Zadlužíme se více. Vláda schválila zvýšení schodku státního rozpočtu na 500 miliard

Celkové příjmy rozpočtu by letos měly být podle návrhu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu korun. Příjmy by tak měly být proti schválenému rozpočtu nižší o 102,7 miliardy korun a výdaje vyšší o 77,3 miliardy korun.

„Patříme mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Je naší povinností využít tohoto skvělého postavení a pokračovat v masivní podpoře ekonomiky. Ať už snižováním daní, nebo prostřednictvím programů přímé pomoci, kde jen v únoru a březnu vyplatíme 40 miliard korun,“ řekla Schillerová.

Změny daní v podobě zrušení superhrubé mzdy, snížení zdanění, zvýšení slevy na poplatníka o tři tisíce korun a změně rozpočtového určení daní povedou podle pondělních informací ministerstva financí k poklesu příjmu rozpočtu o 89,5 miliardy korun.

Konsolidace veřejných financí v nedohlednu

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové se přijetí daňového balíčku na konci loňského roku ukazuje v souvislosti se zvýšením schodku rozpočtu ještě nezodpovědnější, než se jevilo koncem loňského roku, kdy byla změna přijata.

„Konsolidace veřejných financí je tak nyní ještě více v nedohlednu. Ratingové agentury, které v posledních týdnech potvrdily stávající rating i výhled ČR, se přitom shodovaly na tom, že pro budoucí ratingovou trajektorii ČR je klíčové snížení rozpočtových deficitů a pokles, nebo alespoň stabilizace dluhu v dalších letech,“ uvedla.

Schodek 500 miliard korun považují ekonomové za neopodstatněný. Současná ekonomická situace a nejnovější odhady vývoje ekonomiky by podle nich ospravedlňovaly schodek kolem 400 miliard. Domnívají se, že stejně jako loni si ministerstvo financí vytváří rezervu pro případné zhoršení vývoje kvůli pandemii.

„Výše navrhovaného schodku je absurdní. Absolutně neodpovídá tomu, co jsme se o ekonomice dozvěděli od doby schválení původního schodku. Ekonomika je v lepším stavu, než ministerstvo předpokládalo při sestavování rozpočtu. Pro započtení prosincových daňových úprav by teď logicky mělo žádat nižší navýšení, než předpokládalo tehdy,“ řekl analytik Petr Bartoň z Natlandu.

„Návrh na zvýšení schodku na 500 miliard považuji za naprosto neadekvátní. Zvýšení schodku není podložené změnou makroekonomických předpokladů, které vycházejí z čerstvé predikce MF, kterou označil Výbor pro rozpočtové prognózy za realistickou,“ sdělil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Výdaje zvyšují kompenzační bonus či odměny zdravotníkům

Příjmy také negativně ovlivní výplata nového kompenzačního bonusu, která přijde státní rozpočet v únoru a březnu podle ministerstva na 18 miliard korun. Novela podle ministerstva financí také počítá s 37 miliardami korun na podporu podnikání v podobě nového programu na podporu podnikatelů spočívajícího v platbách za zaměstnance, programu Antivirus, programu pomoci podnikatelům v gastronomii, programu na podporu lyžařských středisek a veletrhů.

Novela dále zohledňuje uvolnění 12,2 miliardy korun na odměny zdravotníkům za nasazení při druhé vlně pandemie, pokrytí nákladů na testování přítomnosti viru ve školách za 3,8 miliardy korun nebo sedm miliard korun na nákup vakcín. Zároveň novela o 2,7 miliardy zvyšuje výdaje určené na přídavky na děti a o 1,7 miliardy korun více půjde na aktivní politiku zaměstnanosti.

Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet v rekordním schodku 367,4 miliardy korun. Rozpočet na loňský rok, který schválila Sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun, poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie koronaviru z původních 40 miliard korun.

Za první měsíc roku skončilo hospodaření státního rozpočtu ve schodku 31,5 miliardy korun. Šlo o nejvyšší lednový schodek od vzniku ČR.