Úchvatný objev Webbova vesmírného dalekohledu. Nejstarší galaxie vznikla před miliardami let
Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevil dosud nejstarší galaxii ve vesmíru. Zhruba 13,5 miliardy let starý systém hvězd vznikl jen 300 milionů let po velkém třesku.
Nově objevená galaxie nesoucí označení GLASS-z13 překonává dosavadní „rekord“ asi o 100 milionů let. V roce 2016 objevil Hubbleův teleskop galaxii starou 13,4 miliardy let, kterou astronomové nazvali GN-Z11. Kromě překonání dalšího kosmického rekordu rozbíjí GLASS-z13 i některé další předpoklady o tom, kdy se galaxie začaly formovat, jak rychle rostly a kolik takových jich můžeme očekávat v nejvzdálenějších končinách vesmíru.
Astrofyzik Rohan Naidu z Harvardovy univerzity a jeho kolegové popisují prvních několik set milionů let po velkém třesku jako „poslední neprobádanou epochu v historii vesmíru.“ Až dosud astronomové pozorovali z tohoto období pouze jedinou galaxii – právě GN-Z11. Většina modelů předpovídala, že takovýchto dávných galaxií bude málo, budou malé a slabé. GLASS-z13 je však překvapivě jasná. Tak jasná, že ji Naidu a jeho kolegové v názvu svého vědeckého článku označují jako „pozoruhodně svítivou“. To odporuje dosavadnímu předpokladu, že v nejstarších částech vesmíru by nemělo být příliš mnoho jasných galaxií.
The galaxy, known as GLASS-z13, has broken the record for the oldest galaxy ever observed by nearly 100 million years! pic.twitter.com/IljhTPlZSw
— New Scientist (@newscientist) July 20, 2022
Webbův dalekohled objevil na stejném, relativně malém kousku oblohy (Webb je nyní namířen pouze na oblast asi 1,6krát širší než Měsíc v úplňku při pohledu ze Země), také další překvapivě jasnou starou galaxii GLASS-z11. Ta je od nás vzdálena asi 13,4 miliardy světelných let. Zatímco ještě před deseti lety astronomové neznali žádnou galaxii z období prvních několika set milionů let existence vesmíru, nyní vědí o třech. A to je Webb pouze na začátku své mise.
Nově objevené galaxie jsou však ve srovnání s naší Mléčnou dráhou, která má průměr asi 100 000 světelných let, doslova trpasličí. GLASS-z13 je široká asi 1600 světelných let a nám o něco bližší GLASS-z11 zhruba 2300 světelných let. Pro porovnání, největší nám známa galaxie Alcyoneus má rozpětí asi 16,3 milionu světelných let, tedy je řádově stokrát větší než Mléčná dráha.
Čtěte také
Jak je ale možné, že se z malých a jednoduchý galaxií, jako je GLASS-z13, staly tak velké útvary, jako je Mléčná dráha? Naidu a jeho tým si jsou poměrně jisti tím, že se tak stalo následkem série kosmických srážek. První malé galaxie se spojovaly a vytvářely větší a větší celky. Celý tento proces se za celou dobu existence vesmíru opakoval – a stále probíhá. Mléčná dráha se například za přibližně 4,5 miliardy let střetne s Galaxií v Andromedě. Není ale možné si srážku dvou galaxií představovat jako srážku dvou aut – kolize bude trvat zhruba 4 až 5 miliard let a na jejím konci bude jedna ještě větší galaxie.
Galaktický vývoj je jedním z hlavních témat prvního roku Webbovy vědecké činnosti. Jeho první dvě pozorování se zaměřují na to, jak první galaxie vznikaly a jak se vyvíjely. „Teď máme přes 13,5 miliardy let po velkém třesku, takže to je opravdu cesta do hluboké minulosti a jsem strašně zvědavý, co se dozvíme,“ řekl krátce po vypuštění dalekohledu Scott D. Friedman, jeden z vědců, který se podílí na chodu Webbova vesmírného projektu.
Čtěte také
Mátyás se přidal k redakci CNN Prima NEWS v roce 2022 během svého studia práv na Univerzitě Karlově. Věnoval se především zahraniční politické scéně.
