Volby ovlivní i otázka přijetí eura. Jaký mají postoj jednotlivé politické subjekty?

„Žijeme v Evropě, kde všichni kolem nás platí eurem. Notabene jsme se zavázali k tomu ho přijmout, s korunou to asi dlouhodobě nikam nedotáhneme,“ uvedl v anketě CNN Prima NEWS oslovený muž. „Můj názor je ten – euro nepřijímat a zůstat u české měny. Jsem takový český patriot,“ reagoval na dotaz jiný.

Jak by mohly vypadat české euromince? Autor návrhu se inspiroval podobou koruny

Evropská unie

České hnutí Pulse of Europe představilo návrhy, jak by mohly vypadat eurové mince v Česku. Politici i veřejnost jsou však ohledně přijetí nové měny již několik let rozdělení.

Právě patrioty, kteří jednoznačně euro jako českou platební měnu odmítají, najdeme i ve sněmovních lavicích. „Přijetí eura reálně hrozí, proto sbíráme podpisy do petice, abychom českou měnu zachovali,“ hlásal předseda SPD Tomio Okamura.

K euru se kriticky staví i premiér Andrej Babiš (ANO). „Euro mělo být ekonomický projekt, stal se z něj však projekt politický. Kurz koruny vůči euru je nástrojem na podporu exportních firem a ochranu naší ekonomiky,“ reagoval. ČSSD i obě volební koalice – Spolu a Piráti a Starostové tvrdí, že v nadcházejícím volebním období přijetí eura nehrozí. Takový krok by prý poškodil českou ekonomiku.

Koalice již plánují kroky

„Situaci je možné řešit až v momentě, kdy bude pro občany České republiky jeho přijetí znamenat posílení kupní síly a až bude měna stabilní,“ sdělil první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Euro jako české platidlo v dalších letech ale sociální demokraté nezavrhují. Obě volební koalice chtějí již nyní přijmout některé kroky, které by mohly znamenat první posun směrem k eurozóně.

„Například navázat českou měnu na euro. Pokud to uděláte, tak to v danou chvíli pouze vyhlásíte. Mezinárodní agentury to budou vnímat a sníží vám úroky na dluhovou službu. Tu bychom snížili až o 30 miliard korun ročně,“ mínil senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti).

Další plán představil první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. „Pro naše úspěšné firmy, které exportují, chceme uzákonit možnost vést účetnictví v eurech. Ulehčilo by jim to podnikání a neohrozilo by to českou korunu a ekonomiku jako celek,“ sdělil. Otázka eura pak kromě politiků rozděluje také ekonomy. Na problémy spojené s jeho možným přijetím upozorňuje třeba Mojmír Hampl, naopak výhody vyzdvihuje Radek Špicar.

Podle něj by z přijetí eura profitovali nejen čeští exportéři, ale i sami občané. Ti by ušetřili třeba při směně peněz před odjezdem na dovolenou. „V celonárodním kontextu jsou to skutečně ztráty v řádech miliard korun a jsou naprosto zbytečné. Jde o peníze, které bychom v Česku mohli utratit mnohem smysluplněji,“ myslí si Špicar.

Naopak Hampl míní, že stav české infrastruktury je mnohem větší problém než otázka, zda v Česku platit eurem. „Není tam nic, co bychom si koupili tím, že budeme přijímat měnová rozhodnutí z Frankfurtu,“ doplnil.

S přijetím eura v roce 2009 zprvu nesouhlasila ani Slovenka Barbora. Ta již několik let žije v Česku, domů se však pravidelně vrací. Zpětně si myslí, že začít platit eurem byl správný krok.

„Euro často zjednodušuje situaci, například si nemusím mnohdy vyměňovat peníze. Když si vybírám z banky, tak je to praktičtější, tolik neprodělám, jako když si vybírám v české měně,“ uvedla výhody. Průzkumy však dlouhodobě ukazují, že proti přijetí je zhruba 70 procent české populace.