Pomoc mediků v boji s koronavirem: Nemocnice by bez nás byly ochromené, líčí

Dvanáctihodinové směny ve venkovních testovacích stanech, práce v call centru hygienické stanice i linky 112 a výpomoc na infekčních odděleních. Taková je náplň letního semestru stovek mediků, kteří skripta a učebnice vyměnili za dobrovolnou práci tam, kde jejich pomoc potřebovali.

Studenti Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se v pátek 13. března dozvěděli, že jejich dosavadní výuka končí. O den později se s děkanem Martinem Repkem sešel fakultní akademický senát a jeho studentská komora, aby se dohodli na pomoci mediků tam, kde po ní volali.

Medici začali pomáhat na různých odděleních Fakultní nemocnice Brno, v jejích venkovních stanech začali testovat lidi na koronavirus a pomáhali i v krajské hygienické stanici obsluhovat její call centrum. Pomáhali i na lince 112, která také bojovala s náporem dotazů. To vše se odehrávalo v době akutního nedostatku ochranných prostředků ve zdravotnictví, který koronavirovou krizi ze začátku provázel. Postupně se pomoc mediků rozšířila i na další nemocnice na jižní Moravě a časem i na ty mimo Jihomoravský kraj.

„Dobrovolníci se dostali do první linie. V odběrových stanech dělají stěry pacientům, další pomáhají na nemocničních odděleních včetně infekčního. Vždy jsme přitom dbali na jejich ochranu. Na dostatek ochranných prostředků pro dobrovolníky dbaly i nemocnice, a slovy dobrovolníků měli medici dokonce lepší ochranu než samotný personál,“ řekl pro CNN Prima NEWS medik Martin Janků.

Kritika vývoje vakcíny: Odborníkům se nelíbí, že projekt má vést Věra Adámková

Silná vlna kritiky se snesla na český projekt vývoje vakcíny proti koronaviru, který v neděli ohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Bádání, které koordinuje ministerstvo zdravotnictví, zpochybňuje například Česká učená společnost. Její předsedkyně Blanka Říhová v pořadu 360° Pavlíny Wolfové upozornila na to, že projekt povedou instituce, které s tímto typem výzkumu nemají velké zkušenosti. Vadí jim také, že projekt má vést kardioložka.

Na začátku myšlenky zapojení mediků stojí spolu s Martinem Janků i Natálie Antalová – oba jsou zástupci studentů ve studentské komoře a dnes tvoří jádro týmu koordinátorů dobrovolníků.

„Bylo to velmi dynamické, vše se den ze dne změnilo. Nemohli jsme chodit do školy, ale přicházely spousty zpráv od studentů, že chtějí pomáhat. Psali i ti, kteří uvízli na Slovensku, že se chtějí zapojit, ale nevědí jak,“ řekla pro CNN Prima NEWS Antalová s tím, že na příkladu Itálie studenti věděli, že medici jsou v nemocnicích v době pandemie zcela zásadní.

Dvanáct hodin v odběrných stanech

Medici se dostali i k práci, pro kterou byli stručně řečeno překvalifikovaní. „Nebyla to vždy povznášející práce, ale byla potřebná. V nemocnicích panovala personální krize, takže jsme pomáhali sestrám a dělali i sanitáře. Když se odehrál kybernetický útok na FN Brno a vypadly informační systémy, medici pomáhali i s papírovou dokumentací,“ vysvětlil Martin Janků.

V odběrných venkovních stanech se do dnešního dne střídají čtyři týmy studentů sloužící dvanáctihodinové směny. I oni jsou v přímém kontaktu s potenciálně nemocnými.

Na dotaz, zda jim jejich rodiny dobrovolnickou práci kvůli obavám z nákazy rozmlouvali, Janků odpověděl, že ano. „I takovéto zprávy máme. Je to asi logické, každá rodina se o své členy bojí. Na druhou stranu, svou profesi jsme si vybrali a je, jaká je. Jiná nebude, všichni s tím počítali,“ dodal..

Podle Antalové by byly nemocnice a další zdravotnická zařízení bez pomoci mediků doslova ochromené. „Je to tak. Nemocnice i domovy sociálních služeb se na nás obracely s žádostmi o pomoc, my je zpracovávali a vysílali tam dobrovolníky,“ řekla.

Za naprosto zásadní označil pomoc mediků i mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. „Studenti byli od začátku k dispozici na našich stěrových stanech, dále jsou při vstupech do nemocnice a v neposlední řadě zajišťují logistiku vyšetření ve stanech armádních, které byly k dispozici v rámci studie kolektivní imunity. Jejich pomoc je však i jinde v nemocnici,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Pavel Žára. „Myslím, že to byli právě medici, kteří s našimi zdravotníky dokázali utvořit týmy lidí na pomoc proti koroně,“ dodal.

Zklamaní z vlády. Nemocnice neměly dost ochranných prostředků

Oba medici, kteří za dobrovolnickou prací studentů medicíny stojí, se shodují v pocitu silného zklamání z vlády, která pro první týdny zdravotníkům nezajistila dost ochrany. „Nemocnice měly, přes veškerá vyjádření vlády a pana premiéra, nedostatek ochranných prostředků. Je velké zklamání, jak se představitelé vlády chovali, zatímco medici pomáhali v první linii,“ řekl Janků.

S chytrou karanténou pomůže aplikace eRouška a velké call centrum

Do projektu chytré karantény, který ministerstvo zdravotnictví testovalo od začátku dubna a celoplošně spustilo 1. května, se zapojí lidé i pomocí mobilní aplikace eRouška nebo sdílením polohy v aplikaci Mapy.cz. Sdělil to premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že k projektu vznikne i velké call centrum. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se strategie boje s koronavirem změní z plošných opatření na lokální zásahy.

Stejné zklamání popsala i Antalová. „Byla jsem zklamaná, když se ukazovalo, jak nemocnice nejsou zabezpečené ochrannými pomůckami. Lékaři a sestry měli používat respirátory, které nesplňovaly požadavky na kvalitu. Byla jsem strašně zklamaná, že lidé, co mají můj život v rukách, mě pošlou někam, kde mě ohrožují. A přitom se bijí do hrudi, že to tak není,“ řekla.

Studenti Lékařské fakulty MU nejsou zdaleka jediní, kteří se zapojili do dobrovolnické práce. Studenti Pedagogické fakulty MU například začali hned zkraje krize hlídat děti zaměstnanců FN Brno. Napříč fakultami se do pomoci v době pandemie zapojilo přes 4 600 studentů.

Tagy: