Přírodní učebna Hliníky před a po revitalizaci. Zdroj: Sdružení Krajina
Hliníky v Křižánkách – po těžbě jílu tady zbyly terénní nerovnosti, které se zaplnily vodou a na zbytku se uchytily náletové dřeviny. To všechno krásně doplnila černá skládka. Dnes? Revitalizované tůně, odpadky pryč, přibyl hmyzí hotel a z místa je krom jiného přírodní učebna. Velkou měrou k tomu přispěli tamní obyvatelé, kteří se rozhodli udělat z negativního dopadu lidské činnosti prostředí užitečné pro lidi, zvířata i přírodu.
„Na této akci je kromě obnovy mokřadního biotopu také velmi cenná spolupráce mezi místními občany a ochranou přírody. To, že se lidé vlastníma rukama podíleli na obnově této lokality, mělo obrovský význam. Určitě teď nebude hrozit, že by zde opět vznikla černá skládka,“ konstatuje Petra Doležalová z AOPK ČR (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy. A to je jen jedna ukázka toho, jak pomoci udržet vodu v krajině.
Pracují myslivci i zemědělci
„V době sucha trpí nejen lesní zvěř nedostatkem vody. Ideální řešení je návrat vody do krajiny vybudováním tůní, rybníků anebo například malých napáječek, které myslivci instalují do přírody,“ vysvětluje myslivec Lubomír Hajný. „Aby krajiny mohla dobře zadržovat vodu, je potřeba postupné změny v zemědělském hospodaření a také úprava krajiny.“ Hajný poukazuje na nutnost vrátit do přírody zpět remízky a meze, které často zcela zmizely kvůli nešetrnému hospodaření na polích.
Někteří zemědělci si tento fakt uvědomují. Jedním z nich je i Petr Horčík z Touchořin v Ústeckém kraji. Díky jeho iniciativě vzniklo v posledních dvou letech deset nových tůní. „Během horkého léta 2018 byly navzdory okolnímu suchu tůně dostatečně zaplněny vodou, a proto poskytly útočiště pro řadu živočichů vázaných na vodu. Vhodné místo pro rozmnožování zde našel i čolek obecný, čolek horský, čolek velký a ropucha obecná, skokan štíhlý či skokan hnědý. Náklady na zbudování tůní byly pokryty z Programu péče o krajinu,“ píše ve své zprávě ke Světovému dni vody AOPK ČR.
Tůně a mokřady jsou nejen zdrojem vody pro přírodu a volně žijící zvířata, ale jsou také plné života.
Důležité jsou také aleje. Dříve neodmyslitelná součást českých cest se v posledních letech stává spíše raritou. „Správně vysazované a udržované stromy podél silnic přitom jednoznačně zmírňují důsledky extrémních výkyvů počasí. Chrání vozovku i okolní krajinu před horkem, během přívalových dešťů zpevňují zem a zadržují vodu, v zimě chrání před silnými větrnými poryvy a sněhovými jazyky,“ vyjmenovává přínos alejí sdružení Arnika na svých stránkách, které už několik let usiluje o jejich záchranu.
Záchrana za miliardy
„Od roku 2014 bylo schváleno několik stovek rozsáhlejších projektů za více než 3,1 mld. korun a více než tisícovka drobnějších akcí za 67 milionů,“ stojí v tiskové zprávě AOPK ČR. Peníze putovaly z evropského Operačního programu Životního prostředí. „Snažíme se, aby podobných projektů bylo co nejvíce. Spolupracujeme s vlastníky pozemků, hospodáři, přímo v terénu ukazujeme, že podobné akce mají smysl. Doufáme, že letošní zima pomůže obnovit zásoby vody, ale podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla,“ říká ředitel AOPK ČR František Pelc.
Ministerstvo životního prostředí také vyhlásilo výzvu pro příjmy žádosti do programů na pomoc přírodě a živočichům. „Díky podporovaným opatřením, jako je například obnova či budování tůní, péče o mokřadní plochy či výsadba stanovištně původních druhů dřevin, přispívá k obnově přirozeného vodního režimu v krajině a tím k boji se suchem. Program také významně pomáhá v péči o zraněné a handicapované živočichy za účelem jejich návratu do přírody a pro péči o trvalé handicapy,“ zní z ministerstva. Zažádat mohou jak právnické, tak fyzické osoby. Jen v loňském roce získalo podporu více než 700 projektů za 40 milionů korun.
Nedostatek vody trápí lidi i zvířata. Ale jen lidé to mohou změnit.
