V neděli končí letní čas a nahradí ho zimní – středoevropský. Budete si tak moci o hodinu přispat, a to možná naposledy. Podle Evropské komise by mělo povinné střídání skončit už příští rok. Jaké má střídání času nevýhody, nebo naopak benefity a jak se dotkne například dopravy?
Hodiny se přetočí ve 3:00 zpět na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. Zimní, astronomický čas bude platit pět měsíců, do poslední březnové neděle. Pro mnohé pozitivní zpráva ale může být i komplikací. Kdo bude v neděli v noci v době změny času cestovat veřejnou dálkovou dopravou, bude na cestě o hodinu déle.
Uprostřed noci noční vlaky a autobusy v některé stanici hodinu vyčkají a odjedou z nich už podle středoevropského času. Změna času se dotkne na území republiky čtyř nočních dálkových vlaků Českých drah a jejich partnerů, a to spoje z Humenného do Prahy a opačným směrem na Slovensko a jednoho páru vlaků z Vídně do Berlína. Všechny vlaky počkají na odjezd podle nového času v Bohumíně.
Brzy se ale možná tohoto výdobytku zbavíme. Podle plánu Evropské komise by mělo povinné střídání času v celé unii skončit příští rok. Unijní země se ale na změně nedohodly, a tak si lidé i nadále budou muset dvakrát do roka přeřizovat hodiny. A je to pro nás dobře?
Výhodou může být i fakt, že je ráno dříve světlo. Konkrétně tuto sobotu vysvitlo slunce v 7:50, nově se v neděli rozední už v 6:50. Mnozí změnu času oceňují i z toho důvodu, že mohou lépe využít čas za světla, a tím pádem se to odráží i na jejich psychice.
Odborníci ale naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví. Někteří lidé mají kvůli změně času problémy s psychickou i fyzickou výkonností, stěžují si na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější čas, který platí v zimě.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. „Domněnka, že střídání času šetří energii, je v 21. století už mylná. Desítky vědeckých článků na dané téma se shodují na jednom: průměrné úspory energie jsou prakticky nulové,“ míní ekonom Lukáš Kovanda.
Nejvyšší čas se střídáním času přestat
Podle něj je proto opravdu nejvyšší čas s umělým střídáním času v Evropě přestat, stejně jako to v posledních desetiletích udělaly desítky zemí po celém světě. „Samozřejmě se všichni neshodnou, jestli po celý rok ponechat současný čas zimní, nebo letní. Někdo bude chtít, aby bylo večer déle světlo, jiný zase, aby se dřív rozednívalo,“ vysvětluje.
Středoevropský čas je podle Kovandy nastaven ideální pro člověka, který chodí spát v osm večer a budí se ve čtyři ráno. „Ale ruku na srdce, kdo z nás chodí pravidelně spát v osm hodin? Pokud jde typický Čech do postele v deset a budí se v šest pravého času, byl by pro něj ideální dvojitý letní čas, se kterým už také některé země experimentovaly,“ navrhuje.
To by však znamenalo, že v zimě bude dopoledne tma, ale v průměru za celý rok by bylo využití denního světla nejlepší. „Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit,“ dodává Kovanda.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety za energetické krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
