Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku. To příští se bude příští rok konat v Praze. Na Twitteru to ve čtvrtek uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková prohlásila, že dveře do Severoatlantické aliance zůstávají pro zájemce o členství otevřené, není ale možné, aby do NATO vstoupila země, která bojuje ve válce. „Je jasné, že nemůžeme mluvit o přijetí nových členů, kteří jsou uprostřed války,“ řekla Baerbocková před novináři v Oslu.
MŮŽE VÁS ZAJÍMAT: Řehka: Válka Ruska s NATO je možná, Česko by bylo od první chvíle aktivním účastníkem
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve čtvrtek vyloučil, že by připojení Ukrajiny k NATO mohlo být na programu červencového summitu aliance v litevské metropoli Vilniusu. „Musíme říci jasně, že připojení země, která je v současné době ve válce, nemůže být na pořadu jednání,“ napsal Szijjártó na Facebooku. Na summitu by se nemělo diskutovat ani o časovém plánu pro vstup Ukrajiny do NATO, dodal.
Na tom, že se Ukrajina stane členskou zemí aliance, se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. Další přístup NATO k bránící se zemi, která už o vstup loni v září formálně požádala, bude klíčovým tématem červencového aliančního summitu v litevském Vilniusu.
Stoltenberg ve čtvrtek po jednání ministrů zahraničí v Oslu zdůraznil, že po skončení války musí být zajištěna bezpečnost Ukrajiny, je ale zapotřebí rozhodnout, jak konkrétně to zařídit. „Je třeba zajistit, aby konec války neznamenal pouhou odmlku v ruských akcích proti Ukrajině,“ řekl. „Musíme zastavit tento brutální kruh agrese,“ dodal.
Na dotaz, zda se postoj aliance k Ukrajině nezměnil poté, co se objevují informace o ukrajinských přeshraničních útocích, Stoltenberg odpověděl: „Naše pozice je stejná jako na začátku války, Ukrajina má právo bránit se.“ Ruská metropole Moskva tento týden čelila rozsáhlému útoku bezpilotními letouny.
„Všichni spojenci se shodují na tom, že Moskva nemá právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO,“ řekl Stoltenberg novinářům. Je to postoj, který aliance zastává dlouhodobě.
Jak ve čtvrtek generální tajemník NATO rovněž dodal, až válka skončí, je potřeba zajistit, aby „se podobná ruská agrese již neopakovala“.
Švédsko do NATO?
Stoltenberg také oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO. Ankara ani Budapešť zatím švédskou přihlášku neschválily.
„Můj vzkaz (prezidentu Recepu Tayyipu) Erdoganovi bude, že je v zájmu všech členů NATO, aby v jeho řadách bylo i Švédsko,“ uvedl Stoltenberg v Oslu.
Švédsko podalo přihlášku do NATO společně s Finskem loni na jaře v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Finsko se oficiálně členem vojenské aliance stalo v dubnu, vstup Švédska stále dva členové aliance neratifikovali, jakkoli je podle Stoltenberga či Washingtonu severská země na členství připravená.
„Nadešel čas, aby Turecko a Maďarsko žádost Stockholmu o vstup do NATO schválily,“ prohlásil ve čtvrtek šéf švédské diplomacie Tobias Billström. „Splnili jsme všechny závazky, včetně nových zákonů o terorismu,“ dodal.
Ankara tvrdí, že hlavním důvodem pro dosavadní odmítání ratifikace je skutečnost, že Stockholm podporuje skupiny, které Turecko pokládá za teroristické. Nejčastěji zmiňuje Stranu kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu, milice YPG ze severní Sýrie či příznivce duchovního Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016. Švédsko opakovaně Turecko ujistilo, že nedovolí žádné teroristické skupině působit na švédské půdě.
Tento týden vstupuje ve Švédsku v platnost nový protiteroristický zákon. „Nové protiteroristické zákony ukazují, že Švédsko stupňuje boj s terorismem,“ řekl dnes Stoltenberg.
„Hovořil jsem s prezidentem Erdoganem tento týden... a rovněž v blízké budoucnosti pojedu do Ankary, abych pokračoval v řešení toho, jak můžeme zajistit co nejrychlejší přijetí Švédska,“ řekl ve čtvrtek šéf NATO.
Žádost Švédska neschválilo také Maďarsko. Podle vlády národně-konzervativního premiéra Viktora Orbána části maďarských poslanců vadí, že někteří švédští vládní představitelé zpochybňují stav demokracie a právního státu v Maďarsku.
Další schůzka v Praze
Neformální jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance se bude příští rok konat v Praze. Na Twitteru to uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský. „Pro všechny jsem přivezl pozvánku do Prahy, protože už příští rok na jaře se stejné jednání uskuteční u nás! Bude se jednat o nejvýznamnější alianční akci na našem území od summitu NATO v roce 2002,“ napsal Lipavský, který uspořádání schůzky v Praze nabídl generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi při setkání v březnu v Bruselu.
Dnes v Norsku 🇳🇴 na neformálním setkání ministrů zahraničí @NATO.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) June 1, 2023
👉 Pro všechny jsem přivezl pozvánku do Prahy, protože už příští rok na jaře se stejné jednání uskuteční u nás!
👉 Bude se jednat o nejvýznamnější alianční akci na našem 🇨🇿 území od summitu NATO v roce 2002. 💪 pic.twitter.com/TD9RbYlIcf
Přesné datum chystané pražské schůzky zatím nebylo zveřejněno. Diplomatické zdroje sdělily, že setkání by mělo být v podobném termínu jako letošní jednání v Oslu a loňské v Berlíně. To znamená v květnu či na začátku června.
Podle ministerstva zahraničí zatím konkrétní datum ani místo stanoveno nebylo. V Oslu je aktuálně přípravný tým resortu, který nabírá know-how, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake.
Hlavními tématy dnešního neformálního jednání ministrů zahraničí NATO v Norsku jsou válka na Ukrajině, kolektivní obrana aliance a finanční prostředky pro její zajištění a Čína.
