Zájem o technické obory klesá: Stavebnictví čeká personální krize, chybět bude až 74 tisíc lidí
V Česku není zájem o stavební a technické obory. Podle průzkumu Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) může mezi českými firmami do pěti let chybět až 74 tisíc pracovníků. Rodiče stavební obory pro své děti ale neodmítají. Nemají pouze nedostatek informací a konkrétní představy o tom, jak dnešní stavebnictví, studium i následná práce ve skutečnosti vypadají.
Zájem o studium technických oborů v Česku v posledních 20 letech významně poklesl. Podle statistik ČSÚ se na technických vysokých školách od roku 2001 snížil počet studentů téměř o 27 procent. „V roce 2010 jsme měli zhruba 600 absolventů inženýrů, dneska máme 300, čili ta situace je skutečně poměrně tristní,“ poznamenal pro CNN Prima NEWS bývalý děkan Fakulty stavební VUT Rostislav Drochytka.
Dominují IT obory
Výzkum SPS ukázal, že rodiče dnes pro své děti nejčastěji zvažují IT obory. Přes 20 procent dotazovaných uvažuje o tom podat přihlášku právě tímto směrem. Stavební obory by naopak zvažovalo zhruba 10 procent rodičů. „Je za tím bohužel takové celospolečenské stigma technických oborů, že to je neatraktivní obor, kde se těžce pracuje, těžce se vydělávají peníze, to ale tak není úplně pravda,“ sdělil vládní zmocněnec pro technické kompetence a vzdělávání Tomáš Hamberger.
ČTĚTE TAKÉ: Stavebnictví v šoku? Polystyren zdražil o desítky procent. Je to divoké, říká expert na stavebniny
V poslední době totiž sehrávají důležitou roli automatizace, robotizace i nové technologie. „Myslíme, že je správnou cestou to, že tu nejtěžší práci budou dělat stroje,“ vysvětlil manažer marketingu a komunikace firmy Purposua Group Adam Soustružník a jako příklad uvedl betonový 3D tisk. „Do budoucna tak nebude potřeba tolik fyzické práce jako dříve. Naopak bude růst poptávka po kvalifikovaných lidech, kteří budou schopni nové technologie obsluhovat, řídit a využívat v praxi,“ doplnil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
Bariérou jsou stereotypy
Jako důvod nezájmu o stavební a technické obory uvádí 30 procent studentů vysokou obtížnost, nedostatek informací a kontaktů s praxí. „Za jednu z příčin poklesu zájmu o technické obory u mladší generace považuji to, že po roce 2000 s nástupem rámcových vzdělávacích programů se mnoho vyučovaných předmětů stalo volitelnými. Dostali jsme se tak do situace, kdy žáci na základních školách nemají vůbec šanci se s technikou potkat, osahat si ji a probudit v sobě potenciál, nadšení věnovat se jí dále. Pro současnou vládu je proto prioritou technickou výchovu na základní školy vrátit zpět jako povinný předmět, což je dle mého názoru jeden z nejsystémovějších kroků, který můžeme udělat,“ sdělil Hamberger.
Čtěte také
Podle Nouzy však situaci nenahrává ani současná demografická křivka. „Ještě dva až tři roky máme šanci na nárůst počtu studentů. Pak nám to bude bezprecedentně klesat a budeme to muset řešit nějakým dovozem pracovní síly,“ konstatoval.
Chybí informace
Velkou roli při rozhodování o střední škole hrají rodiče, podle Pavla Buršíka z AG Geronimo však nemají dostatek informací. „Kdyby stavebnictví jasně, stručně, srozumitelně komunikovalo svoje benefity, tak potom by si víc rodičů uvědomilo ten ‚aha efekt‘ a řeklo si: ‚Nojo vždyť on může vlastně jít tady na tu školu, on má šanci a ta perspektiva tady je,‘“ naznačil.
V cestě jim však stojí slabá představa o náplni práce. „Zkrátily jsme už studium na stavebních fakultách v ČR z celkové doby 5,5 roku na 5 let. Děti mohou jít dřív do praxe, firmy mohou dostat kvalifikované inženýry,“ vysvětlil Drochytka.
O výzvě, které čelí české stavebnictví se bude hovořit také 27. května na konferenci #FutureBuilders. Program propojí tvrdá data z výzkumů mezi rodiči a žáky, politickou debatu o reformě technického a řemeslného vzdělávání, roli regionů a firem v boji o mladé talenty i konkrétní příklady komunikace směrem k mladé generaci. Tématem budou také zahraniční pracovníci a ekonomické dopady nedostatku odborníků pro veřejné investice.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pavel coby chodící reklama na oblečení Alpine Pro? Prezident o polském plakátu vůbec nevěděl
