Vondráček o úspěchu ve volbách
Volby jsme vyhráli my, hnutí ANO, prohlásil v nedění Partii na CNN Prima NEWS předseda Sněmovny Radek Vondráček. Podle něj má hnutí Andreje Babiše nárok obsadit křeslo předsedy Sněmovny. Reálné to však moc není, koalice mají ve Sněmovně většinu 108 hlasů.
Hnutí ANO sice skončilo druhé za koalicí Spolu, ale díky přepočtu v novém volebním systému získalo 72 mandátů, zatímco tři koaliční strany budou mít dohromady 71 poslaneckých křesel. „Úspěch se počítá na mandáty. Máme o jeden víc. Vítězem je hnutí ANO, protože se počítají mandáty,“ prohlásil v Partii Terezie Tománkové Vondráček.
Končící šéf Sněmovny však uznává, že koalice Spolu ve volbách uspěla. „Nečekali jsme, že koalice budou tak úspěšné. Ale my jsme ve volbách vyhráli,“ zopakoval Vondráček.
Hnutí ANO si podle Vondráčka bude nárokovat post předsedy dolní komory. „Jako výrazně nejsilnější subjekt máme morální oprávnění, abychom si řekli o křeslo předsedy Sněmovny,“ zdůraznil Vondráček.
Že by však koalice umožnily hnutí ANO zůstat v čele Sněmovny, není moc pravděpodobné. Dá se čekat, že se pět stran domluví na společném kandidátovi.
Šéf Sněmovny může být velmi důležitý
Radku Vondráčkovi uplyne mandát předsedy Sněmovny 21. října. Poslanci si poté musí v tajné volbě zvolit nového šéfa na ustavující schůzi Sněmovny. Ta je předběžně plánovaná na začátek listopadu. Na jménu se mohou poslanci předem dohodnout. Pokud toho ale nejsou schopni, čeká je „bojové“ hlasování.
Jednací řád Sněmovny stanoví, že v prvním kole je předsedou dolní komory zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných zákonodárců. Pokud žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů nezíská, koná se druhé kolo. Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Ve druhém kole je zvolen kandidát, jenž získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Pokud ani jeden kandidát nezíská nadpoloviční většinu, do 10 dnů se musí konat nová volba podle stejných pravidel.
Post šéfa Sněmovny může být velmi důležitý. První dva pokusy na výběr premiéra má prezident. Pokud ani jedna z vlád nezíská důvěru Sněmovny, třetí pokus při výběru premiéra přísluší právě šéfovi dolní parlamentní komory.
Funkce předsedy Sněmovny je ještě důležitější ve chvíli, kdy prezident nemůže vykonávat svůj úřad nebo se prezidentské křeslo uvolní. Pravomoci hlavy státu se potom rozdělují mezi tři další ústavní činitele – předsedy Senátu, Sněmovny a vlády. Po volbách je ale nejdůležitější předseda Sněmovny, protože na něj přechází pravomoc jmenovat premiéra.
