Chtěl dělat jiný žánr než střílečky, nyní herní vývojář Petr Kolář chystá strategii o československých legionářích
Překvapilo mě, že se o zákazu mluví až teď. Dalo se to očekávat, řekl k možnému zákazu české hry Last Train Home na ruském trhu Petr Kolář, šéf studia Ashborne Games. V rozhovoru pro redakci CNN Prima NEWS také promluvil o tamějších tržbách, reakcích jeho kolegů v brněnském studiu či naštvaných recenzích z Ruska. „Zároveň mne těší, že si petrohradská prokuratura našla čas na případ, z mého pohledu, tak malicherný, jako je prodej Last Train Home v Rusku. Znamená to, že má dostatečné kapacity na to, aby řešila i větší případy, jako třeba ohrožování lidských práv v Rusku. Což je vlastně dobře,“ poznamenal Kolář.
Překvapila vás vůbec zpráva o tom, že prokuratura v Petrohradě zvažuje zákaz prodeje Last Train Home v Rusku?
Ano, ale spíš tím, jak poměrně pozdě to přišlo, než přímo faktem, že k tomu došlo. Už od začátku prodeje jsme měli rozohněné recenze od ruských hráčů, takže to spíš byla jen otázka času.
Z toho usuzuji, že se tento krok ze strany Moskvy dal očekávat.
Vzhledem ke vztahu Ruské federace s Českou republikou se dalo počítat s tím, že Last Train Home se někdy objeví na sankčním seznamu. Jedná se sice o symbolický krok, ale to je obecný případ většiny sankcí.
Jak na zprávu reagovali kolegové v Ashborne Games?
Ve studiu jsme se o celé situaci vlastně dozvěděli od kolegy, jehož část rodiny sleduje detailně zprávy z Ruska. Reakce byly různé, nejčastěji to lidé berou jako uznání, že jsme svoji práci na historickém průzkumu udělali dobře. Vzhledem k tomu, jak odlišné jsou dějiny vyučované v Rusku od nám známých pramenů, je to pochopitelné.
Zaujala mě poznámka od herního publicisty Jana Modráka, který psal, že se v Rusku hra ale prodávala relativně dobře. Co je na tom pravdy?
Ruská federace je v desítce zemí s nejvíce prodanými kopiemi. Na druhou stranu, kvůli nižší kupní síle, jsou zisky pochopitelně menší, a to i kvůli nižší ceně hry v Rusku. Takže pokud se podíváme na příjmy z prodeje, pak je Rusko někde na konci druhé desítky zemí, srovnatelné třeba s Rakouskem a Slovenskem. Třeba v České republice se prodalo několikanásobně více kopií a za výrazně vyšší cenu.
Riskoval a do vývoje dal všechny peníze. Měli mě za blázna, říká autor úspěšné české hry
Stačilo jen několik týdnů, aby se taktická střílečka Gray Zone Warfare zařadila mezi české videoherní hity. Během úvodního měsíce brněnské studio Madfinger Games prodalo téměř jeden milion kopií. Jenže tvůrci úspěšného titulu šli na úplnou hranu a linie mezi úspěchem a neúspěchem byla tenká. Do vývoje investovali stovky milionů korun a hrozilo, že pokud hru urychleně nevydají, nebudou mít na výplaty. „Na milion kopií jsme cílili. Jsem rád, že se to podařilo a máme základ, na kterém můžeme stavět,“ říká Marek Rabas v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Plánuje vydavatel THQ Nordic nějaké další vyjádření nebo protikrok?
THQ Nordic nyní hlavně vyčkává na nějaké oficiální rozuzlení. Zatím nám ani THQ Nordic nikdo nedal oficiálně vědět ani o žalobě, ani o tom, že by příští týden mělo dojít k projednávání před soudem v Petrohradě. Pokud vím, tak se žádné předběžné opatření ze strany THQ Nordic nechystá.
Jak se osobně díváte na obvinění ze strany Ruska, že ohýbáte historii nebo dokonce podněcujete nenávist? Last Train Home jsem hrál a přišlo mi, že tam dochází naopak i ke kritice ve vlastních řadách.
I když se jedná o příběh fiktivního posledního vlaku, Last Train Home jsme dělali na základě dostupných historických pramenů, se snahou neukazovat válku černobíle. V průběhu hry mohou hráči vidět všechny strany konfliktu i v nelichotivém světle.
Zároveň mne těší, že si petrohradská prokuratura našla čas na případ, z mého pohledu, tak malicherný, jako je prodej Last Train Home v Rusku. Znamená to, že má dostatečné kapacity na to, aby řešila i větší případy, jako třeba ohrožování lidských práv v Rusku. Což je vlastně dobře.
Měl byste pro hráče v Rusku nějaký vzkaz?
Hráčům bych pak vzkázal, ať nedají jen na první dojem, třeba z demoverze, kdy záměrně vykreslujeme třeba fiktivního generála Morozova skoro až jako komiksového padoucha. V pozdějších fázích hry čekají hráče morální dilemata, a ukáže se, že největším nepřítelem nemusí být druhá strana, ale klidně třeba strastiplná cesta.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Videohra jako tahák na turisty. Kutná Hora se těší na Kingdom Come: Deliverance II.
