Vražedný smog v Londýně měl přes 12 tisíc obětí. Docházely rychle rakve i květiny
Začátkem prosince 1952 se Velká Británie potýkala s krutou zimou. V noci z 5. na 6. prosince však počasí přineslo do hlavního města ještě něco horšího, doslova vražedný smog. Londýňané viděli ráno za okny jen zelenkavou mlhu, kterou přirovnávali k hrachové polévce. Na mnoha místech byla viditelnost jen na jeden metr. Jít po ulici znamenalo nepříjemný zážitek, štiplavý vzduch vháněl lidem slzy do očí. Velmi rychle se začaly zaplňovat nemocnice. Situace trvala pět dnů a vyžádala si velké změny v přístupu k ekologii.
Kdo vyšel 6. prosince do londýnských ulic, často si neviděl ani na vlastní boty. Nazelenalá mlha ovládla celé město. Lidé si zakrývali ústa kapesníky nebo rouškami, ale nic nepomáhalo. Mix kouře a mlhy byl všudypřítomný. Děti, starší lidé a pacienti s dýchacími problémy rychle zaplňovali ordinace. Problémy ale měli často i lékaři.
ČTĚTE TAKÉ: Sníh dorazí dříve, překvapit může i v nížinách. Kdy hrozí chumelení či ledovka?
Příčinou všeho bylo počasí a nadměrné spalování uhlí, které souviselo s rozvojem Londýna, na jehož perifériích vzniklo mnoho továren. Silně znečištěný vzduch byl uzavřen chladnou vzduchovou vrstvou a koncentrace nečistot se tak dramaticky zvýšila.
Situace se navíc rychle zhoršovala. Vzduch začal páchnout po zkažených vejcích, nepropustná mlha žloutla. Smog znemožňoval dopravu a dostával se i do budov. Byly proto rušeny koncerty, divadelní představení a promítání filmů, protože diváci neviděli na jeviště nebo plátna kin.
Zatímco automobilová doprava se výrazně zpomalila a policisté ji často řídili se světlicí v ruce, zločinnost v těch dnech nabrala na obrátkách. Pro kapsáře bylo totiž mnohem snazší okrádat ženy o kabelky.
Londýňané nicméně snášeli veškeré komplikace statečně.
Čtěte také
9. prosince se však vše změnilo. Nemocnice v hlavním městě totiž vydaly čísla o hospitalizovaných pacientech a výsledky všechny šokovaly. V péči lékařů totiž skončilo o 150 tisíc lidí více než jindy. A postupně se začali počítat i mrtví.
V hlavním městě tehdy nebylo dostatek rakví ani květin. Následkem „hrachové polévky“, jak se husté mlze přezdívalo, bylo údajně přes 12 tisíc obětí. Podle některých odhadů měl však „Velký londýnský smog“ ještě mnohem horší bilanci.
Tato pohroma vedla k přehodnocení pohledu na znečištění vzduchu. V Británii vznikly regulační předpisy omezující použití znečišťujících paliv v průmyslu a pro vytápění domácnosti. Velký londýnský smog měl dokonce celosvětový dopad, byl totiž hybnou silou změn k modernímu přístupu k životnímu prostředí, které se odrazily v řadě konferencí OSN a konceptu udržitelného rozvoje.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nejstrašidelnější les v Česku: Děsivé legendy i podrážděná zvířata. Jak vypadá Pánova březina?
Je novinářem od roku 2015. Osm let psal primárně pro deník iSport.cz převážně o bojových sportech. Byl přitom i přispěvatelem časopisů Reflex, ForMen či Esquire, v nichž publikoval zejména interview. Moderuje podcast Fight Cast One.
