Volby ovlivní i otázka přijetí eura. Jaký mají postoj jednotlivé politické subjekty?

Při podzimních volbách do Poslanecké sněmovny by mohl důležitou roli hrát postoj politických stran k otázce přijetí eura. Češi se v názorech dělí na dva tábory, politici se však shodují na jednom – v dalších čtyřech letech euro v Česku nebude. Jaké však mají politické subjekty plány do budoucna? Některé strany euro zavrhují, jiné ho za určitých podmínek nevylučují.

„Žijeme v Evropě, kde všichni kolem nás platí eurem. Notabene jsme se zavázali k tomu ho přijmout, s korunou to asi dlouhodobě nikam nedotáhneme,“ uvedl v anketě CNN Prima NEWS oslovený muž. „Můj názor je ten – euro nepřijímat a zůstat u české měny. Jsem takový český patriot,“ reagoval na dotaz jiný.

Právě patrioty, kteří jednoznačně euro jako českou platební měnu odmítají, najdeme i ve sněmovních lavicích. „Přijetí eura reálně hrozí, proto sbíráme podpisy do petice, abychom českou měnu zachovali,“ hlásal předseda SPD Tomio Okamura.

K euru se kriticky staví i premiér Andrej Babiš (ANO). „Euro mělo být ekonomický projekt, stal se z něj však projekt politický. Kurz koruny vůči euru je nástrojem na podporu exportních firem a ochranu naší ekonomiky,“ reagoval. ČSSD i obě volební koalice – Spolu a Piráti a Starostové tvrdí, že v nadcházejícím volebním období přijetí eura nehrozí. Takový krok by prý poškodil českou ekonomiku.

Koalice již plánují kroky

„Situaci je možné řešit až v momentě, kdy bude pro občany České republiky jeho přijetí znamenat posílení kupní síly a až bude měna stabilní,“ sdělil první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Euro jako české platidlo v dalších letech ale sociální demokraté nezavrhují. Obě volební koalice chtějí již nyní přijmout některé kroky, které by mohly znamenat první posun směrem k eurozóně.

„Například navázat českou měnu na euro. Pokud to uděláte, tak to v danou chvíli pouze vyhlásíte. Mezinárodní agentury to budou vnímat a sníží vám úroky na dluhovou službu. Tu bychom snížili až o 30 miliard korun ročně,“ mínil senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti).

Další plán představil první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. „Pro naše úspěšné firmy, které exportují, chceme uzákonit možnost vést účetnictví v eurech. Ulehčilo by jim to podnikání a neohrozilo by to českou korunu a ekonomiku jako celek,“ sdělil. Otázka eura pak kromě politiků rozděluje také ekonomy. Na problémy spojené s jeho možným přijetím upozorňuje třeba Mojmír Hampl, naopak výhody vyzdvihuje Radek Špicar.

Podle něj by z přijetí eura profitovali nejen čeští exportéři, ale i sami občané. Ti by ušetřili třeba při směně peněz před odjezdem na dovolenou. „V celonárodním kontextu jsou to skutečně ztráty v řádech miliard korun a jsou naprosto zbytečné. Jde o peníze, které bychom v Česku mohli utratit mnohem smysluplněji,“ myslí si Špicar.

Naopak Hampl míní, že stav české infrastruktury je mnohem větší problém než otázka, zda v Česku platit eurem. „Není tam nic, co bychom si koupili tím, že budeme přijímat měnová rozhodnutí z Frankfurtu,“ doplnil.

S přijetím eura v roce 2009 zprvu nesouhlasila ani Slovenka Barbora. Ta již několik let žije v Česku, domů se však pravidelně vrací. Zpětně si myslí, že začít platit eurem byl správný krok.

„Euro často zjednodušuje situaci, například si nemusím mnohdy vyměňovat peníze. Když si vybírám z banky, tak je to praktičtější, tolik neprodělám, jako když si vybírám v české měně,“ uvedla výhody. Průzkumy však dlouhodobě ukazují, že proti přijetí je zhruba 70 procent české populace.