Ukrajina a Česko
Šéf americké diplomacie Antony Blinken vyzval Rusko, aby volilo v případě sporu s Ukrajinou diplomatické řešení a aby stáhlo své vojáky z blízkosti ukrajinské hranice. Ke stejnému postupu vyzývá i Česká republika. Prezident Vladimir Putin však nadále mlčí, o Ukrajině se naposledy veřejně zmínil v prosinci.
Blinken v úterním telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem řekl, že případná invaze Ruska na Ukrajinu bude mít rychlé a vážné následky. Očekává se, že by se ruský prezident Vladimir Putin, který o Ukrajině naposledy mluvil v prosinci, mohl k věci vyjádřit po úterním jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Ten se do Ruska vydal primárně kvůli dodávkám plynu.
„Unijní lídři nechtějí konflikt. Jsme pro politické rozhodnutí založené na vzájemném prospěchu,“ uvedl Orbán před odletem. Jeho cesta do Moskvy však vyvolala u některých států EU jistou obavu.
Pavel: Kdyby se vojáci stáhli z Ukrajiny, byla by to Putinova prohra. To si nemůže dovolit
Kdyby se vojáci stáhli a odjeli z Ukrajiny zpět do Ruska, byla by to prohra prezidenta Vladimira Putina, myslí si bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel. V pořadu 360° televize CNN Prima NEWS řekl, že si to ruská hlava státu nemůže dovolit. Podle Pavla v konfliktu nejde jen o Ukrajinu, ale rozhoduje se o tom, jak bude fungovat mezinárodní právo.
Putin v úterý hovořil telefonicky také s italským premiérem Mariem Draghim. V minulosti se ruský prezident dvakrát spojil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by mohl v příštích dnech hovořit i s britským premiérem Borisem Johnsonem. Ten má v úterý jednat v Kyjevě.
Západ se obává, že se Rusko, které shromáždilo poblíž ukrajinských hranic asi 100 tisíc vojáků i vojenskou techniku, připravuje na invazi. Moskva to ale kategoricky popírá. Od Západu chce záruku, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, a také stáhnutí vojsk NATO z Rumunska a Bulharska. To NATO rezolutně odmítá.
Ruští vojáci se přitom nepohybují jen na území Ruska, ale i v Bělorusku. Oficiálně má jít o vojenské cvičení. Dopady možného vojenského konfliktu na Ukrajině řešila v úterý i tuzemská Bezpečnostní rada státu. Ta stejně jako USA vybízí k diplomatickému řešení, řekl premiér Petr Fiala (ODS). V případě, že by k válce skutečně došlo, Česko hodlá podpořit Ukrajinu.
Vláda už ve středu rozhodla, že ČR Ukrajině poskytne 4006 kusů dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je Česko v případě nouze připraveno vyslat policisty na Slovensko.
Vojenskou pomoc Ukrajině kromě Česka v poslední době slíbily nebo již zaslaly například Spojené státy, Velká Británie, Dánsko, Kanada, Španělsko či pobaltské země. To samé vážně zvažuje i Polsko.
