Vnuk udusil polštářem vlastní babičku kvůli bytu v Nymburce. Odhalilo ho osudové přiznání
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Vnuk udusil babičku kvůli bytu v Nymburce.
Tělo bylo zpopelněno, vraždu nikdo neřešil.
Zlom přineslo přiznání komplice vlastní matce.
Jak usvědčil vraha dopis z vazby?
Vnuk udusil vlastní babičku kvůli bytu. Zdroj: Getty Images
Důvěřovala mu, pomáhala mu a přepsala na něj svůj byt. Dvaasedmdesátiletá žena z Nymburka netušila, že právě to se jí stane osudným. Její vlastní vnuk Lukáš Šefčík se totiž rozhodl, že se obohatí na její smrti. Do bytu babičky si přivedl komplice, v noci seniorku udusili a pak se snažili žít dál, jako by se nic nestalo. Případ kriminalisté rozplétali jen díky nepřímým důkazům a jednomu osudovému přiznání. Příběh redakce CNN Prima NEWS přináší v seriálu Zvlášť závažné zločiny, který pojednává o největších kriminálních případech posledních desetiletí.
Když v srpnu roku 2011 našli lidé v nymburském bytě mrtvou starší ženu, nic nenasvědčovalo tomu, že by zemřela násilnou smrtí. Ležela ve své posteli, bez viditelných zranění, bez stop zápasu. Lékař neshledal důvod k pitvě a tělo bylo krátce poté zpopelněno. Zdálo se, že šlo o přirozené úmrtí. Jenže pravda byla úplně jiná.
ČTĚTE TAKÉ: Více než polovina teenagerů má psychické potíže. Pomohl by obyčejný rozhovor, míní Šalátová
Za smrtí seniorky stál její vlastní vnuk, tehdy jednadvacetiletý Lukáš Šefčík. Mladík, který se už delší dobu pohyboval v prostředí drog, potřeboval peníze a podle soudu začal hledat cestu, jak se k nim dostat rychle. Řešení měl podle svého pokřiveného uvažování přímo před sebou. Jeho babička mu důvěřovala natolik, že na něj už dříve převedla svůj byt. Šefčík tak věděl, že po její smrti bude mít majetek definitivně ve svých rukou. Jenže čekat nechtěl.
Čtěte také
Do svého plánu zatáhl kamaráda Petra Nováka. Oběma bylo jasné, co chtějí udělat. Podle pozdějších závěrů soudu šlo o promyšlený a předem naplánovaný čin, vedený jediným motivem – touhou po penězích.
Polštář místo slitování
Osudná noc přišla 9. srpna. Oba mladíci přišli do bytu v době, kdy žena spala. V bezpečí své ložnice netušila, že vedle její postele stojí vlastní vnuk, kterého roky vychovávala a podporovala. Pak začalo vražedné běsnění. Podle obžaloby Petr Novák seniorku držel, zatímco Šefčík jí přitiskl na obličej polštář. Když se probudila a začala bojovat o život, nepolevili. Naopak. Šefčík si měl na polštář dokonce sednout celou svou vahou, aby měl jistotu, že seniorka zemře. Během několika minut bylo po všem.
Zvlášť závažné zločiny
Seriál CNN Prima NEWS, ve kterém reportér Václav Janata čtenářům představuje největší kriminální kauzy posledních desetiletí v Česku.
Místo šoku nebo výčitek přišla ze strany vrahů chladná kalkulace. Z bytu si totiž odnesli šperky – řetízky, prsteny a další cennosti. Už druhý den je pak prodali v Praze. Získali za ně přitom jen několik tisíc korun. Směšná suma ve srovnání s tím, co provedli.
Nikdo netušil, že v bytě došlo k vraždě. Jako zásadní komplikace se později ukázala absence pitvy. Spálením těla kriminalisté přišli o nejdůležitější důkaz. Případ mohl navždy skončit jako obyčejná smrt staré ženy.
Zlom přišel po jediné větě
Jenže vrazi udělali chybu. Petr Novák se po čase svěřil své matce. V opilosti jí popsal, co se v bytě skutečně odehrálo, a žena neváhala a šla na policii. Tím se všechno obrátilo. Kriminalisté začali znovu skládat události krok po kroku. Prověřovali výpovědi, pohyb obou mužů i jejich chování po smrti seniorky. Postupně do sebe jednotlivé střípky začaly zapadat.
Klíčovým důkazem se stal i dopis, který Šefčík poslal svému komplicovi z vazby. Snažil se ho přesvědčit, aby změnil výpověď. Právě díky tomuto psaní se ukázalo, že si byl kvůli spálení těla své oběti jistý tím, že nemůže být odsouzen. Jenže to se spletl. Soud nakonec uvěřil, že šlo o předem připravenou vraždu. Lukáš Šefčík dostal 17 let vězení. Jeho komplic původně 15 let, později mu byl trest snížen na deset. Podle soudce nebylo pochyb, že šlo o chladnokrevné rozhodnutí zabít vlastní babičku kvůli majetku.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zlobím se hodně. Gregorová o „šmírovacím zákonu“ i o tom, jak Nerudová blokuje své odpůrce