Prima Mazlíček: Proč nesbírat mláďata v přírodě?
Už od února se plní záchranné stanice malými zajíčky, kteří byli v drtivé většině z přírody odebráni úplně zbytečně. Od dubna ale můžeme během procházky narazit na mnohem více mláďat volně žijících živočichů. Jak se v takovou chvíli zachovat a jak poznat, že skutečně potřebují naši pomoc?
„Pokud najdu zajíčka, který leží v trávě, je tam potichu, nic nedělá, je nejlepší odejít. Ale třeba u veverčátka, kdyby leželo v trávě, je naopak potřeba zavolat záchrannou stanici, protože potřebuje pomoc,“ vysvětluje Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy. Podle jejích zkušeností lidé často nerozeznají živočišné druhy a netuší, jak se k nim chovat. V takových případech je proto důležité poradit se s odborníkem – dříve, než člověk cokoliv udělá.
VEVERČÁTKA 🐿🐿🐿🐿🐿🍼 Sezóna mláďat pomalu, ale jistě začíná. Kromě mláďat zajíců se do naší péče v poslední době dostala i...
Posted by Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy on Tuesday, March 9, 2021
„Nejčastěji dělají lidé chybu u zajíčků nebo srnčátek, že je z přírody berou, když by je tam měli nechat, ale naopak se stane, že tam nechají mládě, které pomoc potřebuje,“ upozorňuje Pokorná.
A kdy rozhodně mláďata potřebují pomoc?
- Jsou zraněná
- Jsou neopeřená (ptáčata) nebo slepá (savci)
- Běhají za lidmi (zajíčci, veverčata, srnčata)
Pokud chcete mít jistotu, že jste pro záchranu mláďat udělali maximum, můžete se řídit třemi T – ticho, teplo, tma. Volně žijící živočichové jsou totiž velmi náchylní ke stresu, který je může v nejhorším případě i zabít. Proto je důležité je nevystavovat hluku, množství lidí nebo kontaktům s nimi. I v těchto případech však platí, že ticho, teplo a tmu zajišťujete až po poradě se záchrannou stanicí.
Pozor na psy
Období mláďat znamená, že příroda potřebuje ohleduplnost ze strany lidí. A týká se to i jejich domácích mazlíčků. „Zvlášť na jaře je důležité, aby si lidé psy hlídali, nenechali je nikde běhat bez dozoru, a jakmile se někde zajímají o něco v trávě, měli by páníčci okamžitě zasáhnout. Protože lidi si třeba řeknou – on ho jenom očuchal, on ho jenom oslintal, ale mláďátka jsou malá, křehká a pes jim většinou ublíží,“ vysvětluje Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy. Další problém je, že pes může odehnat mláďata od rodičů tak daleko, že už se neshledají, nebo se budou rodiče bát k mláděti vrátit. „Pokud srnu odežene pes, trvá pak dlouho, než se k němu vrátí,“ dodává Pokorná.
Pes v přírodě? Vždy na vodítku Zdroj: Prima Mazlíček
O tom, jak by se měli pejskaři chovat v přírodě, mluví v reportáži i Kateřina Landová, která jezdí po Praze se Zvířecí záchrankou. „Kolem Prahy je spousta zelených ploch, nejde jen o lesy, ale i parky, kam chodí spousta lidí se psem. Takhle mě kontaktovala jedna paní, která šla se psem na procházku a měla ho na vodítku, což je vždycky lepší, než kdyby byl na volno. Pes vyčuchal mládě ježka, které, jak se ukázalo, potřebovalo pomoc. Ale než nějakým způsobem paní jednala, tak mi zavolala,“ pochvaluje si Landová.
Malý zajíček u mateřské školky takové štěstí ale rozhodně neměl. „Zrovna tady po Praze, kde jezdím, jsou naštěstí výjezdové časy poměrně rychlé, takže jsem většinou do půl hodiny na místě a mohu rychle zasáhnout. Někdy to je ale i tak pozdě, protože lidé jednají na vlastní pěst, aniž by se třeba předtím poradili. To se stalo trošku nešťastně v MŠ na Barrandově, kde učitelka našla s dětmi zajíčka, kterému vůbec nic nebylo, byl zdravý, jen se snažil vypadat, že tam není, ale děti ho našly, zavolaly paní učitelku, a protože vypadal opuštěně, vzaly ho, odnesly ho do třídy a pak teprve se pídily po pomoci,“ vzpomíná Kateřina Landová. Protože na mládě děti sahaly a matka by ho tak nepřijala zpátky, musel putovat do záchranné stanice.
