Andrej Babiš se pravděpodobně stane příštím premiérem. Povládne ale menšinové vládě bez důvěry. Zdroj: Profimedia.cz
Volby do Poslanecké sněmovny skončily, zapomeňte. Jenže právě teď se rozeběhla vyjednávání, která budou ještě důležitější než samotné hlasování. Co čeká lídry stran či hnutí, které se do dolní parlamentní komory dostaly? Jak si se vzniklou situací poradí prezident Miloš Zeman a jak se k volební „nevýhře“ postaví hnutí ANO včetně jeho vůdce Andreje Babiše?
Čeští voliči rozhodli o složení Poslanecké sněmovny na příští (možná) čtyři roky. Do dolní komory tuzemského parlamentu se dostaly nominálně čtyři, reálně sedm politických subjektů. Vyjednavači vítězné koalice Spolu možná už v noci zasedli k jednání se zástupci další z koalic, PirSTAN. Jenže nejsou to oni, kdo má nyní situaci ve svých rukou. Zásadním hybatelem na politické šachovnici je nyní prezident Miloš Zeman.
Čekání na Zemana
Z pohledu Miloše Zemana volby dopadly asi nejlépe, jak mohly. Nyní bude moci dokola opakovat, že drží slovo, protože sestavením vlády pověří lídra nejsilnější strany či hnutí ve Sněmovně. A tím je, nikoli překvapivě, hnutí ANO. Nečekejme ale, že prezident republiky bude se svým pověřením bůhvíjak spěchat. To by bylo velmi nezemanovské, on si svou chvíli slávy bude chtít náležitě užít. Ostatně, vzpomeňme, jak dlouho trvalo sestavení vlády s důvěrou po volbách před čtyřmi lety.
Babiš vyzkouší ODS
Velmi zajímavé bude sledovat, jak bude dosud vládnoucí ANO do společného vládnutí lákat dosud opoziční ODS. Opět to nebude nic nového, Babišovo čtyři roky staré „Máme v programech podobné věci“ vám možná zní v uších ještě dnes. Pro občanské demokraty je vládní angažmá velké lákadlo, zejména pro ty členy, kteří příliš nehoví trpělivému přístupu Petra Fialy, který by možná klidně překousl další čtyři roky v opozici. Jenže ODS nebude mít alespoň zpočátku důvod o něčem takovém uvažovat. Možná ale časem uzraje poté, co se ukáže, jak složité je fungovat ve vládě složené z pěti nehomogenních subjektů.
Babiš v opozici a co dál s ANO?
Námluvy s ODS budou zároveň hrou o Babiše. Předseda hnutí ANO na své tiskové konferenci po vyhlášení výsledků prohlásil, že on je manažer a je člověk do vlády. Představa, že by seděl v opozičních poslaneckých lavicích, je pro něho scénář, který mu musí působit fyzickou bolest. Je tedy dost dobře možné, že skončí-li hnutí ANO mimo vládní pozice, Andrej Babiš odejde z politiky. Ale třeba jen na chvíli, aby se mohl soustředit na novou výzvu: dobytí Pražského hradu.
OBRAZEM: Radost, smutek i kroje. Co všechno provázelo druhý volební den?
Co přinesl druhý volební den? Koalice Spolu, která se skládá z ODS, KDU-ČSL a TOP 09, podle propočtů vyhrála letošní sněmovní volby. Hnutí ANO skončilo druhé před koalicí Pirátů se Starosty. Policisté také prošetřují podezření na obchodování s hlasy. Jedna z komisí je zavolala do volební místnosti, v níž si volič vytrvale odmítal nasadit roušku.
Piráti – opozice v koalici?
Víte, k čemu je dobré, že v Poslanecké sněmovně zasednou jen čtyři Piráti? Při cestě na výjezdní zasedání se vejdou do osobního auta a ještě budou moci vzít jednoho stopaře. Jinak ale jejich volební výsledek nemusí věštit nic dobrého. Neúspěch Pirátů se totiž může snadno přetavit v postoj zhrzené manželky, po jejíchž zádech se manžel vyškrábal k tučnému jackpotu. Proti Pirátům navíc hraje fakt, že Spolu a STAN je ani nebudou potřebovat k většinovému vládnutí. I bez Pirátů mají většinu 104 hlasů z 200. Možná se tedy Bartoš a spol. ocitnou tak trochu v opozici, přestože by se teoreticky měli podílet na vládě.
Okamura si počká na příští šanci
Ze zřetele bychom neměli brát ani hnutí SPD Tomia Okamury. Přestože získalo o dva mandáty méně než mělo dosud, Okamurovi to vůbec nemusí vadit. Finančně si totiž příliš nepohorší a může v klidu čekat na chyby nové vlády. Navíc je třeba si uvědomit, že v Poslanecké sněmovně nezasedne nikdo, kdo by se dal považovat za ryze levicovou stranu. Okamura se tak dost dobře může stát tím, kdo bude hájit zájmy sociálně slabých spoluobčanů. Pokud tedy nový kabinet pohne kormidlem příliš doprava, možná se za čtyři roky budeme divit.
