Vojtěchova zdravotnická revoluce: Očkování bez lékařů i 10 tisíc nových LDN lůžek

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Hrozí rušení porodnic, které mají méně než 600 porodů ročně?

  • Sestry a lékárníci s novými pravomocemi. Co se chystá?

  • Pojišťovny selhávají. Vojtěch si na ně chce došlápnout

  • Ministr chce skrze pojišťovny finančně motivovat zubaře, aby více zdostupnili péči

Více

Do dvou let bychom se mohli nechat naočkovat v lékárně nebo jen u sestřičky, takový je plán ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). Svou vizi zdravotnictví, ve které si chce došlápnout na pojišťovny, posílit primární péči, vybudovat novou nemocnici a zrušit tři stávající nebo o deset tisíc lůžek navýšit kapacity LDN, představil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Na rovinu také řekl, že zvažuje revizi některých porodnic. Jak přesně by proměna zdravotnictví měla vypadat, chce rozhodnout na základě dat, která mu mají připravit pojišťovny.

Proč jste do toho znovu šel? Po covidu, poté, co jste byl veřejností znevažován a možná i trochu zesměšňován. Byl jste za Kena, za zpěváka, za toho, který má říct jméno z legendární tiskovky. Stojí vám to za to?
Myslím, že má historie není úplně negativní. To, že jsem se věnoval hudbě, není nic, za co bych se musel stydět. Mediální zkratky k tomu patří a myslím, že je to pryč. Dnes už jsem hodně jinde než v mém prvním období. Už za sebou mám větší zkušenost, a i proto jsem se nakonec rozhodl do toho jít. Když se debata otevřela, tak jsem byl kontaktován některými lidmi ve zdravotnictví, kterých si vážím, a žádali mě, zda bych se nevrátil a nenavázal na práci, kterou jsem dělal.

ČTĚTE TAKÉ: Macinkovy výroky o soudcích jsou krajně nevhodné, zlobí se Pavel. Motorista mu „faul“ vrátil

Určitě jsem to hodně zvažoval, bylo to několikaměsíční uvažování a diskuse s rodinou, protože má situace se hodně změnila. Politika má dopad na osobní život. Na druhou stranu převážila ve mně i chuť se vrátit k tématům, která jsem řešil, a navázat na práci. Byla pandemie covidu, období, na které nerad vzpomínám, a řekl bych, že to asi bylo mé nejhorší období v životě.

Řada lidí v oboru vás skutečně respektuje a vkládá do vás velké naděje. Máte dnes nastaveny s Andrejem Babišem hranice tak, aby se podobné situace už neděly?
S Andrejem Babišem mám aktuálně velmi korektní vztah. Debata je velmi věcná a je schopen vyslechnout argumenty.

Respektuje vás?
Cítím, že komunikace je na velmi dobré úrovni. To, o čem hovoříte, bylo právě v době covidu, což bylo zcela bezprecedentní období, velmi exponované. Všichni jsme měli nervy na pochodu, a i z toho poté vzešla legendární tisková konference. Nechtěl bych se k tomu vracet, byl to obraz doby, kterou jsme žili, a věřím tomu, že dnes situace bude jiná a budeme se věnovat věcné agendě. Pro pana premiéra je zdravotnictví zásadní prioritou a myslím, že je to dobře.

Více pravomocí pro sestry i očkování v lékárnách

Jaké jsou za vás základní klíčové věci, které byste z pozice ministra chtěl v následujících letech změnit?
Pokud se bavíme o zásadních prioritách v aktuálním roce, tak z pohledu legislativních změn jsou to tři zásadní oblasti. První se týká fungování zdravotních pojišťoven a nastavování úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Zdědili jsme deficit v rámci systému daný úhradovými vyhláškami, které byly nastavovány nelogicky jako deficitní. To budeme řešit krátkodobým opatřením, ale dlouhodobě musíme řešit i to, abychom se znovu do této situace nedostali.

