Ukrajinští vojáci i civilisté začínají po třech letech války čím dál častěji mluvit o potřebě vyjednávat o míru. Vyplývá to z analýzy BBC, podle které ale řada vojáků vyjednávání odmítá a chce dále bojovat. Hodně z nich vyhlíží, co s konfliktem provede budoucí americký prezident Donald Trump.
Už téměř tři roky probíhá ruská invaze na Ukrajinu. Současná situace na první pohled působí jako vojenský pat, obránci ovšem každý den postupně ztrácejí stále nová území. Ukrajinští vojáci si toho jsou dobře vědomi.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko stupňuje hybridní válku s NATO, říká Zelenského muž. Varuje před vojáky KLDR či Íránu
Úvahy o mírových vyjednáváních – i když za složitých podmínek – už na frontě ani v ukrajinských domácnostech nejsou takovým tabu jako dříve. Londýnská BBC zpovídala vojáky, kteří střeží Kurachovo, kde teď dochází k nejtvrdším bojům.
Je mezi nimi i 31letý velitel zvaný Surt. Na začátku války věřil, že konflikt do tří let skončí. Teď se prý mentálně připravuje na dalších deset let bojů. Úvahy o vyjednávání s Ruskem ale odmítá, raději by volil druhý přístup: „Nadále bojovat.“
Stejně jako ostatní vojáci je i on zvědavý, jak se k válce postaví staronový americký prezident Donald Trump. „Je to docela ambiciózní člověk a myslím, že se o mír pokusí,“ říká. Obává se však výsledku případných jednání.
„Jsme realisté, chápeme, že pro Ukrajinu nebude spravedlnost. Mnozí budou muset překousnout, že jejich domovy jsou zničeny raketami a granáty. Že jejich blízcí byli zabiti, a to bude těžké,“ řekl pro BBC.
Po Surtově boku bojuje i Denys, který na frontu dobrovolně odešel z Německa. Zastává názor, že by Ukrajina měla alespoň zvážit příměří. Myslí si, že ukrajinské oběti jsou vyšší, než se oficiálně říká – více než 400 000 mrtvých a zraněných. Mobilizace většího počtu obyvatel by podle něj problém nevyřešila.
„Prostě si myslím, že spousta motivovaných vojáků je buď ztracena nebo jsou zatraceně vyčerpaní. Příměří není žádoucí, ale nemůžeme pokračovat ještě mnoho let,“ míní.
Budou chtít strany jednat?
Web BBC upozornil, že o míru chtějí spíše jednat ti, kterých se válka osobně dotkla. Konec bojů žádá například 89letá Marija, která před dělostřeleckou palbou uprchla do města Dnipro.
„Nevím, jak se obě strany budou moci podívat do očí té druhé po tom pekle, které spáchaly. Už teď je jasné, že vojensky nikdo nezvítězí, proto potřebujeme jednání,“ domnívá se.
Nadále zůstává otázkou, jak přesně bude potenciální Trumpova mírová dohoda vypadat. A jestli na ni Ukrajinci a Rusové přistoupí. Web The Kyiv Independent upozornil, že Moskva s prvním nástřelem dohody není spokojená a nejspíše by ji nepodpořila.
Součástí možné dohody je pozastavení přístupových hovorů Ukrajiny do NATO, a to nejméně na 20 let. Výměnou za tento ústupek by Kyjev dál dostával západní zbraně a na dodržování možného příměří by dohlížely evropské síly.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Jsme připraveni hostit jednání, potvrdil slovenský ministr
