Evoluční biolog Jaroslav Flegr zveřejnil na Facebooku svoji „věsteckou“ fotografii. Zdroj: archiv Jaroslava Flegra
Trefně předpověděl vývoj epidemiologické situace v Česku během první vlny pandemie koronaviru. Nyní evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr varuje před druhou vlnou a jejími nástrahami. Podle něj Česko musí znovu zavést drastická hygienická opatření, jinak prý „denní nárůstky nakažených rychle vyskočí nad tisíc a už tam zůstanou“. V dlouhodobém horizontu se ovšem podle něj stane z COVID-19 podobně neškodné onemocnění, jako je třeba rýma.
Flegr už uhodl, že s návratem lidí z dovolených v zahraničí začne přibývat nakažených především v lokálních ohniscích. „Asi se nám zde objeví i další superpřenašeči, tedy jedinci, kteří si z ciziny přinesou vysoce infekční a vysoce virulentní varianty virů. Lze očekávat, že na jednotkách intenzivní péče začne být opět živo,“ napsal Flegr na Facebooku.
Farmaceut Pflégr: Koronavirus jsme potřebovali, znovu nás naučil mýt si ruce
Je to medicínské alibi, říká o vakcíně proti koronaviru klinický farmaceut Richard Pflégr, který byl dalším hostem moderátora Pavla Štrunce. Podle Pflégra totiž podobně jako v případě chřipky hrozí, že účinnost vakcíny nemusí přesáhnout ani 50 %. V čem pak odborník vidí pozitivní dopady koronaviru?
Evoluční biolog také předpověděl, že s nástupem dětí do škol se situace zhorší, protože virus se rozšíří mezi více lidí, a tím se vzroste i počet nakažených. Zatímco během prázdnin se podle něj virus šířil většinou jen mezi rodinnými příslušníky, s nástupem dětí do škol bude moci kolovat mezi mnoha rodinami, a tím se dostane ze škol i na pracoviště.
Vláda nakonec bude muset opět šlápnout na brzdu
„Jestliže nepřijmeme drastická opatření, denní přírůstky nakažených vyskočí rychle nad tisíc a tam už zůstanou,“ varuje Flegr. Za drastické ale podle něj nelze považovat znovuzavedení roušek ve veřejné dopravě nebo v obchodech, ani distanční výuku na školách. Roušky jsou podle něj zásadní. „Určitě bychom je měli nosit. Oproti všem ostatním jde o bezbolestné a relativně účinné opatření,“ uvedl Flegr v pořadu Show Jana Krause.
A co nás čeká teď? Prvního dubna jsem uveřejnil na svém facebooku článek „Milý Micíku, ptáš se, co nás teď čeká“. V něm...
Posted by Jaroslav Flegr on Saturday, August 29, 2020
Rizikový je podle biologa také přístup některých lidí. „S výjimkou skokového vzestupu počtu nakažených s nástupem školní docházky bude další nárůst spíše pozvolný, takže si bude obyvatelstvo na zvyšující se statistiky pozvolna zvykat. Odpírači roušek tak budou dál tvrdit, že je to celé humbuk a že žádná epidemie u nás vlastně není, a to i v okamžiku, když budou denně přibývat dva tisíce nakažených a nemocnice začnou nestíhat. Nakonec bude muset vláda opět s velkým skřípěním zubů šlápnout na brzdu a zavést velmi bolestivé restrikce – ostatně to samé budou dělat vlády většiny zemí,“ napsal Flegr na Facebooku.
Z COVID-19 se stane další dětská nemoc
Podle něj se nakonec přistoupí k podobně závažným protikoronavirovým opatřením jako na jaře. Opravdu drastické kroky prý Česko čekají již na konci roku. „Myslím, že vysoké školy se vůbec neotevřou, nebo se zase zavřou na začátku října. Střední školy a možná i druhé stupně základních škol se zavřou v říjnu, nejpozději v listopadu. Čím odvážněji bude vláda už před tím zavádět protiepidemická opatření a čím odpovědněji se bude obyvatelstvo k těmto opatřením stavět, tím později budou muset nastoupit nejbolestivější restrikce,“ dodal.
Koronavirus se v Česku šíří rychleji než v sousedních zemích. Zejména na jižní Moravě
Česká republika má nejvyšší tempo nákazy koronavirem ze sousedních zemí. Denní přírůstky nových případů nemoci COVID-19 na milion obyvatel jsou za minulý týden v Německu či na Slovensku zhruba třetinové. Vyplývá to ze statistik a výpočtu ČTK. Nejrychleji se nákaza šíří na jižní Moravě, kde přibylo za první dva zářijové dny více pozitivně testovaných než za celý květen, kdy byl ještě nouzový stav.
Podle evolučního biologa ale není vše ztracené. Podobně jako si lidstvo zvyklo na v současnosti již banální onemocnění jako rýma, kterou vyvolává také druh koronaviru, zvykne si i na jeho nový typ. „Dospělí se budou muset několik let opakovaně očkovat, nebo čas od času prodělají (nyní, kvůli zbytkovým protilátkám, již většinou mírnější) onemocnění. Děti se však nejspíš nakazí už v předškolním věku a do konce života si v sobě ponesou malé množství viru – budou vykazovat tzv. nesterilní imunitu. Z hrozivé COVID-19 se tak stane další dětská nemoc a SARS-CoV-2 se připojí ke čtyřem jiným liniím koronavirů, kterými je bezpříznakově nakažen skoro každý člověk,“ uvedl Flegr.