Takže pojišťovny a jejich role.
Ano, nezapomeňme na práci s daty, což nám stále chybí. I to je role pojišťoven. Druhá oblast je posílení kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků, jako jsou všeobecné sestry nebo třeba lékárníci. Jsem jednoznačně pro to, abychom touto cestou šli.

Rozšířit tedy pravomoci v lékárnách?
Ano, ale i v ordinacích, aby sestry nemusely být ve všem závislé na tom, že něco rozhodne lékař. Máme vzdělané všeobecné sestry, které mohou dělat řadu úkonů.

Příklad?
Dovedu si představit, že sestra bude třeba očkovat. Upřímně řečeno, už dnes to funguje a je to trochu pokrytectví. Už dnes nelékařští pracovníci úkony dělají, jen to není na papíře. Jedna z oblastí, kde je role sester zásadní, je dlouhodobá péče. Máme demografický vývoj a bude nám růst počet pacientů, kteří budou potřebovat zdravotně-sociální péči, a bez toho, aniž bychom měli sestry s kompetencemi, aniž by vyžadovaly supervizi lékaře, to nebude udržitelné. V této oblasti medicíny velký počet lékařů není. Bez toho, aniž bychom využili jiný typ personálu, nejsme schopni obsloužit nárůst pacientů, který přijde.

Se změnou zákona už chcete přijít letos?
Ano, i v souvislosti s farmaceuty, kteří mohou v lékárnách očkovat třeba proti chřipce. Je to zcela legitimní a funguje to v řadě jiných zemí. Je to bezpečné a pro řadu lidí to může být pohodlný způsob, jak se nechat naočkovat. Vidíme, jak čelíme chřipkové epidemii, a tudíž je pro nás každý očkovaný pozitivní. Je to i dobré pro firmy. Za mě bychom měli bariéry třeba proti očkování spíše strhávat než je vytvářet.

Návrat očkovací revoluce?

Znamená to, že s návratem Adama Vojtěcha přijde očkovací vlna?
Takhle bych to neřekl, ale očkování máme, bylo a bude. Trochu se z toho v covidu udělal strašák, ale očkování proti chřipce nebo žloutence typu A máme už léta. Myslím, že to, že ministerstvo zdravotnictví podporuje očkování, není nic zvláštního.

Byl bych nakloněn, aby očkování proti žloutence A bylo hrazeno.

Třeba očkování proti žloutence typu A není hrazeno ze zdravotního pojištění. Plánujete to změnit?
Tato debata se mezi odborníky vede.

A co myslíte vy?
Není to ani politické rozhodnutí, dnes už existuje systém posuzování efektivity. Čekám na stanovisko odborníků, ale já osobně bych byl spíše nakloněn tomu, aby to tak bylo, ale ponechávám to na procesu podle zákona.

Obecně se zdá, že tendence k tomu, se dobrovolně očkovat, spíše klesá. Budete připravovat nějakou ucelenou kampaň, aby se proočkovanost zvýšila, nebo připravujete nějaké povinné očkování nebo přeočkování?
Žádné nové povinné očkování určitě nenavrhujeme. Bylo by samozřejmě ideální, aby očkování, která jsou na dobrovolné bázi, byla co nejvíce využívána. Je to určitě o kampani i roli praktických lékařů. Byl jsem třeba překvapen, když jsem viděl data o tom, že máme praktické lékaře, kteří reálně vůbec neočkují. To není dobře a měli bychom možná i s pojišťovnami vymyslet nějakou motivaci, jak ohodnotit ty, kteří jsou aktivní.

Dá se říct, že od příštího roku by tohle mohlo platit?
. Byl bych rád, aby to bylo co nejdříve, ale nechci to slibovat, protože legislativní proces je nevyzpytatelný. Spíš bych to bral do dvou let, kdy by to bylo podle mě reálné.

Pojišťovny nejsou aktivní a selhávají

Mám trochu pocit, že v Česku lidé neumějí komunikovat se zdravotními pojišťovnami. Pacient primárně jede na pohotovost nebo si vyhledává lékaře sám, ale aby tu zodpovědnost dal pojišťovně, to mi přijde, že úplně nefunguje. Neselhávají pojišťovny v činnosti, kterou mají pro své pojištěnce vykonávat?

