Za současný konflikt mezi Izraelem a Hamásem může tamní premiér Benjamin Netanjahu a jeho politika směrem k radikálnímu hnutí. Na tom se shodla izraelská média již krátce poté, co konflikt mezi židovským státem a Pásmem Gazy vyeskaloval. Podle expertky na Izrael může válka vést až ke konci Netanjahua v pozici předsedy vlády.
Izraelské 11. září nebo Pearl Harbor. Tak označují izraelští komentátoři krizi probíhající od sobotního rána. Jasně to naznačuje, že současná situace je zlomovým konfliktem, který může mít mimořádné důsledky.
ČTĚTE TAKÉ: Mrazivé záběry z festivalu v Izraeli: Děsivé, kolem byli mrtví, nebylo kam se schovat, líčí žena
„Je to událost, která má více rozměrů. Snažíme zpracovat situaci za pochodu a v přímém přenosu vidíme lidi prožívat hrůzy. Uvězněni či vzati jako rukojmí volají svým blízkým a snaží se uniknout teroristům pod matrací či v temném úkrytu. Šeptají do telefonu, aby si jich zlosynové, kteří vnikli do jejich domu, nevšimli, a říkají to, co považují za svá poslední slova, protože jejich osud je zpečetěn, pokud se nestane zázrak. Žádný zázrak se však nekoná a žádný voják je nezachrání,“ napsal komentátor Israel Hayom.
KOMENTÁŘ: Válka v Izraeli jako symbol pokrytectví. Lidskoprávní aktivisté zaspali sobotu
Nevíte někdo, kde se v sobotu schovávali protiizraelští aktivisté nebo Amnesty International? To je taková ta lidskoprávní organizace, která je schopna s trochou nadsázky kritizovat Izraelce, i když přejde silnici na červenou. Když ale teroristé z islamistického hnutí Hamás střílí izraelské civilisty v jejich domovech a v ulicích, vystavují si jejich mrtvoly jako trofeje, hází bomby na ambulance a unáší ženy i děti, které pak lynčují v Gaze, má většina propalestinských aktivistů zřejmě dovolenou. Probouzejí se až poté, co začnou lítat (předem hlášené) odvetné bomby na Gazu. Zástupci Evropské unie by měli brát události ze 7. října 2023 jako obrovský vykřičník.
Tragické události mají podle médií jednoho viníka, a to předsedu izraelské vlády Benjamina Netanjahua. Komentátoři vyjmenovávají hned několik příčin současné krize.
Netanjahu nepřímo podporoval Hamás
Země pod vedením Netanjahua se podle novinářů snažila rozdrobit moc Palestinců. Izraelská vláda chtěla srazit vliv prezidenta Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse a zároveň podporovala radikální skupinu Hamás. „Cílem bylo zabránit Abbásovi – nebo komukoli jinému ve vládě Palestinské samosprávy na Západním břehu – získat dostatek moci k vytvoření palestinského státu,“ píše komentátorka The Times of Israel.
Vláda židovského státu pod vedením Netanjahua také ve velkém vydávala pracovní povolení pro Palestince z Gazy, v důsledku čehož do nestabilní oblasti proudilo množství peněz, které dělníci vydělali v Izraeli. Tento proces měl podle izraelské vlády zachovat mír. V důsledku toho ale Hamás sílil a rostl a Netanjahuova politika tak podle komentátorky vedla k nejkrvavějšímu dni v dějinách Izraele.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Hamás zajal izraelského velitele. Palestinci hlásí dobytí mnoha vojenských základen
Komentátor média Haaretz si zase všímá změny v Netanjahuově zahraniční politice. „V minulosti se prezentoval jako opatrný vůdce, který se vyhýbá válkám a obětem na straně Izraele. Po svém vítězství v posledních volbách (v roce 2022, pozn. red.) nahradil tuto opatrnost politikou ‚zcela pravicové vlády‘ kroky, které měly vést k anexi Západního břehu a etnickým čistkám,“ píše. Netanjahuova politika od posledních parlamentních voleb, kdy utvořil kabinet s pravicovými až ultrapravicovými politickými stranami, prý otevřeně ignorovala práva Palestinců.
PŘEHLEDNĚ: Izrael versus Palestina. V čem spočívá stoletý mocenský konflikt?
Už přes sto let bují u pobřeží Středozemního moře mocenské, válečné a náboženské spory mezi Araby a Židy. Dvě frakce, Izrael a Palestina, se navzájem považují za okupanty a agresory. Nyní již došlo na jeden z nejostřejších střetů za posledních několik let. Na Izrael dopadly stovky raket, ve městech jsou palestinská komanda a střílejí po civilistech. Co všechno vedlo k tak vyhrocené situaci?
Politoložka předpovídá premiérův pád
Zároveň prý bezpečnostní složky podle vedoucí Hezlova centra pro izraelská studia Ireny Kalhousové podcenily situaci a cíle Hamásu. „Armáda a politici byli přesvědčeni, že Hamás nemá zájem na eskalaci konfliktu a že si je vědom odstrašující síly Izraele. Že chce v klidu kontrolovat Gazu a neudělá nic, co by vyprovokovalo Izrael k masivní odvetě. Tato strategie se ukázala jako naprosto ‚krátkozraká a arogantní,‘“ napsala na sociální síť X.
Dalším důvodem, který současnou krizi činí natolik závažnou, je selhání systému pod vedením Netanjahua. „Toto není jen selhání bezpečnostních složek. Toto je selhání celého systému, v jehož čele Netanjahu stojí,“ napsala Kalhousová. V dlouhodobém horizontu také podle ní může současný konflikt vést až k Netanjahuově politickému pádu.
„Myslím, že vztek Izraelců se nakonec obrátí proti Netanjahuovi, stejně jako se po jomkipurské válce obrátil proti Goldě Meirové (bývalá premiérka Izraele, pozn. red.), která byla nucena odstoupit,“ uzavřela politoložka.
