Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) čelí ostré kritice kvůli výrokům o Twitteru. Vedle některých členů pětikoalice se do jedné z nejvlivnějších českých političek pustil například i poslanec Patrik Nacher (za ANO). „Věře nerozumím. Už delší dobu,“ uvedl. Jourová v rozhovoru pro Český rozhlas tvrdila, že pokud oblíbená sociální síť vlastněná miliardářem Elonem Muskem nebude dodržovat nově stanovené unijní regulace, může být v Evropě zakázána.
Z českých politiků se proti Jourové ohradil například senátor Zdeněk Hraba (za ODS). „Eurokomisařka Jourová vyhrožuje, že EU zakáže Twitter, protože se neúčastní ‚dobrovolné dohody proti šíření dezinformací‘. Dezinformace jsou mor, ale myslím, že ještě mnohem horší je, když politici vyhrožují cenzurou,“ uvedl na Twitteru. Slova eurokomisařky nepotěšila také některé europoslance.
„Já jen, že poslední, kdo tady zakazoval Twitter, bylo Rusko,“ zmínil Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Veroniky Vrecionové (ODS) Jourová svými výroky ukazuje naprostou odtrženost od reality. „Nikdo soudný přece nemůže myslet vážně, že nás posune na úroveň Ruska tím, že začne zakazovat sociální sítě. Jakékoliv zákazy v tomto duchu ze strany Komise naprosto odmítám,“ dodala europoslankyně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hádka v koalici o migraci. Nahráváte převaděčům, řekl Zdechovský. Pirát Peksa nechápal
Jak je vidět, Jourová poskytnutým rozhovorem nepotěšila ani některé zákonodárce zvolené za ANO. Třeba poslanec Patrik Nacher (za ANO) označil její vyjádření za dost arogantní. „Nějak té Věře nerozumím, už delší dobu,“ doplnil na sociální síti.
Pospíšil: Většina Evropy chce vrátit migrační kvóty. Současná dohoda je pro Česko vítězstvím
Migrační reforma Evropské unie je pro Českou republiku vítězstvím, jelikož většinový tlak v Evropském parlamentu je vrátit zpět do hry kvóty. V Partii Terezie Tománkové to řekl europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle poslance hnutí ANO Patrika Nachera však Evropská komise pouze vystrašila státy střední Evropy návratem kvót, aby prosadila reformu počítající s povinnou solidaritou se zeměmi přetíženými žadateli o azyl.
Twitter od konce roku 2022 vlastní americký miliardář Elon Musk. Koupil ho za konkrétním účelem – chtěl z Twitteru vytvořit prostředí, na němž budou lidé moci „zdravě diskutovat o široké škále názorů“. Ve volném překladu to znamenalo směřování k co největší svobodě slova a nízkou regulaci sdíleného obsahu.
Muskova společnost nicméně začíná narážet na velmi odlišný pohled Evropské komise. Ta v rámci boje proti dezinformacím chystá unijní pravidla, která mají obsah na sociálních sítích více regulovat.
Absolutistický zastánce?
„Zaplavují nás dezinformační kampaně, nejsou to žádné s prominutím drby nebo nepěkná slovíčka na internetu. Jde o cílené kampaně, které mají narušit svobodné volby a zmanipulovat lidi. Firmy se v rámci dobrovolné dohody upisují k tomu, že se na tyto věci budou zaměřovat,“ řekla Jourová v rozhovoru pro Český rozhlas.
Kromě jiného upozornila na skutečnost, že evropské země hodnotí svobodu slova odlišně než třeba Spojené státy. Například český trestní zákoník ji omezuje v případech, jako je hanobení národa, podněcování k nenávisti, šíření poplašné zprávy či dětské pornografie nebo popírání genocidy.
„Holokaust začal u slov, máme v EU hrůzostrašnou zkušenost. Proto je některý on-line obsah nelegální. Twitter dobře ví, že na něj dopadne tvrdá regulace (má vejít v účinnost letos v srpnu), co se týče dezinformací a nelegálního obsahu. Může to znamenat i konec Twitteru v Evropě,“ připustila místopředsedkyně Evropské komise. Elona Muska Jourová rovněž označila za absolutistického zastánce svobody slova.
