Petr Pelikán zhodnotil spojeneckou misi v Afghánistánu
Do Afghánistánu jsme neměli chodit, protože mu vůbec nerozumíme. To si o současné situaci po stažení spojeneckých vojáků myslí orientalista Petr Pelikán, který v neklidné zemi kdysi studoval. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že Afghánistán opouštíme v podobném stavu, v jakém jsme do něj před 20 lety přišli.
Jak velký problém je to, že Tálibán postupuje tak rychle? Je to něco, co zaskočilo spojence, že nemají dostatek času, jak zareagovat na tu celou situaci, jak přepravit své zaměstnance ambasád a případně i právě ty svoje spolupracovníky? Protože například v případě Velké Británie se jedná o desítky tisíc lidí.
To, že to všechny zaskočilo, svědčí o kvalitě jejich práce a svědčí to i o výběru jejich spolupracovníků. Protože pravděpodobně si vybírali spíše takové Afghánce, kteří jim říkali to, co chtěli, a ne to, co byla pravda. A pokud si vybrali takové spolupracovníky, tak ti teď asi musejí zase čelit následkům své nepříliš kvalitní práce v terénu.
Jak vy vnímáte působení spojeneckých sil v Afghánistánu i s ohledem na to, za jakých okolností teď spojenci se země odcházejí?
Byli jsme tam jednu celou generaci a Afghánistán opouštíme v podobném stavu, v jakém jsme do něj přišli vzdor tomu, že slýchám hlasy, čeho všeho se v celém Afghánistánu podařilo dosáhnout. Řekl bych, že tam zanecháváme zhruba tentýž středověk, jenom středověk s lepšími daněmi a mobily.
Na co to ukazuje? Byla ta mise špatně zacílená, nebo je prostě utopické myslet si, že jednotky ze západu mohou zasahovat na dálku v zemi, kde je naprosto jiná kultura, kde lidé uvažují jinak, kde je problém zmobilizovat vojáky k tomu, aby bránili svoji vlast? Protože opakovaně zaznívá, že největší problém není v tom, že by nebyla bojová síla na straně afghánské armády, ale v tom, že nejsou dobře motivovaní a část z nich podporuje Tálibán.
Žádní Afghánci nechtějí žít pod cizím vlivem. To je základní rys afghánské povahy. A protože část z nich se přidala k silám, které tam přišly zvenčí, nechci přímo používat slovo okupanti, ale asi by bylo namístě. Takže to, že se část přidala k nim, neznamená, že oni by chtěli žít podle toho, co tam ty cizí síly přinesly. Oni se snažili je využít pro své vlastní cíle ve vnitroafghánském boji a jakmile tahle cizorodá síla, která 20 let působila v Afghánistánu, odchází, tak oni se prostě stávají jen další silou na té celé afghánské šachovnici a musí se tomu přizpůsobit.
Tálibán je jen náš konstrukt
To, jak nyní odcházíme, a že všichni byli překvapeni tím obrovsky rychlým postupem protivládních sil, kterým já popravdě řečeno ani nechci říkat Tálibán, protože Tálibán je zase jenom náš nějaký konstrukt, tak svědčí přesně o tom, že jsme tam ani chodit neměli. Protože když ani po 20 letech neumíme odhadnout, jaký bude několik týdnů po odchodu vojáků vývoj, tak to znamená, že té zemi vůbec nerozumíme a nerozuměli jsme jí ani tehdy, když jsme tam přicházeli.
Už v dubnu, když prezident Biden rozhodl o stažení amerických vojáků, se bezpečnostní experti na oblast Středního východu shodovali na tom, že vláda v Kábulu je stále slabá. Vojenští poradci upozorňovali, že Tálibán stále nepřerušil kontakty s Al-Káidou. Proč tehdy na jejich varování Joe Biden nedal? Byla to chyba, měl pocit, že tyto informace nejsou dostatečně relevantní, nebo to značilo, že Spojené státy nemají zájem se už dál v té oblasti angažovat?
On o tom nerozhodl v dubnu. To stažení amerických vojsk je na základě dohody, která byla uzavřená 29. února 2019, čili už před dvěma lety, a ty termíny stahování nebyly dodrženy. Naopak se to všechno posunovalo, takže my jsme věděli už dávno, že se odchází a ten pobyt dál už nebylo možné prodlužovat.