Superbakterie představují obrovskou výzvu pro světovou medicínu. Nadužívání antibiotik způsobilo jejich zvyšující se neúčinnost. Zdroj: Profimedia.cz
V důsledku odolnosti bakterií vůči antibiotikům zemře ročně asi 1,3 milionu lidí. Vyplývá to z aktuální studie publikované ve vědeckém časopise The Lancet. Podle Světové zdravotnické organizace se bude situace v dalších letech zhoršovat.
Kvůli stoupající odolnosti bakterií vůči antibiotikům přichází na celém světě každý rok o život skoro 1,3 milionu lidí, což přibližně odpovídá počtu obyvatel Prahy. Zjistil to tým vědců z projektu Global Research on AntiMicrobial Resistance (GRAM). Jejich studie byla ve středu publikovaná ve vědeckém časopise The Lancet.
Počet obětí stoupající neúčinnosti antibiotik však bude pravděpodobně mnohem vyšší. Podle vědců, kteří se na výzkumu podíleli, by to každoročně mohlo být až pět milionů lidí, kteří zemřou přímo v důsledku nebo jen v souvislosti s takzvanou antimikrobiální rezistencí. Zjištěná fakta vycházejí z výzkumu, který byl prováděn v roce 2019 ve více než dvou stovkách zemí a regionů světa a týkal se téměř půl miliardy lidí.
Pětina úmrtí připadá na děti
Nejhorší situace panuje v západní části subsaharské Afriky, kde v roce 2019 kvůli odolnosti bakterií na antibiotika zemřelo v průměru 27,3 člověka na 100 tisíc obyvatel, přičemž 95 procent údajů se pohybuje v intervalu 20,9 až 35,3 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Naopak nejlépe je na tom Austrálie, kde úmrtnost kvůli antimikrobiální rezistenci dosahuje 6,5 člověka na 100 tisíc obyvatel (interval 4,3 až 9,4).
„Tato nová data ukazují skutečnou závažnost antimikrobiální rezistence, která trápí celý svět. Předchozí odhady prognózovaly, že do roku 2050 bude v souvislosti s nízkou účinností antibiotik umírat kolem 10 milionů lidí ročně. Nyní ale víme, že jsme tomuto číslu mnohem blíže, než jsme si mysleli,“ uvedl Chris Murray, jeden z autorů studie a profesor na Washingtonské univerzitě v Seattlu.
Většina úmrtí souvisejících s antimikrobiální rezistencí se týkala infekcí dolních cest dýchacích, zejména zápalu plic. Následovaly infekce krevního řečiště a nitrobřišní infekce. Přibližně pětina ze všech zemřelých připadala na děti ve věku do pěti let.
Nová antibiotika nemusí stačit
„Tradiční model léčby pomocí antibiotik, který známe od objevení penicilínu, je podle mě vyčerpán,“ komentoval studii profesor medicíny Pittsburské univerzity Cornelius Clancy. Podle něho je třeba hledat nové přístupy k léčbě infekcí. Clancy zároveň zdůraznil, že jde o dlouhodobý problém, který je v posledních dvou letech zastíněn pandemií koronaviru.
Světová zdravotnická organizace loni uvedla, že na celém světě se v současné době pracuje na vývoji více než čtyř desítek nových typů antibiotik. Zároveň ale varovala, že to v boji proti „superbakteriím“ vůbec nemusí stačit.
