Bezprostředně hrozí rozšíření spalniček v různých regionech světa poté, co pandemie covidu vedla k trvalému poklesu proočkovanosti a slabšímu sledování nákazy. Varovaly před tím podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO) a americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
Spalničky patří mezi nejnakažlivější lidská virová onemocnění a infikování lze téměř úplně předejít očkováním. Je však třeba 95procentní proočkovanosti, aby se zamezilo propuknutí epidemií v jednotlivých populacích.
Loni kvůli překážkám způsobeným pandemií covidu nedostalo svou dávku očkovací látky proti spalničkám rekordních téměř 40 milionů dětí, uvedly WHO a CDC ve společné zprávě.
I když počet případů spalniček ještě ve srovnání s minulým rokem dramaticky nevzrostl, je nyní čas konat, řekl Reuters hlavní spalničkový expert WHO Patrick O'Connor. „Jsme na křižovatce,“ upozornil. „Bude to velmi náročných 12 až 24 měsíců, kdy se budeme pokoušet to zmírnit,“ řekl O'Connor.
Kombinace faktorů jako pokračující omezení setkávání mezi lidmi a cyklická povaha spalniček může vysvětlit, proč zatím nenastala exploze případů nákazy navzdory rozšiřujícím se mezerám v imunizaci. To se ale může rychle změnit, varoval O'Connor s poukazem na vysokou nakažlivost nemoci.
WHO od začátku tohoto roku zaznamenala nárůst velkých místních epidemií – z 19 na zářijových téměř 30. O'Connor řekl, že má zvlášť obavy o některé části subsaharské Afriky.
Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která se šíří na hlavě, krku, břichu a končetinách.
V Česku se spalničky vyskytují velmi zřídka; očkování proti nim je povinné. Například v roce 2020 zaznamenali čeští zdravotníci jen čtyři případy tohoto onemocnění.