Je nezbytné, aby se v Evropě udržel demokratický střed, uvedla v programu Evropské komise na dalších pět let dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová. Slíbila, že zahájí obranné projekty a bude se držet cílů takzvané Zelené dohody pro Evropu. O jejím setrvání ve funkci na další pětileté období bude ve čtvrtek hlasovat Evropský parlament. Naše doba je poznamenána hlubokou úzkostí, řekla šéfka EK ve svém projevu. Zmínila obavy mladých lidí ohledně nákladů na bydlení i tlak, kterému čelí zemědělci.
„Evropskou unii, kterou si zvolíme, nelze zredukovat na otázku, zda je potřeba více či méně Evropy. V dnešní době potřebujeme unii, která je rychlejší a jednodušší, jednotnější a více podporuje lidi i firmy,“ uvedla ve více než třicetistránkovém dokumentu von der Leyenová.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda měla neformálně rozhodnout, že na eurokomisaře navrhne Síkelu. Ten to nepotvrdil
„Potřebujeme unii, která jedná tam, kde má přidanou hodnotu a kde se všichni společně zmobilizujeme s jasným cílem a společným posláním – instituce EU, národní a regionální vlády, soukromý sektor, sociální partneři, občané a občanská společnost,“ dodala.
Klimatická změna je tu, hájil Green Deal Kučera. Je to zelená sebevražda, namítl Nacher
Společnost má být ztotožněna s bojem proti klimatické změně, protože s jejími následky se setkáváme dnes a denně. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl poslanec a místopředseda TOP 09 Michal Kučera. Podle kolegy ze Sněmovny a místopředsedy hnutí ANO Patrika Nachera však boj proti změně klimatu má smysl pouze na celosvětové úrovni a „ekonomická sebevražda Evropy“ ničemu nepomůže.
Program pro roky 2024 až 2029 je rozdělen do několika kapitol. Jedna z nich nese název Nová éra pro evropskou bezpečnost a obranu. „Nejlepší investicí do evropské bezpečnosti je investice do bezpečnosti Ukrajiny. Finanční, politická a vojenská podpora od Evropy musí vytrvat tak dlouho, jak to bude potřeba,“ píše se hned v úvodu této kapitoly.
Posledních několik let bylo podle šéfky EK připomínkou toho, jak je mír křehký. Zároveň to znamenalo varování pro Evropu, že by měla poskytovat více prostředků na svou obranu a ochranu.
„Naše práce v příštích pěti letech se bude soustředit na budování skutečné Evropské obranné unie. Členské státy budou mít vždy odpovědnost za své vlastní jednotky, od doktríny po jejich nasazení, ale Evropa toho může udělat hodně, pokud jde o podporu a koordinaci úsilí o posílení obranného průmyslu, inovací a jednotného trhu,“ uvádí se v textu.
Von der Leyenová v něm rovněž potvrzuje, že pro lepší koordinaci této práce na evropské úrovni jmenuje eurokomisaře pro obranu, který bude úzce spolupracovat s novou šéfkou unijní diplomacie.
„Orbánova mise nebyla mírová“
V projevu před europoslanci von der Leyenová promluvila i o cestě maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, která podle ní nebyla mírovou misí.
„Cesta maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nebyla mírovou misí, ale misí appeasementu (pacifistická politika, kterou charakterizuje ustupování agresorovi, pozn. red.),“ uvedla von der Leyenová v projevu před europoslanci s odkazem na politiku ústupků a usmíření. Za svá slova si vysloužila dlouhý potlesk.
Jen dva dny po Orbánově návštěvě zasáhly Putinovy rakety dětskou nemocnici v Kyjevě, připomněla dosavadní šéfka Evropské komise. „Nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Chtějí svobodnou a nezávislou zemi a Evropa bude při Ukrajině stát tak dlouho, jak to bude potřeba, to je náš vzkaz,“ dodala von der Leyenová.
Europoslancům dále řekla, že musí okamžitě přestat krveprolití v Pásmu Gazy. Bezpečnost všech stran konfliktu na Blízkém východě podle ní zaručí jen dvoustátní řešení, tedy fungování palestinského státu po boku Izraele.
„Příliš mnoho dětí, žen a civilistů zahynulo kvůli izraelské odpovědi na brutální teror Hamásu. (...) Potřebujeme okamžitý klid zbraní, okamžité propuštění izraelských rukojmích a musíme se připravit na to, co přijde potom,“ řekla von der Leyenová.
„Naše doba je poznamenána hlubokou úzkostí,“ uvedla před europoslanci šéfka EK. Zmínila obavy mladých lidí i rodin ohledně nákladů na bydlení či budoucnosti planety a tlak, kterému čelí zemědělci a firmy. Von der Leyenová prohlásila, že si tyto problémy uvědomuje a že je pomůže překonat jen silná Evropa. I proto chce, aby v nové Evropské komisi byl komisař pro otázky bydlení.
„Nikdy nepřijmeme, aby demagogové a extremisté zničili náš způsob života,“ zdůraznila s tím, že je připravena spolupracovat se všemi demokratickými silami v Evropském parlamentu. „Ukazuje se, kolik toho máme společného navzdory všem rozdílům,“ dodala von der Leyenová v projevu, který trval téměř hodinu a který pronesla střídavě v angličtině, francouzštině a němčině.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Šéfkou Evropského parlamentu se opět stala Metsolaová z Malty. Získala drtivou většinu hlasů
