Vzpamatování se ze znásilnění je běh na dlouhou trať, řekl v jednom z rozhovorů psychiatr a spisovatel Jan Cimický. Zdroj: ČTK/Šulová Kateřina
Nejméně čtvrt roku tvrá, než se organismus začne vzpamatovávat ze znásilnění. Oběť se s takovým traumatem sama vypořádat nemůže. To a mnoho dalšího řekl v jednom z rozhovorů psychiatr a spisovatel Jan Cimický, který nyní čelí obvinění ze sexuálního napadení a obtěžování. Rozhovor poskytl předtím, než se kauza dostala na světlo světa.
Rozhovor s Cimickým natočil spolek Nepromlčíme na podzim 2020. Iniciativa vznikla na popud pozůstalých a obětí z kauz promlčených trestných činů. Psychiatr popisoval, co prožívá oběť po znásilnění. „Vždycky trvá dva a půl, tři měsíce, než se vůbec začne organismus vzpamatovávat. Je to skutečně běh na dlouhou trať,“ vysvětloval Cimický.
„Sám člověk se s tím asi vypořádat nemůže. Je třeba, aby se obrátil na odborníka, než aby se v tom potácel sám a vnitřně se trápil. Je dobré, aby se obrátil na psychologickou nebo psychiatrickou pomoc. Jedině tam je možné dostatečně zvážit, jakým způsobem tuto situaci řešit. Je možné, že to bude vyžadovat péči pomocí nějakých farmak,“ řekl psychiatr.
Soud může způsobit trauma
Během rozhovoru také padla otázka, zda by měly oběti sexuální násilí ohlásit. Podle Cimického je to případ od případu. „Nebudu asi hloupostmi zatěžovat systém, ale pokud dojde k trestnému činu, hrozí, že člověk to bude opakovat,“ řekl.
Cimický uvedl, že důležitou roli hraje také svědomí útočníka. „Nebudeme mluvit o asociálních jedincích, kteří v sobě mají splachování, nic se jich nedotkne a nemají pocit, že jejich provinění vůbec bylo hodné toho, aby se tím sami zabývali. U člověka, který od soudu odchází s nejistotou, že sice nebyl odsouzen, ale zároveň nebylo řečeno, že něco nespáchal, to je samo o sobě do jisté míry traumatizující,“ dodal psychiatr.
Obvinění, která jsou nyní na jeho osobu vznášena, dopadají podle Cimického hlavně na jeho rodinu, spolupracovníky a také na jeho současné pacienty. „Jsem připraven se plně hájit, neboť si nejsem vědom žádného provinění takového charakteru, o kterém se nyní z veřejného prostoru dozvídám,“ řekl před pár dny.
Říkal mi Šípková Růženko
Jednou z údajně napadených byla i moderátorka Martina Hynková Vrbová, která redakci CNN Prima NEWS poskytla otevřený rozhovor. Setkala se s ním, když připravovala pořad do televize. „Sedl si za mě a v tu chvíli mě chytil za prsa, začal mě líbat a já nevěděla, co se děje. Pak se mi ho podařilo odstrčit a v tu chvíli si přede mě klekl a začal mi citovat báseň o Šípkové Růžence. Pravděpodobně nějaká z jeho básní, byl trochu v transu a říkal mi Šípková Růženko. Nechápala jsem, co se dělo,“ popsala.
Když ho po několika dnech znovu uviděla, choval se prý, jako kdyby se nic nestalo. „Udělalo se mi špatně od žaludku a nebyla jsem schopná vést naše rozhovory,“ podotkla. Režisérovi následně řekla, co se stalo, a samotného natáčení se už neúčastnila. Následně jí prý došlo, že Cimický z ní chce udělat blázna, proto před 20 lety nešla na policii.
Ke slovům pacientek o jeho údajném chování se Cimický podle svých slov nemůže kvůli lékařskému tajemství vyjadřovat. Řekl pouze, že za svůj život se setkal i s tím, že mu pacienti vyhrožovali či ho fyzicky napadli, někteří ho nenáviděli, jiní mu zase projevovali přespřílišnou náklonnost daleko za hranicí společenské normy.
Cimický už dříve popřel obvinění herečky a zpěvačky Jany Fabiánové, která v říjnu na sociální síti uvedla, že ji lékař v minulosti sexuálně napadl. Posléze jej ze sexuálně laděných útoků či nevhodného chování obvinilo několik dalších žen.
Z bohnické léčebny musel odejít
Někdejší Cimického nadřízený, psychiatr Zdeněk Bašný, řekl, že Cimického odchod z bohnické léčebny v roce 1996 souvisel právě se sexuálním obtěžováním. Cimický tam byl primářem socioterapeutického a rehabilitačního oddělení v letech 1981 až 1996. Ženy v médiích většinou popisují obtěžování právě z této doby.
Podle trestního zákoníku, který platil do roku 2010, by byly případné trestné činy promlčené po dvanácti, pěti či třech letech podle závažnosti činu
