Superbakterie představují obrovskou výzvu pro světovou medicínu. Nadužívání antibiotik způsobilo jejich zvyšující se neúčinnost. Zdroj: Profimedia.cz
V důsledku odolnosti bakterií vůči antibiotikům zemře ročně asi 1,3 milionu lidí. Vyplývá to z aktuální studie publikované ve vědeckém časopise The Lancet. Podle Světové zdravotnické organizace se bude situace v dalších letech zhoršovat.
Kvůli stoupající odolnosti bakterií vůči antibiotikům přichází na celém světě každý rok o život skoro 1,3 milionu lidí, což přibližně odpovídá počtu obyvatel Prahy. Zjistil to tým vědců z projektu Global Research on AntiMicrobial Resistance (GRAM). Jejich studie byla ve středu publikovaná ve vědeckém časopise The Lancet.
Omikron nepoškozuje plíce jako jiné mutace, tvrdí vědci. Vysvětlili, proč je nakažlivější
Stále více výzkumů ukazuje, že omikron infikuje spíše krk než plíce. To může podle vědců vysvětlovat, proč je sice nakažlivější, ale méně smrtelný než ostatní varianty covidu. Šest studií, které byly publikovány koncem minulého roku, poukazují na to, že omikron poškozuje plíce pacientů daleko méně. Studie nyní musí ještě posoudit další vědci.
Počet obětí stoupající neúčinnosti antibiotik však bude pravděpodobně mnohem vyšší. Podle vědců, kteří se na výzkumu podíleli, by to každoročně mohlo být až pět milionů lidí, kteří zemřou přímo v důsledku nebo jen v souvislosti s takzvanou antimikrobiální rezistencí. Zjištěná fakta vycházejí z výzkumu, který byl prováděn v roce 2019 ve více než dvou stovkách zemí a regionů světa a týkal se téměř půl miliardy lidí.
Pětina úmrtí připadá na děti
Nejhorší situace panuje v západní části subsaharské Afriky, kde v roce 2019 kvůli odolnosti bakterií na antibiotika zemřelo v průměru 27,3 člověka na 100 tisíc obyvatel, přičemž 95 procent údajů se pohybuje v intervalu 20,9 až 35,3 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Naopak nejlépe je na tom Austrálie, kde úmrtnost kvůli antimikrobiální rezistenci dosahuje 6,5 člověka na 100 tisíc obyvatel (interval 4,3 až 9,4).
„Tato nová data ukazují skutečnou závažnost antimikrobiální rezistence, která trápí celý svět. Předchozí odhady prognózovaly, že do roku 2050 bude v souvislosti s nízkou účinností antibiotik umírat kolem 10 milionů lidí ročně. Nyní ale víme, že jsme tomuto číslu mnohem blíže, než jsme si mysleli,“ uvedl Chris Murray, jeden z autorů studie a profesor na Washingtonské univerzitě v Seattlu.
Basketbalista Maslík před smrtí trpěl. Covid mu zničil plíce za tři dny, popsala sestra
Smrt teprve 32letého basketbalisty Michala Maslíka šokovala jeho slovenské kolegy. Sportovec podlehl covidu, nebyl očkovaný. Podle bývalého kapitána z týmu Komárna Martina Berkise je to odstrašující příklad pro ostatní. Sestra zesnulého pro web Nový čas uvedla, že její bratr v nemocnici svého rozhodnutí velmi litoval a změnil názor.
Většina úmrtí souvisejících s antimikrobiální rezistencí se týkala infekcí dolních cest dýchacích, zejména zápalu plic. Následovaly infekce krevního řečiště a nitrobřišní infekce. Přibližně pětina ze všech zemřelých připadala na děti ve věku do pěti let.
Nová antibiotika nemusí stačit
„Tradiční model léčby pomocí antibiotik, který známe od objevení penicilínu, je podle mě vyčerpán,“ komentoval studii profesor medicíny Pittsburské univerzity Cornelius Clancy. Podle něho je třeba hledat nové přístupy k léčbě infekcí. Clancy zároveň zdůraznil, že jde o dlouhodobý problém, který je v posledních dvou letech zastíněn pandemií koronaviru.
Světová zdravotnická organizace loni uvedla, že na celém světě se v současné době pracuje na vývoji více než čtyř desítek nových typů antibiotik. Zároveň ale varovala, že to v boji proti „superbakteriím“ vůbec nemusí stačit.
