonce více, než bývá zvykem. Protože běžně se projednává nějaká legislativa, která má stejně efekt tak za dva roky, a teď se ještě můžeme bavit, jestli pozitivní, nebo negativní.

• Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL )

Předsednictví tady není a priori pro to, aby si každý občan řekl, že třeba dostal přidáno. Ale pomůže prestiži České republiky, a tím ji zatraktivní pro investory, kteří zafinancují výrobu nebo nějakou činnost, a z toho může mít i ten poslední člověk na vesnici nějaký benefit. Protože firmy v Česku utratí peníze, zaplatí daně a lidem dají práci. Myslím, že ten opravdový úspěch předsednictví, který tu bez pochyby je, docení generace našich dětí.

• Mikuláš Peksa (Piráti)

České předsednictví bylo u zrodu dohody o řešení vysokých cen energií. Dokázalo přimět státy, aby se dohodly na jednotném postupu, jak bojovat s vysokými účty za plyn a elektřinu. To jsou hmatatelné výsledky, které se pozitivně projeví v peněženkách Čechů.

• Kateřina Konečná (KSČM)

I když předsednictví má jen omezené možnosti přímo ovlivňovat dění v Evropské unii, a tím pomoci obyčejným Čechům, tak bohužel tato vláda nevyužila ani to, co mohla. Obyčejným Čechům by nyní nejvíce pomohla evropská dohoda na zastropování cen elektřiny a získání zemního plynu za nižší ceny společnými evropskými nákupy. Ani jedno se dosud nepodařilo, protože česká vláda na rozdíl třeba od španělské dlouho zastropování cen odmítala.

• Michaela Šojdrová (KDU-ČSL)

To se snažím normálním lidem vysvětlit i na setkáních. České předsednictví nám normálním Čechům vrátilo pocit hrdosti na to, když se řekne Česká republika. Naše vláda je aktivní a na půdě Evropského parlamentu je brána pozitivně. To, co politici říkají doma, říkají i tady. Není to naopak. Vláda dělá vše pro opatření, která dnes potřebujeme, tedy bezpečnost, ukončit válku na Ukrajině, pomoc uprchlíkům, pomoc českým lidem vypořádat se s energiemi, pomoc sociálně slabým, aby zvládli krizi… A v tom se politici snaží získat i podporu na úrovni Evropské unie, což se jim daří díky tomu, že jsou aktivní, důvěryhodní a mají obrovský respekt.

Jestliže se do Prahy sjeli všichni pozvaní na politický summit, je to obrovský kredit. Myslím, že naši občané jsou lidi chytří a vědí, co to znamená. Že když se potkají se svými přáteli, mohou být hrdí na to, že jsou z ČR, protože mají takovou vládu, která nám pomáhá. Máme problémy ekonomické, obavy ale to má v tuto chvíli celá Evropa a celý svět. Na naši vládu můžeme být hrdí.

• Veronika Vrecionová (ODS)

Nedá se říct konkrétních deset bodů, jak předsednictví pomohlo. Ale myslím, že je úplně jasné, že v době války na Ukrajině a energetických problémů české předsednictví dokáže tato témata, která se nás tak moc dotýkají, otevírat a nastolovat o nich diskuzi na úrovni Evropské unie.

Můžu dát konkrétní příklad – pokud by v současné době předsedaly země jako Španělsko nebo Portugalsko, kterým je Ukrajina vzdálená a zároveň jsou energetické, tak problémy uvidí možná trošku s odstupem a nezdály by se jim tolik aktuální. Nicméně Česká republika velmi tlačí na pomoc Ukrajině a tlačí na společné evropské řešení energetické krize, protože to si nemůžeme řešit sami, aby se EU nerozklížila. Zažili jsme navíc uprchlickou vlnu z Ukrajiny, kterou jsme zvládali, netlačili jsme na přerozdělování, ale na solidaritu a pomoc, a to si myslím, že jsou správné recepty, které nám mohou být při jiných uprchlických vlnách vzorem. Je jasné, že kdyby se tyto situace nezvládly, tak to dopadne na občany ČR velice negativně.

• Dita Charanzová (ANO)

Všichni občané v ČR očekávají, jak se vyřeší vzrůstající ceny energií, abychom jich měli dostatek na tuto zimu, ale mě možná víc trápí příští zima a za jakou cenu budeme mít energie. A tady musím říct, že v europarlamentu zaznívá kritika, že není konkrétní plán na stole. Přála bych si, aby se lídři už na něčem dohodli, my stále čekáme. Máme jasné kroky, které by se měly dělat – oddělit ceny elektřiny od ceny plynu, pomoct domácnostem, aby se třeba snížilo DPH na potraviny, a teď čekáme a čekáme. A myslím, že každý z nás to cítí ve své peněžence. Německo sahá k balíku podpory 200 miliard eur, to si ČR vůbec nemůže dovolit z rozpočtových důvodů, a tím pádem české firmy budou v konkurenční nevýhodě.

Předsednictví 2009 a pád vlády

V současné době Česká republika předsedá Radě EU podruhé, poprvé to bylo od ledna do července v roce 2009. Během té doby ale země musela řešit několik problémů. Jedním z nich byla také ekonomická krize.

Situaci si Češi navíc sami zkomplikovali, když 24. března Sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Mirka Topolánka (ODS), která v tu chvíli „padla“. Tehdy se začaly ozývat hlasy, že předsednictví je ohroženo. V květnu ale nakonec usedla nová vláda v čele se statistikem Janem Fischerem, která sklidila pochvalu.