reklama

Začínat se má prostě od začátku. V životě i s blogem

Vždycky jsem si myslela, že ve třiatřiceti už budu pár let rozumná, a tak nějak dospělá. Po ránu budu pít kávu na terase malého domečku a přitom házet tenisák zlatému retrívrovi, kterej bude chodit zásadně u nohy, hodně se usmívat, mít kolem čumáku šediny a všechno bude dávat smysl a mít jasný směr a cíl. Moje dny budou klidné a můj domov bude vonět santalovým dřevem.

reklama

Vždycky jsem si myslela, že ve třiatřiceti už budu pár let rozumná, a tak nějak dospělá. Po ránu budu pít kávu na terase malého domečku a přitom házet tenisák zlatému retrívrovi, kterej bude chodit zásadně u nohy, hodně se usmívat, mít kolem čumáku šediny a všechno bude dávat smysl a mít jasný směr a cíl. Moje dny budou klidné a můj domov bude vonět santalovým dřevem.

Jsem spíše emočně nestabilní a o dospělosti vím jen to, že je to mýtus a něco od osmnácti dál. Zlatého retrívra jsem viděla jenom v časopise, Mazánek chodí všude jinde, jen ne u nohy a Alfons vůbec netuší, co to tenisák je. Moje dny mají nálepku „nestíhám“ a doma až moc často hledám, co to tady zase smrdí.

Místo odstínů rtěnky a čtení knih permanentně řeším vyprazdňování někoho jiného a při ranní sprše si ve své hlavě režíruji malá dramata, ve kterých přednesu politikům a veřejnosti proslov, ze kterýho se posadí na zadek, všechno se změní a já už nebudu muset říkat ohranou větu „teď už bude všechno dobrý.“

Jsem totiž dočaskář …

Jsem někdo, kdo říká „pojď dál, tady máš misku, pelech a mě, ničím nepodmíněnou lásku, i když tě neznám.“ Říkám „jsem tady“ těm, pro které tu nikdo jiný není.

Moje první dočaska přišla s tím, že nesmím odejít ani do schránky, už nikdy nepůjdu sama na záchod a spát budu jedině zavalená, s nalepeným zadkem na obličeji nebo se alespoň budeme držet za ruce. Počůrala všechno do půl metru od země, rozcupovala Mazánkovi nejoblíbenějšího plyšáka, rozbourala chod mých i tak neklidných dnů, nechala mě poprvé nahlas říci „tohle nezvládnu“, ale voněla příslibem změny a představou, že pokud teď všichni potáhneme za jeden provaz a na úkor svého klidu, voňavé domácnosti a nervů bez šrámu prostě zamakáme, svět zvířat se změní. A s ním i ten náš, protože jedno bez druhého není světem. Protože tohle musí být jen chybou z neznalosti nebo zanedbání, snad malej omyl, který ihned napravíme.

Nevím, jestli to byl Pepíno z útulku s vypíchnutým neošetřeným okem, Štefan po životě stráveném kdesi v množírně nebo Leonard, jeho zánět močového měchýře a třicet loužiček za hodinu, ale tam někde se MY ZAMAKÁME a BUDE DOBŘE zmenšilo na slibuju, že už TOBĚ BUDE DOBŘE, protože chtít víc asi zatím nejde.

Od té doby jsem přečetla stovky facebookových diskuzí, sledovala desítky politických rozprav, poslouchala ty, kteří by snad měli něco řešit a berou za to plat, padesátkrát pětkrát slyšela „tohle bych nikdy nedělal“ a taky už vím, kolik lidí se stále stěhuje, má alergii nebo těžké srdce, ale. Vím, že těch s pokřivenou duší a potřebou ublížit je strašně moc a těch, co ví, že týraný nebo opuštěný pes automaticky neznamená útulek a další život, naopak strašně málo.

Od té doby vím, že jen tak dobře nebude. Od té doby vím, co znamená stát tu, aby oni mohli žít. Vím, co znamená být jen někým na první chvíle. Jen zapomenutelným převozníkem za tím pravým domovem. Prvním malým krokem k „všechno už bude dobrý.“ Tím, kdo na začátku podá pomocnou ruku a pomůže zničené duši stát alespoň trochu rovně. Vím, jaké je říkat „nevím, co bude zítra,“ protože nevím, v jakém stavu přijede. Vím, že blechy na člověka jdou a existují dny, kdy se prostě návštěvy nezvou. Vím, že systém nefunguje a být politik neznamená všechno vědět, a přesto se lze vyjadřovat s jasným názorem. Vím, že z toho kolotoče nelze jen tak vystoupit, protože by to znamenalo tvářit se, že to neexistuje, vymazat pár let a to nevím, jak se žije. Vím, jak moc bolí pohled na duši, která strachy neumí udělat ani krok. Vím, že vztah mezi někým, kdo se učí být a tím, kdo říká, že už všechno bude dobrý, může být intenzivnější, než vztah s vlastním psem a při loučení se hodně smrká. Vím, jak se žije nelhostejnost. Důvěrně znám počůranej byt a vím, jak naslouchat příběhům o minulosti, které se vypráví beze slov. Vím, co znamená suplovat státní složky a jak moc nefungují.

A taky znám lidské ale. Ale, které nikdy ničemu nepomohlo, ale vyslovujeme ho až moc často.

A možná tam někde se zabořeným nosem v peřině, při hledání, co to tady zase smrdí, tenhle život začal dávat velkej smysl. Víc než klid na novou knihu nebo čistá podlaha.