Selhávají. Jsem v tomto kritikem zdravotních pojišťoven a myslím si, že by měly být mnohem aktivnější. Problém je, že často nemají data, se kterými by mohly pracovat. Tady si slibuji změnu v souvislosti s elektronickými žádankami. Ty nám mohou ukázat, jak dlouho se kde čeká na zdravotní péči. Jedna věc je mít někde nasmlouvaného lékaře, ale už nikdo neřeší, za jak dlouho se k němu dostanete. To je chyba, a i proto máme v programovém prohlášení to, že chceme vytvořit národní monitoring čekacích dob. Chci změnit zákon tak, aby e-žádanka byla povinným nástrojem od ledna 2028, aby skutečně byla standardem. Tím získáme velmi cenná data o tom, kde a kdy byla žádanka uplatněna.

Odborná společnost hovoří jako o minimu o 600 porodech ročně. Není možné, aby porodnice neměla třeba tři dny ani jeden porod.

Nemáme pojišťoven moc?
Nebráním se diskusi o změně počtu, ale nemyslím si, že je to ten hlavní problém. Spíše je to o tom, co ty pojišťovny dělají a o tom, aby byly aktivní. Některé mají inovativní nápady, nedávno jsem viděl, že pojišťovna slibovala, že do 14 dnů zajistí vyšetření na magnetické rezonanci a tlačí poskytovatele. Některé mají dílčí snahy, ale kompletně by měly pojišťovny dělat mnohem víc a být mnohem aktivnější. Zase na druhou stranu, když tu budeme mít monopol, tak se obávám, že to nepovede k lepším službám. Je to jedna z variant a může k tomu dojít vzhledem ke stavu některých, ale nemyslím si, že by to měl být náš cíl.

Mají se lidé obávat toho, že je na pohotovosti neošetří a primárně je budou posílat za praktiky nebo do spádového obvodu atd.? Můžeme se dočkat praxe, že tam reálně někdy někoho neošetří?
Touto cestou a takto tvrdě bych nešel. Pohotovosti v některých případech bohužel nesystémově suplují nedostupnou standardní péči. Je to třeba i v případě stomatologických ordinací. Musíme jít k tomu kořenu problému a pracovat na dostupnosti v terénu a pracovat na podpoře primární péče. Byť to možná v tom makropohledu nevypadá, dílčí věci se daří měnit. Je větší zájem mladých lékařů stát se praktikem, víc se jich atestuje, větší zájem je u pediatrů. V některých regionech se situace mění, ale souhlasím s tím, že to není zdaleka všude ideální. Určitě by ale nebyla cesta, aby byli pacienti odmítáni na pohotovosti.

Zrušení tří nemocnic a stavba nové

Jakým způsobem řešit stomatologii, protože je to něco, kde předchozí vláda asi trochu zaspala.
Co se počtu zubařů týče, tak ve srovnání s Evropou jsme na tom podobně. Problém je jejich demografie a jejich rozvrstvení v rámci republiky. Myslím, že cesta je v motivaci ze strany pojišťoven, v úhradových mechanismech tak, aby to bylo atraktivní.

Je třeba nahradit některé ze stávajících areálů novou nemocnicí. Bavíme se o Bulovce, Vinohradech a Všeobecné fakultní nemocnici.

Moje zubařka mi řekla, že kdyby měla jít podle úhrady, kterou jí zaplatí pojišťovna, tak na mě má 10 minut, a já u ní strávím hodinu a půl.
V této úhradové vyhlášce pro rok 2026 je stomatologie obor, který roste zdaleka nejvíce ze všech – cca kolem 20 procent. Jsou tam hrazeny i nové moderní metody a není tam už pouze ten základ. Je zde nějaká snaha finančně to podpořit tak, aby to bylo pro zubaře atraktivní. Cesta je prostě pozitivní finanční motivace tak, aby se zubařům vyplatilo takové úkony dělat. To budu řešit s pojišťovnami, aby tlačily na svou smluvní politiku. Souhlasím s tím, nelíbí se mi to a budu se tomu věnovat a tlačit na pojišťovny.

