Ministři náhradníky v Parlamentu mít nebudou, rozhodl Senát a dal zelenou korespondenční volbě

Senátorům vadila navrhovaná dobrovolnost a také postavení náhradníka, pokud by za člena vlády nastoupil do Sněmovny. I v případě, že by ústavní novela byla přijata, kvůli přechodnému ustanovení by byla účinná až od dalšího volebního období.

„Řešením by mohl být povinný přechod poslaneckého mandátu,“ uvedl senátní zpravodaj předlohy Zdeněk Hraba (STAN). Mohlo by se podle něho stát, že v dolní komoře by zasedalo například 197 poslanců a tři náhradníci. Senátor Michael Canov (SLK) upozornil na to, že zatímco poslanci skládají slib podle ústavy, náhradníci by skládali slib podle zákona o sněmovním jednacím řádu.

„Náhradníci by nebyli ani ústavními činiteli,“ míní. Vyvstala by podle Canova otázka, zda by tito členové dolní komory mohli hlasovat o ústavních zákonech. Ústavní novelu senátor označil za legislativní zmetek. Pro zamítnutí poslaneckého návrhu hlasovalo v souladu s doporučením výborů 52 ze 71 přítomných senátorů.

Policie si došlápne na řidiče neplatící pokuty

Horní parlamentní komora v úterý neřešila pouze klouzavé mandáty. Senátoři měli na programu i přesnější vymezení úředního razítka a úpravu pečetidla s malým státním znakem, které schválili. Umožní například dobrovolným a podnikovým hasičům a také členům spolků v požární ochraně používat velký státní znak na stejnokrojích. Obdobné právo dostanou rovněž zdravotničtí záchranáři.

Od ledna pak budou mít policisté, celníci a také obecní strážníci právo odebrat na místě registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s neuhrazeným dluhem na pokutách za dřívější dopravní přestupky. Zavedení této pravomoci Senát schválil na doporučení svých výborů. Vládní předlohu dostane k podpisu prezident.

Senát naopak odmítl návrh předvolební Sněmovny o platbách klientů sociálních zařízení za stravu. Zákonem se nezvýší a sociální služby se slučovat nebudou. Dolní komora v povolebním složení nebude moci veto horní komory přehlasovat.

Na úterní schůzi Senátu se projednávalo i rozšíření významných českých dnů o 27. května, kdy byl v roce 1942 v Praze spáchán atentát na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha. Tento den by podle senátorů měl být připomínán jako Den národního vzdoru.

Horní komora tak doplnila vlastní předlohu, podle níž by 26. červen měl být nově Dnem odchodu okupačních vojsk, a to v souvislosti s ukončením třiadvacetiletého pobytu sovětských vojsk na území někdejšího Československa v roce 1991. Změny má přinést novela o státních svátcích, kterou dostane k projednání pro změnu nová Sněmovna.

Kontrolní pravomoci NKÚ se nerozšíří

Senát dále zamítl novelu Ústavy, která měla rozšířit kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Úřad měl podle návrhu kontrolovat i hospodaření s dalšími veřejnými penězi. Mohl by také prověřovat hospodaření firem, v nichž mají stát nebo samosprávy většinový podíl.

Pro zamítnutí ústavní změny hlasovalo 37 z přítomných 69 senátorů. Pokud by změna prošla, mohl by NKÚ kontrolovat například statutární města, kraje, Českou televizi, Český rozhlas nebo státní podniky a státní fondy.

Češi by v cizině mohli poštou volit prezidenta nebo poslance

Senát v úterý schválil také senátorskou volební novelu, která by pro Čechy žijící v zahraničí zavedla korespondenční hlasování při volbě poslanců či prezidenta. Předlohu nyní dostane k posouzení Sněmovna.

Hlasování poštou by mohlo využít na 600 tisíc Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem, uvedl předseda senátní krajanské komise Tomáš Czernin (TOP 09). Podle současných pravidel mohou Češi v zahraničí hlasovat jen na velvyslanectvích, což je časově i finančně nákladné pro krajany, kteří žijí daleko od jejich sídel. Česko je jednou z posledních pěti zemí EU, které zatím hlasování poštou uzákoněno nemají.