biolog

Když invazní hadi začali hubit původní druhy v národním parku Everglades, přišla Florida s plánem: nasadila na ně nájemné lovce. Patří mezi ně i Amy Sieweová, která prohledává silnice a travnaté krajnice na jihu amerického státu. Pátrá po legendární šestimetrové krajtě tmavé, která se plazí trávou a hledá kořist, kterou by uškrtila a sežrala. Nikdy nevíte, kdy vám ta holka přeběhne přes cestu, takže u toho chcete být, nechala se slyšet. Píše o tom web BBC News.

S rozvolněním pandemických opatření vydržme dva až tři týdny. Poté bychom od covidu měli mít do září klid. V Hlavních zprávách na CNN Prima NEWS to řekl molekulární biolog Omar Šerý. Ten si také myslí, že česká populace je už dostatečně promořena a proočkována.

„Chránit se proti koronaviru musíme, covid není žádná chřipečka,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS poslanec Vlastimil Válek (TOP 09). Reagoval tak na slova bývalého místopředsedy Fotbalové asociace ČR Jindřicha Rajchla (TSS), který zpochybnil efektivitu očkování. „Kdybyste dělal zkoušku z epidemiologie, letíte i na třetí termín,“ dodal Válek.

Do vod Atlantického oceánu u španělského pobřeží se po více než 40 letech vracejí plejtváci obrovští, píše web The Guardian. Vědci si zatím nejsou jistí, proč tomu tak je. Někteří odborníci se domnívají, že kytovce, kteří dorůstají délky přes 30 metrů, žene do míst, kde byli dříve téměř vyhubeni, klimatická krize. Další experti míní, že by za návratem do původního prostředí mohl být stesk plejtváků obrovských po původním prostředí jejich předků.

Vědcům se podařilo zachytit první záznam krakatice obrovské lovící svou kořist v divočině. Tohoto predátora není snadné natočit, žije totiž stovky metrů pod mořem, kde je tma. Kvůli vysokému tlaku ve vodě navíc zdokumentování živočicha vyžaduje speciální techniku. Informuje o tom web Daily Mail.

Někteří psi prý u páníčka poznají covid, jiná zvířata mají vnitřní kompas, slyší bouřku několik dnů dopředu, mají ultrafialové vidění. Biolog Jaroslav Petr v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že němé tváře často dokáží věci, ze kterých se tají dech. O neobyčejné komunikaci a vnímání živočichů i lidí napsal knihu, která je nominována na cenu Magnesia Litera.

Veškeré informace o mutacích koronaviru v Česku by měly být veřejné, je přesvědčený ředitel laboratoře Elisabeth Pharmacon a biolog Omar Šerý. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že když lidé budou vědět, kolik takových případů v zemi je a kde se vyskytují, budou opatrnější. Jeho laboratoř v Brně od pondělí zkoumá britskou a jihoafrickou mutaci u všech pozitivních vzorků na COVID-19 a od středy svou testovací sadu nabízí i všem laboratořím v České republice.

V Ochotském moři u břehů Ruska bylo spatřeno vzácné mládě tuleně se zrzavou barvou. Mládě se liší od zbytku své kolonie nejen oranžovým zbarvením, ale i modrýma očima a růžovými ploutvemi. Biologové varují, že ho možná budou muset ochraňovat, protože se mu ostatní tuleni vyhýbají a mohl by se stát vyvrhelem.

Trefně předpověděl vývoj epidemiologické situace v Česku během první vlny pandemie koronaviru. Nyní evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr varuje před druhou vlnou a jejími nástrahami. Podle něj Česko musí znovu zavést drastická hygienická opatření, jinak prý „denní nárůstky nakažených rychle vyskočí nad tisíc a už tam zůstanou“. V dlouhodobém horizontu se ovšem podle něj stane z COVID-19 podobně neškodné onemocnění, jako je třeba rýma.

Pandemie COVID-19 má podle chorvatského biologa souvisí s návratem mořských savců do některých jindy pro ně ne tak typických oblastí výskytu. Delfíni a velryby jsou jindy rušeni hustou sítí námořní dopravy, jež je v současné době kvůli pandemii koronaviru utlumena. V posledních dnech internetem koluje řada snímků mořských živočichů.

Teorie o vlivu pandemie COVID-19 na návrat mořských savců, jako jsou delfíni nebo velryby, do některých oblastí může být opravdu správná, domnívá se chorvatský biolog. Kytovce totiž ruší jindy hustá námořní doprava, která je nyní v důsledku koronavirové krize utlumena. Snímky velryb a delfínů v Jaderském moři zaplavily v posledních dnech chorvatské sociální sítě.

Biolog a ředitel obecně prospěšné společnosti ENKI Jan Pokorný upozorňuje na rizika, která naší civilizaci hrozí kvůli hazardním způsobům nakládání s vodou a vegetací. V první části rozhovoru pro Primazpravy.cz vysvětluje, proč je odvodňování a následné vysychání krajiny a měst větším nebezpečím než spalování fosilních paliv.