Zbydou nám čecháčci a smrádeček, plísní Decroix Plagovy úpravy. Ministra podpořila část expertů
Do úpravy výuky cizích jazyků na základních školách se pustila stínová zmocněnkyně pro lidská práva Eva Decroix (ODS). „Stačí, když budeme vychovávat průměrné čecháčky,“ okomentovala změny na sítích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) podle ní „zavřel bránu do světa“. Podle členky školského výboru Andrey Hoffmannové (Piráti) dává ministerstvo najevo, že tápe. Za Plagu se ale postavili někteří učitelé či odborné organizace.
O změnách informoval ředitele škol ministr minulý týden prostřednictvím dopisu. Plagův krok týkající se výuky jazyků však teď ostřelují opoziční politici – nejnověji například Eva Decroix. „Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem... už u nás neplatí. Stačí, když budeme vychovávat průměrné čecháčky,“ vyslala ostrý vzkaz na Facebooku.
ČTĚTE TAKÉ: Žalobu na Pavla jsme Turkovi rozmluvili, před Klempířem smekám, tvrdí ministr Šťastný
Exministryně je toho názoru, že nejde jen o praktickou komunikaci, ale že se osvojováním jazyka student dozvídá také o reáliích dané země a její kultury. „Možná nakonec zapomenete oba jazyky, ale možná díky jejich výuce budete menší xenofob a větší vlastenec,“ napsala.
Čtěte také
Plaga podle Decroix „uzavřel“ pomyslnou bránu do světa. Stínová zmocněnkyně odmítá ohlášenou volitelnost druhého cizího jazyka. Novinka prý povede k úpadku těchto znalostí u českých dětí, a tudíž i „českých úspěchů v zahraničí“. „Zůstane nám teplo a smrádeček… hlavně, že je české,“ dodala politička na kritické notě.
Nerezignujeme na angličtinu, hájí změny Plaga
O jaké úpravy se tedy jedná? Školy nově nebudou muset učit anglický jazyk od první třídy. Každá „základka“ si rozhodne sama, v jaké fázi prvního stupně se tento předmět zařadí do výuky. Podle Plagy je ovšem stále důležité a závazné, aby žáci dosáhli potřebné výstupní úrovně angličtiny při přechodu na druhý stupeň ZŠ.
Další změna se týká druhého cizího jazyka – ten by již neměl být povinný, ale povinně volitelný. Školy budou muset nabídnout studentům výuku tohoto jazyka nejpozději od sedmé třídy, ovšem bude na žácích, jaký předmět si zvolí.
Čtěte také
Ministr se ohradil vůči výtkám, že české školství touto změnou rezignuje na výuku angličtiny na prvním stupni. Podobné řeči vnímá jako zcestné. „Nejde ale jen o to učit, ale učit smysluplně a kvalitně. Proto ponecháme na školách a jejich personálních možnostech, jak výuku na prvních stupních rozloží,“ vysvětlil rozhodnutí.
Anglický jazyk pak zůstává povinný od třetí třídy. Za Plagu se postavil například ředitel organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta, který krok označil za správný. „Ne kvůli tomu, že by školy nebyly připravené učit angličtinu už od první třídy (nějak by si poradily jako vždycky). Ale proto, že ačkoli souhlasím s potřebou zlepšit úroveň angličtiny, tak výuka od 6 let sama o sobě lepší angličtinu nezajistí,“ uvedl na sítích.
Pro kritiku má Mušuta pochopení, nicméně podobné postoje podle něj „zaměňují výsledek a proces“, jak uvedl v následném komentáři. Zrušení povinnosti u druhého cizího jazyka pak našlo zastání u pedagoga a školního psychologa Roberta Čapka, který vystupuje na sítích pod přezdívkou Líný učitel a popularizuje různé metodologické a didaktické přístupy.
„Plagovo zrušení povinného druhého jazyka je asi jeho první rozumný krok od nástupu do křesla ministra. Odpovídá to realitě a nabízí volby,“ zhodnotil v příspěvku.
Popření strategie vlastního státu, tepe Plagu stínová ministryně
Oznámené změny zkritizovala i stínová ministryně školství ODS Renáta Zajíčková, podle níž Plaga tvoří „dvourychlostní školství bez rovných šancí“. Zmínila výrazný propad Česka ve znalostech angličtiny v rámci celé Evropy, a to podle mezinárodního srovnání Education First.
Čtěte také
„Motivované děti si cestu vždy najdou. Rodiče jim zaplatí soukromé kurzy, nebo je pošlou na víceletá gymnázia. Odliv ze spádových základních škol se ještě urychlí. Děti z méně podnětného prostředí, pro které má být veřejná škola společenským výtahem, druhý jazyk jednoduše nezískají,“ obává se dopadů.
Zajíčková se tak bojí toho, že veřejné školy ztratí status garanta rovných šancí, což je proti celkové koncepci Strategie 2030+. „Je to popření strategických cílů vlastního státu,“ tvrdí místopředsedkyně školského výboru.
Podle členky stejného výboru z klubu Pirátů je rozhodnutí projevem toho, že ministerstvo „tápe“. „ Po odkladu reforem a omezení podpory nadaných dětí jde o další krok zpět. Školství potřebuje jasnou vizi a silné vedení, ne nahodilé nápady bez vize,“ opřela se do ministra Hoffmannová.
Stopka angličtině v 1. třídě? Další důkaz, že Plagovo MŠMT tápe. Piráti chtějí učitele připravit, ne výuku škrtat. Po odkladu reforem a omezení podpory nadaných dětí jde o další krok zpět. Školství potřebuje jasnou vizi a silné vedení, ne nahodilé nápady bez vize.
— Andrea Hoffmannova (@AHoffmannova) June 10, 2026
S úpravami nesouhlasí ani předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. „S trochou nadsázky můžeme říct, že angličtina má být druhým jazykem každého Evropana. Jde o základní dovednost, kterou potřebuje každý absolvent základní školy, a to v maximální míře,“ poznamenal na brífinku ve Sněmovně.
Podobně jako jeho kolegové a kolegyně z opozice míní, že jde o „krok do minulosti“.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Spor vlády s Pavlem? Paroubek zpochybnil nezávislost Ústavního soudu. Pilip rázně reagoval
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
