Volební urna (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
O zavedení korespondenčních voleb, tedy voleb na dálku (například poštou), se v České republice debatuje už od roku 1999 – dlouhých 21 let. Korespondenční volba přitom v nějaké formě funguje ve 24 státech Evropské unie, například v sousedním Německu či Rakousku. V Austrálii se dokonce na dálku volí už od roku 1877. Proč to v Česku nejde?
„Nikam nemusím složitě jezdit, korespondenční volba je skvělá,“ řekl mi jednou kamarád z Rakouska, který dlouhodobě žije v Německu. A s povytaženým obočím se divil, proč v České republice korespondenční volbu nemáme.
O volbách na dálku se přitom debatuje už od roku 1999, kdy návrh prvně předložil Senát. Novela však neprošla. Téma zavedení korespondenční volby se pak vždy po několika letech znovu připomínalo. Politici přicházeli s různými návrhy, žádná změna však nikdy nebyla v Parlamentu přijata, ať už se jednalo o korespondenční volbu pro krajany žijící v zahraničí, nebo i volbu na dálku pro občany v Česku, kteří jsou například upoutaní na lůžko.
Téma je teď znovu aktuální. Vlnu emocí vyvolala situace, že by lidé, kteří by byli kvůli koronaviru v karanténě, nemohli volit v podzimních krajských a senátních volbách. Ministerstvo vnitra po kritice přispěchalo se čtyřmi návrhy, které by hlasování z karantény umožnily. Jedná se například o drive-in hlasování, tedy o volení z auta.
Korespondenční hlasování ve hře není, podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by se nestihlo projednat a není pro něj podpora. Hamáčkův návrh na zavedení korespondenčního hlasování už dva roky leží ve Sněmovně, týká se však jen krajanů v zahraničí.
„Je to jednoduché. Svolali jsme několik kulatých stolů a byla tam spousta možností, jak ty volby upravit. U korespondenční volby v Česku nebyla většinová podpora stran, takže to zůstalo jen pro krajany,“ řekl CNN Prima NEWS Hamáček.
Změny se řeší, až když jsou akutní
Podle politologa Metropolitní univerzity v Praze Petra Justa se mnohé změny začnou řešit až v momentě, kdy se ukážou jako akutní a nezbytné. „A nikoli v dobách, kdy je čas na nějaké zevrubnější prodiskutování a zavedení bez časového presu. To je příklad i korespondenčního hlasování. Když jej někdo navrhoval dříve, nebylo to většinou politické reprezentace vnímáno jako akutní téma. A nyní, kdy by se tato technika hodila, se argumentuje nedostatkem času na přípravu takto zásadní změny,“ zhodnotil pro CNN Prima NEWS.
Dalším důvodem může podle politologa být, že doposud nebyla silnější celospolečenská poptávka a tlak na zavedení korespondenčního hlasování, jako tomu bylo například u zavedení přímých prezidentských voleb. Změnit to podle Justa může nynější situace, kdy by řada lidí mohla o právo volit přijít kvůli karanténě.
Převažuje názor, že volič se má obtěžovat a do volební místnosti dojít
Šéf ústavně právního výboru a sněmovní matador Marek Benda (ODS) zdůraznil, že v dolní parlamentní komoře byla vždy o správnosti korespondenční volby značná pochybnost. „Převažuje názor, že volič se má obtěžovat a do volební místnosti dojít, nebo si vyzvednout voličský průkaz,“ řekl CNN Prima NEWS Benda.
Připomněl, že část pravice chtěla zavést korespondenční volbu alespoň ze zahraničí, ale tu vždy odmítala levice. „Prostě nikdy nebyla ve Sněmovně většina,“ sdělil Benda.
Michálek: Volit je základní právo
Předseda pirátských poslanců a místopředseda ústavně právního výboru Jakub Michálek si myslí, že zavedení korespondenční volby by šlo administrativně zvládnout, ale brání tomu strany, které mají notoricky slabou pozici u zahraničních a distančně hlasujících voličů, takže se jim nechce hlasování usnadnit, aby nepřišly o procenta.
„Na druhou stranu – volební právo je základní právo občanů. Každý je občas na dovolené či má příbuzné v zahraničí, kteří jsou občané a chtějí mít hlas při rozhodování o tom, do jaké země se vrátí,“ zdůraznil pro CNN Prima NEWS Michálek.
Podobně to vidí šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová i předseda poslanců STAN Jan Farský. „Vždy se najde většina u stran, nyní je to zejména ANO, SPD s komunisté, které pod různými vznešenými záminkami, jako je obava ze zneužitelnosti, zabrání zavedení korespondenční volby. Vědí, že v zahraničí nemají voliče. Není v tom tedy nic jiného než obava o nižší volební zisky,“ míní Pekarová Adamová.
„Minimálně posledních sedm let tomu brání to, že se to stranám, co mají většinu ve Sněmovně, nevyplatí. Voličů KSČM ani ANO tam moc nenajdete. Vlastně ani ČSSD a SPD by na tom nevydělaly. Myslím, že důvody před tím byly podobné,“ konstatoval Farský.
Ústavní právník varuje před kupčení s hlasy
Podle ústavního právníka z Univerzity Karlovy Jana Kudrny je důvodů několik. Jedním z nich je, že v České republice je velmi hustá síť volebních místností, což například v USA není. Korespondenční volba je podle něj i drahá a náročná na organizaci.
„Navíc nemáte zaručenou osobní volbu. Například v Krupce soudy opakovaně považovaly za problém, že volil osobně volič, ale byl ovlivněn tím, že dostal oběd nebo sto korun. U korespondenční volby fakticky vůbec nevíme, kdo volil a s jakou motivací. Obecně je snadnější manipulovat se zaslanými hlasy než s hlasy v urně a při jejich počítání,“ napsal CNN Prima NEWS Kudrna.
Například v Rakousku byla korespondenční volba zavedena v roce 2007. Volič dostane poštovní hlasovací obálku, která se skládá ze zvláštního formuláře sloužícího k identifikaci voliče a z hlasovacího lístku. Volič poté musí nechat ověřit hlasovací obálku osobou, která odpovídá úrovni rakouského notáře.
