Štrunc 2020 (3)
Je to medicínské alibi, říká o vakcíně proti koronaviru klinický farmaceut Richard Pflégr, který byl dalším hostem moderátora Pavla Štrunce. Podle Pflégra totiž podobně jako v případě chřipky hrozí, že účinnost vakcíny nemusí přesáhnout ani 50 %. V čem pak odborník vidí pozitivní dopady koronaviru?
Vakcína proti koronaviru, která bude podle Pflégra vyvinuta v horizontu spíše let než měsíců, je prý spíše politická otázka. „Pokud bude k dispozici vakcína, tak celá řada věcí včetně cestování se může podchytit právě tou vakcinací, takže byste se v podstatě přestal pohybovat po světě, pokud byste nebyl očkován,“ myslí si farmaceut. Dnes už funguje něco podobného v případě cest do některých částí Afriky, kde se vyžaduje například očkování proti žluté zimnici.
Co se potenciální vakcíny týče, Pflég si rozhodně nemyslí, že naočkovaní lidé budou v naprostém bezpečí, spíše naopak: „Je to medicínské alibi ve smyslu toho, že pokud budete vakcinován, tak bez ohledu na to, jak ta vakcína bude účinná, byste v uvozovkách měl být chráněn. Ale to není pravda, protože dneska třeba víme, že u chřipkové vakcíny se účinnost vakcíny může pohybovat třeba od 8 do maximálně zhruba 50 % – a ještě v závislosti na věkových skupinách – a téměř se to nesleduje,“ argumentoval Pflégr.
Podle farmaceuta je současná pandemie koronaviru přínosná alespoň v tom, že si státy a jejich zdravotnické systémy mohly v praxi vyzkoušet to, o čem se dlouho jen hovořilo a také doplnit chybějící vybavení. Kromě toho pak strach z koronaviru způsobil, že lidé začali více dbát na prevenci a hygienu.
„Když vám projde během jednoho dne rukama 200 pacientů a vy jste s nimi exponován, to znamená máte s nimi kontakt ,face to face’, a minimálně třetina z nich je infekčních, protože mají předepsaná třeba antibiotika, a oni vás exponují, takže oni na vás doslova kašlou, a není jim to vůbec trapné… Tak dneska je tam mezi námi plexisklo,“ vysvětlil Pflégr s tím, že si lidé i začali více mýt ruce.
Koronavirus pak zapříčinil i to, že předepisování antibiotik kleslo přibližně na desetinu. Podle Pflégra je to dáno tím, že se komunitní infekce neměly během karantény jak šířit. „Ty obrovské kolektivy třeba dětí, kde se slučovaly školy, kde máte 600, 800 dětí z jiných škol, což je továrna na nemoci – tak najednou ty inkubátory prostě přestaly fungovat.
Odborník odhaduje, že do budoucna bude stále růst poptávka po prostředcích osobní ochrany jako jsou dezinfekce, respirátory nebo roušky. Právě v poslední jmenované pomůcce pak Pflégr vidí potenciál zarazit i epidemie běžnějších onemocnění.
S rouškami můžeme snížit nemocnost populace o 80 %
„To, co se teď děje fyzicky, že všichni máme roušky, když jdeme někam do nějakého exponovaného prostředí, tak vlastně chráníme nejen sebe, ale chráníme ty ostatní. A ten virus, kapénková nákaza nebo bakteriální infekce se nemá šanci šířit,“ myslí si farmaceut s tím, že by nošení roušek mohlo být i ekonomicky výhodnější, než proočkovávat populaci například chřipkovou vakcínou. „Jestliže v lednu vyhlásíte, že do konce března se bude nosit v dopravních prostředcích a v nákupácích rouška, tak podle mě – podle dnešních poznatků – pravděpodobně srazíme nemocnosti populace o 80 %, a je to jen režimové opatření, které nikoho nic nestojí,“ dodal.
Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu článku.