Slíbili jste novou nemocnici. Opravdu vám máme věřit, že po slibu traumacentra nebo nové čtvrti v Letňanech vznikne? Kde bude?
Věřte nám. Ale nikdy jsme neřekli, že to bude v tomto volebním období, to je nereálné, ale chceme na tom začít pracovat.

A kde by měla stát? Místo Bulovky?
Nechtěl bych říkat ještě místo. Ale rád bych řekl svou vizi. Je třeba nahradit některé ze stávajících areálů novou nemocnicí. Neměla by to být nová nemocnice ke stávajícím, to by nedávalo smysl i z hlediska personálu.

Bavíme se o Bulovce?
Bavíme se o Bulovce, o Vinohradech a o Všeobecné fakultní nemocnici. To jsou tři areály na tzv. pravém břehu Vltavy. Je velmi nevyrovnaná péče mezi levým a pravým břehem Vltavy. Na pravém břehu by mělo dojít ke změně, areály bychom měli propojit a ty, které jsou v dezolátním stavu pro medicínu 21. století, by se měly z větší části opustit. Areály jsou často neopravitelné a nemocnice se už dnes takto nestaví. Tyto nemocnice se často stavěly v 18. století a moderní nemocnice vypadají skutečně jinak.

Ne opravit objekty, ale fakticky postavit novou.
Přesně tak. Postavit novou a nahradit ty stávající, nevyhovující areály.

LDN místo porodnic?

Mluvil jste o LDN a o tom, že je třeba transformovat lůžka. Říkal jste, že máme hodně lůžek pro akutní péči a že je chcete přetransformovat na lůžka následné péče. Mě ještě napadá oblast porodnictví. Víme, že porodnost dramaticky klesá. Je za vás variantou i rušení porodnic a jejich transformace na právě tato lůžka?
Je to jedna z možných úvah. Znovu se odkážu na data. Musíme se individuálně dívat na jednotlivé nemocnice. Nechtěl bych nyní říkat, že zrušíme x lůžek napříč republikou. Každá nemocnice je na tom jinak a má jiné vytížení. Chci, a to budu žádat po zdravotních pojišťovnách, aby pro každou nemocnici udělaly transformační plán pro akutní lůžka a výhled toho, co od nemocnic chceme. Až budeme vědět, která lůžka jsou nevytížená, můžeme nemocnicím říct, ať je transformují na lůžka následné péče nebo na nějaký stacionář. Podle dat ÚZIS to u lůžek následné péče vypadá, že jich budeme potřebovat vytvořit cca 10 tisíc.

V nemocnicích?
V dlouhodobé péči i třeba v hospicích. Jsem zároveň dlouhodobým podporovatelem domácí péče.

Těch 10 tisíc znamená vybudovat do čtyř let?
Bylo by to samozřejmě ideální, ale otázkou je, kdy se k tomu dostaneme. Nechci to říkat na začátku období, ale určitě potřebujeme lůžka, která budou sloužit potřebám pacientů. Nepotřebujeme lůžka, která jsou nevytížená. Zdravotnictví se musí připravit na demografický trend.

Co porodnictví? Hrozí nám uzavírání porodnic?
Je nutné si uvědomit, že musíme myslet na kvalitu a bezpečnost rodiček i dětí, a to je dáno i počtem porodů. Odborná společnost hovoří jako o minimu o 600 porodech ročně. Debata se určitě bude muset otevřít tak, aby péče byla dostupná, ale zároveň abychom garantovali to, že tam bude dostatečná praxe lékařů. Četl jsem článek, že porodnice neměla třeba tři dny ani jeden porod, to není možné. Nejsem za to šťastný, bohužel porodnost klesá a bude to mít dopady i v oblastech veřejného zdravotního pojištění, ale faktem je, že musíme mít zařízení, která jsou vytížená tak, aby lékaři přišli k širokému počtu pacientů, takže když je tam poté nějaká komplikovaná rodička, aby si s tím věděli rady a zkušenost měli.