Peníze pro strádající umělce? Na kulturní kompenzace jen tak někdo nedosáhne

Zavřená divadla, kina či zrušené koncerty a neuskutečněné výstavy. Kulturní život v České republice již mnoho měsíců nefunguje, umělci a pracovníci v kultuře řeší existenční problémy. Spoléhali na státní pomoc, která měla přijít v podobě třetího programu COVID kultura. Značná část umělců a pracovníků však při čtení podmínek zjistí, že nemá na podporu právo.

Na podzimní podporu 60 tisíc korun pro OSVČ dosáhli téměř všichni umělci, až na výjimky ze světa filmu, a také pracovníci v kultuře, kteří zaslali svůj umělecký životopis a doložili alespoň dvěma fakturami, že skutečně z umění žijí. Ale 60 tisíc korun byla jen krátkodobá záplata výpadků příjmů. Oslovení umělci připomínají, že pořád musí platit zdravotní a sociální pojištění, daně a často živit rodiny s malými dětmi.

Podobně hovořil také ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který před Vánoci poprvé zmínil další pomoc v podobě programu COVID kultura 3. Předpovídal, že kulturní akce během krátké doby nezačnou. V únoru sice podpůrný program představili, ale někteří umělci či pracovníci v kultuře se nestačili divit, protože došlo k zásadnímu zpřísnění pravidel.

Zatímco u předchozí podpory stačilo, aby člověk doložil své umělecké CV, sepsal zrušené události a přiložil dvě faktury, které dokazují, že kulturní činností vydělává, tak tentokrát musí jedinec dokázat, že činnost v hudbě, divadle, literatuře, tanci či ve výtvarném umění musí být příjmově převažující.

Podpora pro neúspěšné, kteří se uměním živí

To je však pro některé umělce problém. Například v hudební branži existuje více lidí, kteří kvůli nejistým a často nízkým výdělkům mají ještě jinou profesi, díky které pokryjí nejnutnější náklady jako například nájem. To je však vyřazuje z možnosti požádat o podporu, přestože jsou bez výdělků z hudební činnosti v existenčních problémech.

Na podporu tedy dosáhnou pouze ti, kteří se kulturní činností doslova živí. Zde však nastává další problém. Součet příjmů z činnosti nesměl v loňském roce přesáhnout 418 020 korun. Tedy necelých 35 tisíc měsíčně. To vyřazuje veškeré úspěšnější umělce. Například hudebníci mohli mít velmi úspěšné léto a navíc mají příjmy za autorská práva. Přesto nelze říci, že by tito umělci po měsících nečinnosti nestrádali.

Někteří hudebníci mimo záznam přiznávají, že podobnou praxi pomoci očekávali již během loňského roku, a tak se rozhodli být oficiálně v co největší ztrátě. „Ta pomoc je vyřešená jen populisticky na oko,“ říká hudebník ze severní Moravy.

Podpora se také tentokrát nevztahuje na technické pracovníky v kultuře, ledaže by doložili, že se svou profesí podílejí „na realizaci a tvorbě díla“. Téma se hojně diskutuje na sociálních sítích, kde si lidé radí, jak formulaci obcházet. „Pokud napíší, že mají umělecký přesah, tak pomoc dostanou. Zvukaři a osvětlovači bez problémů dostávají,“ radí jeden z nich.

Musí se z podpory platit daň?

Umělci musí navíc zaplatit daň z kompenzačního programu COVID kultura. A to i přesto, že je ministerstvo kultury ujišťovalo, že se na ně daň nevztahuje. To ale odmítá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), podle které má povinnost platit daň příjemce každé dotace, nejen covidové. Proti tomu se však ohradila organizace Kulturní sféra, která tlačí na to, aby se daň platit nemusela.

➖ Email pro paní ministryni @alenaschillerov , její resort a další zástupce vlády.
➖ Rádi bychom celou situaci s daněním Covid kultura II a III narovnali pic.twitter.com/9FSDAAFN07

— Kulturní sféra (@kulturnisfera) February 23, 2021