Šance na úspěch české vakcíny
Silná vlna kritiky se snesla na český projekt vývoje vakcíny proti koronaviru, který v neděli ohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Bádání, které koordinuje ministerstvo zdravotnictví, zpochybňuje například Česká učená společnost. Její předsedkyně Blanka Říhová v pořadu 360° Pavlíny Wolfové upozornila na to, že projekt povedou instituce, které s tímto typem výzkumu nemají velké zkušenosti. Vadí jim také, že projekt má vést kardioložka.
Šéfovat celému projektu má Věra Adámková, přednostka kardiologie pražského IKEMu a poslankyně za ANO. Řada expertů ale zpochybňuje její odbornost.
„Máme představu o tom, co taková práce obnáší, co je zapotřebí. Rádi bychom slyšeli, že se vytvořil tým skutečných profesionálů a tomu nemůže velet paní doktorka Adámková. Ta s tím nemá žádnou zkušenost,“ uvedla v pořadu 360° Pavlíny Wolfové předsedkyně Učené společnosti ČR Blanka Říhová.
Naopak premiér Andrej Babiš myšlenku, aby Adámková vedla výzkum, podporuje. „Paní profesorka Adámková je hlavně z IKEMu, je to lékařka. Jestli je poslankyně, nehraje roli. Pokud jsou tady nějaké instituce, které chtějí řešit vakcínu, ať ji řeší,“ uvedl Babiš.
V otevřeném dopise České učené společnosti upozorňují vědecké kapacity na to, že bez spolupráce na evropské úrovni nemůže jeden samostatný český tým uspět. Profesorka Věra Adámková se k celé záležitosti vyjádřit nechtěla.
„Přišli s tím, že vidí jako reálné pracovat na té vakcíně. Jejich odhad pro tu první fázi výzkumu byl v řádech desítek milionů korun. Je jasné, že pokud by se pak přešlo na tu fázi výrobní a průmyslovou, tak tam jsou ty částky samozřejmě jiné,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Například Francie na vývoj vakcíny věnovala půl miliardy eur. Český tým má zatím za sebou studii proveditelnosti, na které pracoval od února a zcela zdarma. Další náklady zaplatí ministerstvo zdravotnictví. Jeho náměstek a hlavní epidemiolog Roman Prymula ovšem o celém projektu do poslední chvíle nevěděl.
„Vědecká komunita by měla posoudit, zda ta koncepce je správná, jestli touto cestou jít dál a eventuálně zvážit financování. Já jsem skeptický k tomuto modelu. Představa, že vyvineme vakcínu během několika týdnů, je asi lichá,“ myslí si Prymula.
Tým se chce zaměřit na takzvanou inaktivovanou vakcínu, která obsahuje usmrcené viry. Má jít o bezpečnou a osvědčenou metodu. „Konvenční vakcína, kdy se vyvíjí protilátka proti bílkovině toho viru, o které víme, že je dostatečně imunogenní, v tomto případě není vhodná. Já se domnívám, že jsme na prahu jiné doby a v tomto případě zdali by nestálo uvažovat o DNA vakcínách,“ vysvětlila molekulární bioložka Soňa Peková.
Nejblíže k dokončení vakcíny jsou vědci v USA. Výsledek očekávají do 18 měsíců.
