Mnozí senioři se netají obavou, že stát na obětech koronaviru chce ušetřit. Vládní úředníci takový cynismus ostře odmítají. Zdroj: ČTK
Veřejně se o tom nemluví, senioři si ale před dětmi někdy poraženecky postesknou: „Vláda nechává covid šířit záměrně, aby se nás zbavila a ušetřila za důchody.“ Bývalý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší nyní v Lidových novinách napsal: „Skoro to vypadá, že se vláda už smířila s tím, že se během tohoto roku státnímu rozpočtu uleví o několik dalších desítek tisíc příjemců starobního důchodu.“ Představitelé státu takový cynismus odmítají. Faktem je, že erár ušetří miliardy korun.
Penzisté prožívají těžké období. Jednoznačně se stali neohroženější skupinou a každý den jim jde doslova o život. Benevolentní epidemiologické restrikce české vlády si navíc začali vysvětlovat i s pomocí spikleneckých teorií. Vláda prý životy svých nejstarších občanů dostatečně neochraňuje zcela záměrně, aby ušetřila na penzích.
Na zájem bližních všichni nehledí
„Poslední půlrok přinesl mnoho hořkých zkušeností. Oproti jarnímu úspěchu reagovala na podzim vláda opožděně a váhavě, takže epidemie se vymkla kontrole. Výsledkem byla vlna s vrcholem na počátku listopadu, kterou životem zaplatilo kolem 10 tisíc lidí. Situace se opakovala před Vánocemi, protiepidemická opatření byla uvolněna, aby si lidé mohli před svátky nakoupit a trochu se i poveselit. Jenže výsledek je tragický,“ uvedl v Lidových novinách z 23. ledna imunolog Václav Hořejší, do roku 2017 ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.
Hořejší nastínil, že se při takových postupech vlády nelze podivovat názorům některých seniorů. „Skoro to vypadá, že se vláda už smířila s tím, že se během tohoto roku státnímu rozpočtu uleví o několik dalších desítek tisíc příjemců starobního důchodu,“ uvedl profesor imunologie a zkritizoval i opozici za liknavé schvalování prodlužování nouzového stavu: „Krize nám ukazuje, jak na tom z odborného i občanského a lidského hlediska kdo je. Zkrátka kdo je a kdo není ochoten podstoupit určitá omezení v zájmu svých ohrožených bližních.“
92 procent obětí tvoří penzisté
Obviňování vlády z liknavosti při ochraně seniorů lze slyšet od penzistů napříč celou republikou. Autor tohoto textu během běžné reportérské práce zaslechl spoustu podobných povzdechů. Některým vadí rezignovaný přístup policie, která třeba na zastávkách i v hromadné dopravě takřka nekontroluje povinné nošení roušek. Jiní dokonce slyšeli narážky od spoluobčanů v mladším věku, že pro důchodce je škoda vakcín. Lepší je prý napřed ochránit zaměstnance.
Realita je taková, že 92 procent obětí nemoci COVID-19 patří do skupiny seniorů nad 65 let, tedy příjemců starobních důchodů. Z aktuálních 15 589 obětí tvoří 31 procent penzisté nad 85 let, 38 procent lidé nad 75 let a 23 procent obětí náleží do skupiny nad 65 let.
Úspora nejméně dvě miliardy
Redakce CNN Prima NEWS v reakci na stať Václava Hořejšího spočítala jím zmíněné finanční „úlevy“ státu. Aktuální průměrná penze v České republice tvoří částku 14 500 Kč, při počtu 15 tisíc obětí jde o výdaje eráru ve výši 217 milionů korun měsíčně. Za rok by tedy stát ušetřil na důchodech 2,6 miliardy Kč.
Tedy při stávajícím počtu obětí, těch ovšem každý den přibývá, za posledních deset dnů od 127 do 154 během 24 hodin. Při počtu 20 tisíc obětí nemoci COVID-19 by úspora ve státní pokladně činila skoro 3,5 miliardy korun. A 30 tisíc zesnulých navíc pak státu ušetří 5,2 miliardy Kč ročně.
Pro srovnání. Letošní státní rozpočet pro Kancelář prezidenta republiky činí 423 milionů korun, Poslanecké sněmovny 1,4 miliardy, Úřadu vlády 1 miliardu a roční rozpočet ministerstva životního prostředí byl pro tento rok stanoven na 11,3 miliardy koruny.
