Britská vědecká analýza odhalila vysokou míru úmrtnosti u krevních sraženin vyvolaných očkováním vakcínou společnosti AstraZeneca. Zdroj: Profimedia.cz
Britská vědecká analýza odhalila vysokou míru úmrtnosti u krevních sraženin vyvolaných očkováním vakcínou společnosti AstraZeneca. Výzkumy ukázaly, že sraženiny, vyskytující se po první dávce očkování, ovlivnily mladé a jinak zdravé lidi. Vědci však zdůrazňují, že mnohem nebezpečnější je nenechat se očkovat.
Ačkoliv je syndrom krevní sraženiny po první dávce oxfordské vakcíny, vyráběné firmou AstraZeneca, extrémně vzácný, nese riziko úmrtí a může se objevit u jinak mladých a zdravých lidí, uvádí analýza.
U osob mladších 50 let se syndrom vyskytl přibližně u jednoho z 50 000 lidí, kteří vakcínu dostali. S věkem číslo klesá, neboť u osob nad padesát let se krevní sraženiny vyskytly u jednoho ze sta tisíc případů. Výzkum ale ukazuje, že riziko vzniku sraženiny se ale zvyšuje při onemocnění koronavirem. Více než pětina hospitalizovaných pacientů s koronavirem měla známky krevních sraženin.
Děti očkovat nebudu, vakcína je časovaná bomba. Lékařka si vylepila na ordinaci vzkaz
Od začátku července se po souhlasu rodičů k očkování proti covidu mohou registrovat děti od 12 let. Jsou ale lékaři, kteří od toho jejich zákonné zástupce zrazují. Jednou takovou je Anna Urbanová, která má ordinaci v Přešticích na jihu Plzeňska. Vakcína je podle ní experimentální a může dětem ublížit. Na dveře své ordinace proto nalepila papír s informací, že vakcínu aplikovat odmítá.
Odborníci zkoumali symptomy u 220 pravděpodobných a potvrzených případů v období mezi 22. březnem a 6. červnem.
Reakce na vakcínu je vzácná
„Je důležité zdůraznit, že tato reakce na oxfordskou vakcínu AstraZeneca je velmi vzácná,“ řekla deníku The Guardian Sue Pavordová, hematoložka z Oxford University Hospitals NHS Foundation Trust a hlavní autorka analýzy publikované v týdeníku The New England Journal of Medicine.
Pro ty, kterým se krevní sraženiny tvoří, mohou ale být ale výsledky zničující. „Syndrom často postihuje mladé, jinak zdravé příjemce očkování, a má vysokou úmrtnost. Je to zvlášť nebezpečné, pokud má pacient nízký počet krevních destiček a krvácí do mozku,“ vysvětlila Pavordová.
„Může to postihnout kohokoliv,“ doplnila Beverley Huntová, ředitelka charitativní organizace Thrombosis UK a profesorka lékařství na King’s College London. „Polovině zkoumaných případů nepředcházelo žádné onemocnění a zdálo se, že neexistují žádné konkrétní individuální rizikové faktory pro syndrom,“ uvedla Huntová.
Výzkumníci zjistili, že syndrom, pojmenovaný imunitní trombotická trombocytopenie vyvolaná vakcinací (VITT), zapříčinil smrt 23 procent analyzovaných případů. U pacientů s velmi nízkým počtem krevních destiček a krvácením do mozku se riziko úmrtí navíc rapidně zvyšuje až na 73 procent.
Syndrom VITT je podobný stavu, který je někdy popisován u pacientů léčených heparinem, tedy lékem ředícím krev. Podle Pavordové se ale zdá, že je „agresivnější než to, co jsme znali“.
Máme se bát krevních sraženin po očkování? Spíš do člověka udeří blesk, ukazují data
Vakcíny proti covidu od společností AstraZeneca a Johnson & Johnson vyvolávají značné pochybnosti. Po očkování těmito látkami se objevilo několik případů vzácných krevních sraženin, což vedlo k jejich pozastavení v některých zemích. Jiné státy však z těchto vakcín obavy nemají. Upozorňují, že pravděpodobnost krevní sraženiny po očkování je nižší než například vyhlídka, že do člověka udeří blesk.
Výzkumníci definovali VITT na základě pěti kritérií, včetně symptomů, nastupujících 5-30 dní po očkování, nízkého počtu krevních destiček a zdokumentované přítomnosti krevní sraženiny.
Syndrom se vyskytuje jen u AstraZenecy
Vědci dále uvedli, že ačkoliv existuje i několik zpráv o vzácných vedlejších účincích srážení krve po vakcíně Pfizer firmy BioNTech, zdá se, že na základě definice se VITT vyskytuje pouze po očkování oxfordskou vakcínou.
„Vakcína Pfizer nedokázala – v případech, o kterých víme – splnit definici potvrzeného ani pravděpodobného případu,“ řekla Catherine Bagotová, konzultantka hematologie v Glasgow Royal Infirmary a vedoucí klinická lektorka na univerzitě v Glasgow.
Přestože počet hlášených případů zůstává poměrně nízký, Smíšený výbor pro očkování a imunizaci (JCVI) vládě doporučil nabídnout lidem mladším 40 let alternativu k oxfordské vakcíně.
Mezi 220 potvrzenými případy syndromu VITT v analýze bylo 85 procent lidí mladších 60 let. Podle Pavordové to ale neznamená, že by se oxfordskou vakcínou měli očkovat jen ti starší.
„Pokud bude stoupat počet nakažených koronavirem, je pravděpodobné, že více lidí skončí v kritické péči – a pokud jsou starší 60 let, je zde i vyšší pravděpodobnost úmrtí. V takovém případě má smysl dát oxfordskou vakcínu každému. Když ale není tolik případů, byla by vhodná věková hranice,“ vysvětlila Pavordová.
„Výzkum publikovaný v New England Journal of Medicine byl čerpán z malého vzorku o velikosti něco přes 200 jedinců,“ řekl mluvčí společnosti AstraZeneca. „Nedávno publikované důkazy, vycházející z milionů jednotlivců ukazují, že vakcína AstraZeneca má srovnatelný bezpečnostní profil s jinými vakcínami a že případy trombózy s trombocytopenií jsou extrémně vzácné a léčitelné,“ doplnil mluvčí společnosti.