Přesto ale vyslovím, že pokud by se svět točil alespoň trochu v pořádku, a lidé byli více lidmi, nestála bych tu. Stojím tu, protože někdo tu stát musí. Stojím tu, protože nechci číst „zemřel, protože tu pro něj nikdo nebyl.“

A věřím. Věřím, že i mně jednou někdo řekne, že teď už všechno bude dobrý. Teď už si můžeš jít číst nebo si dlouze vybírat z odstínů. Nic palčivějšího k řešení tu není. Všechno je v pořádku.

Tagy:
Nefunkční toalety a nehorázný nepořádek, kritizují Češi podmínky ve vlaku do Chorvatska
Cestování

Nefunkční toalety a nehorázný nepořádek, kritizují Češi podmínky ve vlaku do Chorvatska

Cesta vlakem na dovolenou do Chorvatska se některým turistům změnila ve velmi nepříjemný zážitek. Cestující si nestěžovali pouze na mnohahodinová zpoždění, ale také na kvalitu nabízených služeb ve vlacích společnosti Regiojet. Barbora, která k Jadranu cestovala, upozornila CNN Prima NEWS na nefunkční toalety a také na značný nepořádek ve vlacích. Dopravce se za způsobené problémy omluvil.

Kdo je olympijským pacientem nula? Určit zdroj nákazy české výpravy bude složité
OH 2021

Kdo je olympijským pacientem nula? Určit zdroj nákazy české výpravy bude složité

Kdo a jak „odstartoval“ nákazu koronavirem během letu na olympiádu v Tokiu? Možných scénářů je spousta, cesta k jednoznačné odpovědi ale bude složitá. Pozitivní test dosud vyšel čtveřici sportovců a dvěma členům české olympijské výpravy. Infekci covidem hlásí i vysoce postavený člen Českého olympijského výboru (ČOV), který ale nenastoupil do letadla. Pražská hygienická stanice uvedla, že prvního nakaženého půjde odhalit pouze kompletní genotypizací jednotlivých pozitivních záchytů.

Šéf KSČM: Tolerovat Babiše bylo správné. Jinak bychom se ztratili v poli opozice

Předseda KSČM Vojtěch Filip je přesvědčen, že komunisté udělali správně, když od července 2018 do letošního dubna podporovali druhou vládu Andreje Babiše (ANO). „Nést odpovědnost nám sice snížilo preference, protestní hlasy se totiž sbírají v opozici, ale mnoho jsme toho alespoň prosadili,“ řekl ve speciálním vysílání pořadu 360° Pavlíny Wolfové šéf komunistů.

Noční můra, kritizují české děti karanténu na Maltě. Zbytečné emoce, mírní věc konzul

Nepříliš povedený výlet na Maltu zažili mladí Češi a Slováci. Na ostrov poblíž Itálie vyrazili na jazykový pobyt, ale kvůli nákaze koronavirem jedné ze studentek museli do karantény. Zde si děti a mladiství stěžovali na její podmínky. Tvrdili, že k jídlu dostávají syrové maso a další nekvalitní jídlo, nebo že jim místní personál neuklízí a v pokojích se tak hromadí odpadky. Český konzul na Maltě ovšem jejich vyjádření mírní a hlásí, že podmínky rozhodně nebyly tak dramatické.

PŘEHLEDNĚ: Španělsko je velmi rizikové. Co potřebujete pro návrat z jednotlivých zemí?

Nizozemsko, Španělsko a Baleárské ostrovy se v pondělí na takzvané mapě cestovatele, která stanovuje podmínky pro příjezd z dané země, přesunou do tmavě červených území s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Pohorší si i několik dalších států – Irsko, Řecko a Monako se posunou do červené a Estonsko do oranžové kategorie. V páteční zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.

reklama

Domácí zpravodajství

PŘEHLEDNĚ: Španělsko je velmi rizikové. Co potřebujete pro návrat z jednotlivých zemí?

Nizozemsko, Španělsko a Baleárské ostrovy se v pondělí na takzvané mapě cestovatele, která stanovuje podmínky pro příjezd z dané země, přesunou do tmavě červených území s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Pohorší si i několik dalších států – Irsko, Řecko a Monako se posunou do červené a Estonsko do oranžové kategorie. V páteční zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Nejtěžší chvíle Karla Gotta: Dávali mi šest měsíců života. Měl jsem ukrutné bolesti

Rok a půl poté, co se Karel Gott vyléčil z rakoviny, měl novou diagnózu, onemocnění krvetvorby. Jeho zdravotní stav se zhoršil a lékaři mu předpovídali pouze šest měsíců života. O době před smrtí napsal nejznámější český zpěvák v autobiografii Má cesta za štěstím, která vyšla 14. července při příležitosti jeho nedožitých 82. narozenin. Přiznal, že měl ukrutné bolesti i halucinace.

Šmucler: Obličej mi stále nefunguje na 100 %. Očkování je třeba lidem lépe vysvětlovat

Šéf České stomatologické komory Roman Šmucler tvrdí, že část tváře, která mu ochrnula po očkování, stále nefunguje na 100 procent. O možných vedlejších účincích nicméně věděl a již dříve uvedl, že vakcinace nelituje. Jen by byl rád, kdyby se lidem vedlejší účinky vysvětlovaly lépe. Když se trhá zub, taky existuje vzácná šance, že se během zákroku třeba zlomí čelist, uvedl Šmucler na CNN Prima NEWS.

reklama