Vlak svobody před 70 lety „prorazil“ železnou oponu. Někteří se na Západ dostali omylem

Vlak Československých státních drah číslo 3717 z Chebu do Aše se lidově označuje jako Vlak svobody. Od jeho „proražení“ železné opony uplynulo 70 let. Odpůrci tehdejšího režimu se pokusili utéct do demokratického západního Německa a s sebou vzali 110 cestujících. Většina z nich se ale za hranice dostala omylem.

Dne 11. září 1951 pět minut před desátou hodinou ráno vyrazil rychlík z Prahy do Chebu. V cílové stanici byla zadní část odpojena a sestavena do soupravy osobního vlaku 3717 z Chebu do Aše v čele s lokomotivou, kterou řídili strojvedoucí Jaroslav Konvalinka a topič Kalabza.

Na obvyklou cestu do Aše souprava vyjela ve 14:12. Zastavila ve Františkových lázních, kde přistoupili další cestující a také rodiny aktivních účastníků celé akce. Následně vlak dojel do poslední stanice před Aší, do Hazlova. Zde přistoupil ašský zubař Jaroslav Švec. Právě od něj dostal strojvedoucí znamení, že výhybka na nádraží v Aši je směřována na Německo, což se dělo jen někdy, když projížděl vlak s uhlím a dřevem.

V Hazlově přestoupil z vagónu do lokomotivy chebský výpravčí Truksa, který pomohl strojvedoucímu zneškodnit topiče Kalabzu. Ten totiž neměl o akci tušení. Souprava ještě krátce zastavila mezi Hazlovem a Aší. Strojvedoucí s Truksou uzavřeli kohouty brzdového potrubí, aby ve vlaku nefungovala ani záchranná brzda.

Vlak následně zrychlil asi na 70 kilometrů v hodině, projel Aší a prorazil dřevěnou hraniční závoru. Čtyři minuty po třetí hodině zastavil zhruba 300 metrů za hranicí Československa, kde už byl očekáván. Zhruba hodinu po tom, co souprava zastavila na německém území, dostala od přednosty v Selbu svolení dojet do stanice.

Ze 110 cestujících se z komunistického Československa do demokratického Německa většina dostala omylem. Sedmasedmdesát z nich se totiž následně vrátilo zpět. Šlo převážně o žáky gymnázia v Chebu a pacienty pobývající ve Františkových lázních.