Naprosto nepřijatelný, zhodnotil Pospíšil výrok Benešové o Ústavním soudu

Ústavní soud ve středu zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů.

Benešová reagovala, že rozhodnutí je podivné a nepůsobí objektivně. „Soudci jsou jenom lidi, někteří chtějí opakovat mandát,“ řekla. „Co je za tím? Komu se kdo zavázal, kdo komu co slíbil?“ pokračovala v rozhovoru pro Deník N. Rozhodnutí nazvala „vrcholovým číslem“, nad kterým zůstává rozum stát. Její vyjádření následně vyvolalo kritiku Soudcovské unie i Unie státních zástupců.

„Já si myslím, že každý z nás má svůj slovník, ona vyjádřila svůj určitý pocit, vyjádřila to tak, jak je zvyklá. Má svůj způsob vyjadřování, já bych zvolila jiný, ale samozřejmě překvapená jsem byla také, ale rozhodně bych to asi dala najevo jinak,“ hodnotila výroky své předchůdkyně ve funkci Válková.

Ve čtvrtek Benešová zveřejnila prohlášení, kde svá slova uváděla na pravou míru s tím, že Ústavní soudce nepodezírá z politických tlaků, ale problém vidí v opakování jejich mandátu.

„Výrok ministra spravedlnosti musí být hodnocen jinak než výroky jiných politiků a z mého pohledu je to výrok naprosto nepřijatelný, protože ministr spravedlnosti pro mnoho občanů v této zemi je garantem nestrannosti justice, systému. Když ministr spravedlnosti řekne, že tady mohl být nějaký obchod, to parafrázuji, v tomto duchu, tak tím oslabuje důvěru občanů v systém, v zásadě destruuje systém. Alespoň tak to vnímám já,“ uvedl Pospíšil.

Během rozhovoru padla otázka, zda předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský prosazuje nějakou svoji politickou agendu. „To nevím, ale zarazilo mě třeba jeho vyjádření, kdy zkritizoval premiéra způsobem, který, myslím, nepřísluší soudci, natož pak předsedovi Ústavního soudu. Všichni to vnímali jako kritiku premiéra, což je naprosto oprávněné, ale ne z úst předsedy Ústavního soudu, bylo to před nedávnem, takže v tomto ohledu mě to také překvapilo,“ řekla Válková.

„Tříleté rozhodování soudu se má obecně za průtahy v justici. Jsou specifické kauzy, ale tři roky jsou už opravdu podle judikátu Štrasburského soudu. Ještě k tomu doplním –⁠ pokud Ústavní soud říká: ,My jsme čekali, jestli Parlament sám nezmění zákon.‘ Tak to, promiňte, jak si vážím doktora Rychetského a soudců Ústavního soudu, mám před nimi respekt, je absurdní argument. Oni nemají čekat, jestli jiná moc ve státě, tedy moc zákonodárná a výkonná, změní zákon. Když mají podnět a dojdou k názoru, že zákon je protiústavní, tak mají konat a rozhodnout,“ doplnil Pospíšil.

Politici se musí shodnout co nejdříve

Novelu reagující na středeční zrušení části volebního zákona Ústavním soudem (ÚS) by měla předložit vláda a ve Sněmovně by byla úprava schvalována se zkrácenými lhůtami. Po jednání s premiérem Andrejem Babišem to řekl předseda Sněmovny Radek Vondráček (oba ANO). Nevylučuje vznik jednoho celostátního volebního obvodu.

Sněmovní ústavní komise chce ale zachovat pro sněmovní volby 14 obvodů. Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) Tomáš Langášek řekl, že letošní volby do Sněmovny se mohou konat i v případě, že politici nestihnou zareagovat na nález ÚS. Mezeru v zákoně by překlenul NSS výkladem. Názory poslanců na takový postup se však různí.

Podle Pospíšila se blížíme k tomu, že zůstane 14 krajů. Podobně to vnímá i poslankyně Válková. „Je třeba rozpracovat nejpravděpodobnější variantu, což je 14 volebních krajů, ale právě proto, že máme tak málo času, tak bych ještě ráda měla nějakou rezervičku, která by třeba i ukázala, jak je špatné, kdybychom nezvolili 14 krajů,“ uvedla Válková.

Pospíšil upozornil, že pokud by se politici dohodli třeba během měsíce, mohla by být v březnu nebo dubnu takováto novela v legislativním procesu. „Čím dříve, tím lépe, aby zde byla určitá právní jistota pro ty, co kandidují, ale hlavně pro ty, co na podzim mají volit,“ řekl. „Samozřejmě souhlasím s tím, že v březnu, dubnu už bychom to měli mít předložené,“ dodala Válková.