K 31. prosinci 2020 pobíralo starobní důchod 1 693 444 občanů. V době před pandemií umíralo v České republice průměrně 300 lidí denně, nemoc COVID-19 ale tohle číslo zvýšila o 14 procent jen v roce 2020. Za vyšší úmrtnost přitom nemohou výhradně oběti infekce.
Ušetří se i na zdravotním pojištění
Podle statistiků činil rozdíl v počtu zemřelých za prvních 50 týdnů loňského roku 14 800 proti průměru za stejné období z let 2015 až 2019. Zemřelých s prokázaným covidem tak bylo podle ministerstva zdravotnictví na konci 50. kalendářního týdne 9 840. Přibližně pětitisícový rozdíl byl zapříčiněn například zvýšenou úmrtností v důsledku odkládání zdravotní péče. Jinak řečeno, státní pokladna ušetří i za další tisíce zesnulých, kteří se nedočkali třeba zavedení bypassu. V těchto případech ale nemusí jít pouze o starobní důchodce.
Stát ovšem s každým zesnulým penzistou ušetří nejen na starobním důchodu, ale také na zdravotním pojištění, jak praví zákon: „Za každého důchodce, poživatele důchodu z důchodového pojištění, je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát.“ Tedy minimálně 2 393 korun na hlavu měsíčně.
Pár miliard prý stát nespasí
Podle informací z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) půjde v roce 2021 na starobní důchody celá třetina státního rozpočtu. Konkrétně 537 miliard čili přes půl bilionu korun. Podle vedoucího pracovníka ČSSZ, který nechce být jmenován, zesnulí senioři na covid státu neušetří zásadní částku: „Vzhledem k obrovským výdajům na penze to je marginálie. A nedovedu si představit, že by někdo ve vládě uvažoval tímto amorálním způsobem,“ řekl zdroj pro CNN Prima NEWS.
Profesor imunologie Václav Hořejší také odmítl možnost přirozeného promoření populace, po které volají někteří lidé mladšího věku. A penzisty tou myšlenkou děsí. Tedy nebránit viru v infikování většiny zdravých a relativně mladých lidí, u kterých má nemoc mírný průběh. A chránit pouze rizikové skupiny.
„To je ale naprosto nerealistické, protože těch rizikových jsou u nás asi tři miliony lidí. To bychom pro ně museli vybudovat nějaké internační tábory, ve kterých bychom je drželi v izolaci, dokud by se nepromořili ti ostatní,“ napsal v LN Hořejší.
Nedořešená důchodová reforma
Vzhledem k odstartovanému očkování proti nemoci COVID-19 zřejmě nepodlehne tolik našinců, jako když v republice v letech 1918 až 1920 řádila takzvaná španělská chřipka a zabila až 60 tisíc lidí. Nekorektně řečeno, i to by ale bylo pro současnou republiku málo, aby v příštích dekádách bezbolestně zvládala důchodovou politiku.
Česká správa sociálního zabezpečení totiž upozorňuje, že v roce 2050 budou starobní důchodci představovat víc než třicet procent populace republiky. Opozice proto průběžně varuje vládu, že při pokračování stávající politiky, která odkládá hlubší důchodovou reformu, časem nebude ve státní kase dost financí na penze ani na zdravotní péči. Za třicet, dost možná ale již za deset let.
Průměrný starobní důchod stoupl z 11 331 korun v roce 2015 na dnešních asi 14 500 korun. Experti uznávají, že to nejsou částky umožňující úplně důstojné stáří, přesto jsou nereálně vysoké vzhledem k ekonomické budoucnosti země. Až do penze zamíří nejpočetnější populační ročníky (Husákovy děti), výdaje na důchody se prudce zvednou.
Místo tečky pod tímto textem je asi nejlepší zopakovat slova imunologa Václava Hořejšího, který s jistou nadsázkou popsal i jeden ze způsobů důchodové reformy Babišovy vlády: „Skoro to vypadá, že se vláda už smířila s tím, že se během tohoto roku státnímu rozpočtu uleví o několik dalších desítek tisíc příjemců starobního důchodu.“
