Držák na nápoje v autě Zdroj: Profimedia.cz
V dnešní době je obtížné najít auto, které by ve středové konzoli nebo ve sklopné opěrce palubní desky nemělo držák na kelímky, ve kterém můžete nechat teplý nápoj nebo lahev na vodu. Jak se ale tato položka stala nezbytností? Stopy vedou za oceán.
Původ těchto praktických odkládacích ploch v autech je úzce spjat s kulturou drive-thru ve Spojených státech. Právě výrobci v Severní Americe byli ti, kteří se nejvíce zasazovali za zavedení tohoto dnes nevyhnutelného prvku. První restaurace svého druhu, ve které zákazníci nemuseli vystupovat z auta, aby dostali jídlo, se zrodila v Texasu v roce 1921 a auta doslova projížděla jejím interiérem či spíše saloonem.
Později, od 30. let 20. století, se restaurace, ve kterých si řidiči objednávali přes okénko, začaly stávat boomem, který byl také úzce spojen s rozmachem nesčetných podniků rychlého občerstvení. Ve stejné době se rovněž začala množit letní autokina.
Americký sen
Teprve v 80. letech minulého století ale začali automobiloví výrobci ve velkém vytvářet prostor pro otvor, do kterého by se dokonale vešla plechovka od coly a tato myšlenka se dokonce přenesla i na zadní sedadla se sklopnými loketními opěrkami. Faktickou událostí, která nutila výrobce zejména v USA, aby instalovali držáky do všech svých modelů, byl ale až soudní spor jisté důchodkyně z Albuquerque proti fastfoodovému gigantu McDonald's.
V roce 1992 si starší žena (80 let) v Albuquerque v Novém Mexiku objednala kávu u okénka McDonald's. Cestovala na sedadle spolujezdce v autě, které nebylo vybaveno držákem na nápoje. Paní Stella si chtěla kávu dochutit cukrem a mlékem, proto si ji vložila mezi nohy.
Dál už si to umíte představit. Káva se důchodkyni rozlila v oblasti pánve a způsobila popáleniny třetího stupně na šesti procentech těla. Paní Liebecková byla hospitalizována osm dní v nemocnici, kde podstoupila transplantaci kůže, po níž následovaly další dva roky lékařské léčby.
Stella Liebecková žádala McDonalds o odškodnění za velmi choulostivé poranění způsobené konzumací jeho kávy v autě. Zdroj: AP
Poškozená zákaznice se následně snažila přimět McDonald's, aby pokryl náklady na její hospitalizaci a zbylou částku odvodila od následků, které incident zanechal na jejím těle. Největší poskytovatel rychlého občerstvení jí však nabídl mnohem nižší kompenzaci, než očekávala.
Stella Liebecková se tedy obrátila na soud se žalobou, kterou mnozí považovali za ztracenou. Navzdory očekávání ale dostala v roce 1994 kompenzaci ve výši 2,86 milionu dolarů. Velmi americký příběh, že? Přestože výrobce inkriminovaného vozu, tedy Ford, nemusel ženě nic platit, od té chvíle neexistoval žádný americký výrobce, který by nemontoval do svých aut držáky na kelímek. A tento úzus se brzy rozšířil po celém světě. Takže díky, paní Liebecková.
