Ukrajinští vojáci na frontě (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Za teroristický útok a účast v teroristické skupině potrestal soud 21 lety vězení Martina Sukupa, který se podle obžaloby aktivně zapojil do bojů na Ukrajině v řadách proruských separatistů. Rozsudek pražského městského soudu není pravomocný. Muži, který je stíhán jako uprchlý, by hrozilo 12 až 20 let vězení, sazba se však zvyšuje o třetinu, protože podle obžaloby trestné činy spáchal ve prospěch organizované zločinecké skupiny.
„Pokud jde o skutečnost, že obžalovaný vycestoval z území České republiky, že se zapojil do struktur separatistických skupin, o tom jsme neměli žádné pochybnosti,“ popsala soudkyně Silvie Slepičková. Poukázala například na komunikaci, kterou Sukup vedl s dalšími lidmi, a fotografie, které jim posílal. Sukup se podle ní například chlubil medailemi, které získal za „bojové zásluhy a osvobození Donbasu“.
Putin je odhodlaný začít válku s Ukrajinou, míní experti. Britové na pomoc nepřijdou
Na konci uplynulého roku ukrajinské úřady začaly šířit zvěsti o tom, že Rusko chystá začátkem ledna invazi na Ukrajinu. Podle západních vojenských expertů je takový scénář velmi reálný. Co by Kreml dokázalo od útoku odradit? A kdo by Ukrajině případně přišel na pomoc?
Sukup byl v roce 1997 propuštěn z české armády. Podle obžaloby v úmyslu aktivně podpořit separatistické skupiny na východě Ukrajiny v červnu 2014 vycestoval do oblasti Doněcka, kde se nechal vyzbrojit a vystrojit a aktivně se zapojil do bojů proti ukrajinským vládním jednotkám. Na různých pozicích ve vojenských strukturách tzv. Doněcké lidové republiky působil podle státního zástupce Marka Bodláka minimálně do května 2018.
Sukup obvinění odmítá
Sukupova obhájkyně Klára Tvrdá v pondělí za svého klienta odmítla vinu. „Obžalovaný rozporuje všechny v obžalobě uvedené skutečnosti, s obžalobou nesouhlasí a cítí se nevinný,“ uvedla advokátka.
V úterý doplnila, že se nepodařilo prokázat Sukupovu vinu, obžaloba podle ní vychází pouze z novinových článků a Sukupových vyjádření na sociálních sítích. Obhájkyně upozornila, že příspěvky ale nemusel psát Sukup, případně mohly být nadsazené. Dodala, že je nutné zvážit možnost, že muž neodešel na Ukrajinu bojovat, ale pouze tam začít nový život, o čemž by svědčilo i to, že v nové zemi založil rodinu.
České právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům. Pokud by byl Sukup v budoucnu dopaden a předán do Česka, může požádat o nové projednání případu. V novém řízení ho soudy nesmějí potrestat přísněji než napoprvé.
Nejde o první případ spojený s boji na Ukrajině
České soudy už řešily více případů spojených s boji na Ukrajině. Z terorismu byl v minulosti obžalován například bývalý český voják Erik Eštu, soudy ho však nakonec potrestaly za službu v cizích ozbrojených silách podmíněným trestem.
Ukrajinu bych napadl a připojil k Čečensku. Kyjev patří Rusku, hlásí lídr autonomní republiky
Autoritářský islámský vůdce Ramzan Kadyrov, který je neoficiálním lídrem autonomní republiky Čečensko spadající pod Rusko, ve svém projevu prohlásil, že by měla Moskva napadnout a anektovat Ukrajinu. Území evropského státu podle něj odjakživa náleží ruskému vlivu.
Alexeji Fadějevovi pražský městský soud nejprve uložil 4,5 roku vězení za účast v organizované zločinecké skupině, podle odvolacího soudu se však dopustil teroristického útoku, z něhož byl i původně obžalován. Fadějevovi tak soud trest zvýšil na 21 let vězení. Martinu Kantorovi, který byl rovněž stíhán jako uprchlý, soudy pravomocně uložily dvacetileté vězení.
Příští týden bude Vrchní soud v Praze řešit případ Lukáše Nováčka, kterého plzeňský krajský soud v září nepravomocně odsoudil za teroristický útok a za účast v organizované zločinecké skupině ke 20 letům ve vězení. Muž je obžalován z toho, že se na východě Ukrajiny zapojil do vojenských úkolů, včetně práce v rozvědce, strážní službě a hlídkování. Nováček přiznal cestu na Ukrajinu i pobyt v kasárnách separatistů, odmítl ale, že by se s nimi účastnil bojových operací. Nováček byl v Sukupově případu k soudu předvolán jako svědek, kvůli svému stíhání však odmítl vypovídat.
Doněcká a Luhanská oblast leží na samém východě Ukrajiny. Před konfliktem, který vypukl na jaře 2014, žilo v obou oblastech 6,6 milionu lidí. Proruští separatisté tam vyhlásili samozvané státy, Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Ozbrojený konflikt si od té doby vyžádal tisíce mrtvých. Ukrajina a Západ obviňují z vojenské podpory separatistů Rusko, Moskva to popírá.
