Hezká zkušenost a zítra do práce, napsala v úterý na Twitter fotbalistka Sparty Kateřina Bužková. Pražanky zrovna měly po prvním zápase osmifinále Ligy mistryň proti hvězdnému Paris-Saint Germain. A i když v domácí soutěži válcují každého soupeře, gigant z Francie je zkrátka někde úplně jinde – v Paříži prohrály 0:5. Nůžky mezi českým a top evropským fotbalem jsou daleko více otevřené než u mužů. Třeba i proto, že zatímco sparťanky se druhý den po velkém zápase vrhly do studií, případně do práce z domova, Pařížanky si šly maximálně pracovně zatrénovat.
V klubech jako PSG jsou ženy ryzí profesionálky. Starají se o fotbal… a zase jen o fotbal. Na rozdíl od českých hráček, které si musí u fotbalu přivydělávat jinde. Klasické zaměstnání jim bere moře času, trénují po večerech. Ale o to více si pak užijí velké sváteční zápasy, jako tomu bylo v případě sparťanek, které v úterý okusily konfrontaci s jedním z nejlepších světových klubů – Paris Saint-Germain.
„Byla to velká škola fotbalu. Pohybově a vším jsou na tom o poznání jinde. Ale zase si myslím, že kdybychom byly úplné profesionálky a mohly se věnovat jen a pouze fotbalu, dokážeme se jim vyrovnat daleko lépe,“ říká pro CNN Prima NEWS Kateřina Bužková, 24letá záložnice, která proti Pařížankám odehrála celý druhý poločas.
Ve středu už se věnovala z domova práci pro jednu z českých pojišťoven.
Byl to zatím pro vás – i přes nekompromisní výsledek 0:5 – největší fotbalový zážitek, nebo v osobním žebříčku převládá nějaká zkušenost z reprezentace?
Řekla bych, že stoprocentně nejlepší. V reprezentaci jsem do takto prestižního zápasu nenastoupila. PSG je zkrátka značka, která má velké jméno. Hrály jsme dříve s renomovanými týmy ze Švédska, ale to běžnému fotbalovému fanouškovi tak dobře nezní.
V čem vás osobně hráčky PSG v prvním osmifinále Ligy mistryň nejvíce oslnily?
Největší rozdíl byl znát ve výbušnosti a síle. Fotbalové myšlení určitě nemáme o tolik horší než ony, ale liší se to v tom, v jaké rychlosti dokážou vše provést. Kolikrát jsem si myslela, že už míč stoprocentně mám, ale najednou tam byla jejich hráčka dřív. Jsou neuvěřitelně natrénované, stavba jejich těla je jinačí.
Co jste si v kabině říkaly, když vám pro Ligu mistryň los přisoudil právě takovýto kolos?
Já jsem si přála Chelsea, protože jí fandím odmalička. Každopádně musím říct, že zrovna z francouzských týmů jsem osobně měla největší respekt. A speciálně PSG je momentálně klubem, který si ukáže na jakoukoliv hráčku a má ji.
A je to vidět i v jejich soutěži – Division 1. Vedou ji, mají z 15 zápasů, 14 výher a jednu remízu. Vy jste na tom na domácím poli také výtečně. Rovněž jste lídryněmi, vyhrály jste zatím vše. Jak vnímáte rozdíl mezi zdejším prostředím a tím v nejlepších evropských klubech?
Rozdíly jsou u žen ještě daleko markantnější než u mužů. Když se mě někdo ptá, k čemu bych to přirovnala, říkám, že je to jako kdyby chlapi z Admiry Praha hráli proti Realu Madrid. Jdeme do práce, po ní večer na trénink. Jsme rády, že se sejdeme čtyřikrát, pětkrát týdně. Všechny pracujeme nebo studujeme. Ony trénují dvakrát, třikrát denně.
I přes prohru 0:5 bere Kateřina Bužková zápas s PSG jako dosavadní největší zážitek kariéry Zdroj: archiv Kateřiny Bužkové
Oslní i zázemí, když přijedete k zápasu s týmem jako je PSG?
Zrovna v tomto případě na nás čekalo poměrně starší zázemí. Ale momentálně staví nové tréninkové centrum, takže to bylo asi dané i tím. Teď ale platilo, že jsme byly v maličké šatně pro mládežnické kategorie, podle čehož bych určitě neřekla, že zrovna máme hrát proti PSG.
Na hřišti ale ten dojem získáte rychle, že?
Tam víte hned, že hrajete proti PSG. (Smích)
Je to těžké, když od října odehrajete tři zápasy
Jak hodnotíte samotný výsledek 0:5?
Přály jsme si, aby byl rozdíl pro odvetu (17. března v Chomutově, pozn. red.) trochu menší – ať to aspoň na papíře vypadá, že ještě máme relativní šanci. Musím říct, že to pro nás bylo strašně těžké. Pořádně půl roku nehrajeme (ženská liga byla v říjnu vinou zhoršující se koronavirové situace přerušena, pozn. red.). Jen na konci ledna jsme měly jen jeden přátelák. Poslední ostré utkání jsme hrály v Lize mistryň v prosinci (proti Glasgow City, pozn. red.) K tomu před PSG byla půlka týmu deset dní v karanténě kvůli tomu, že se část z nás vrátila z reprezentace. Před duelem v Paříži jsme tedy stihly jen dva tréninky. Takže od října to dělá i s přípravou tři zápasy.
Větší herní praxe by tedy mohla rozdíl trochu smazat?
Určitě by nám pomohla. Původně bylo v plánu, že předtím stihneme odehrát ještě derby se Slavií plus zápas s Plzní. Ale takto jsme šly hrát přímo z obýváku. (úsměv)
Je vlastně vůbec uskutečnitelné, aby za současné situace dokázal nějaký český ženský fotbalový tým uhrát remízu, nebo dokonce výhru, s nějakým z top klubů jako PSG?
Slavia dokázala před několika lety uhrát s Olympiquem Lyon remízu. Ale předtím ve Francii prohrála zcela jednoznačně (1:9). Musí se sejít všechno. Ve dvou zápasech je to asi nereálné, ale v jednom se teoreticky může zadařit.
Konkrétně Olympique Lyon vyhrál posledních pět ročníků Ligy mistryň, momentálně je – zdá se – Paris Saint-Germain ještě lepší. V Anglii se ženský fotbal neustále zvedá, stejně tak v USA, německé kluby mají rovněž velké jméno. Kde je aktuálně celkově nejlepší prostředí?
Určitě v Anglii. Přesouvají se tam ty nejlepší fotbalistky, třeba jako loni v létě Pernille Harderová, která přišla z německého Wolfsburgu do Chelsea (stala se nejdražší hráčkou světa, pozn. red.). Dříve bylo ženským fotbalovým hegemonem Německo, momentálně se tento status stěhuje na ostrovy.
A ve Francii je to tedy jen o Lyonu a PSG…
Je to v podstatě jako v Česku, jen ve větším měřítku. Tady máme Spartu a Slavii, ve Francii dominují Lyon s PSG. A pak daleko za tím je zbytek.