Zaorálek: Ve Francii nastal konec „macronismu“. Z paláce ale vyhnat hned nepůjde, říká Drulák
To, co se ve Francii děje, je vážné, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Podle něj jde o konec „macronismu“. Bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák ale namítl, že se prezident Macron může udržet ve funkci i po vyslovení nedůvěry vládě, jelikož v ústavě není nic, co by ho mohlo z Elysejského paláce vyhnat.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu, zatímco se Francie dál potýká s politickou krizí kolem rozložení sil v parlamentu. V televizním projevu prohlásil ve čtvrtek večer, že zůstane v úřadu do konce svého druhého mandátu v roce 2027.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Francie v křeči. Macronův tah uvrhl zemi do chaosu, část opozice volá po jeho rezignaci
Podle bývalého ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) je celá věc komická. „Situaci, která tady vznikla a která je hrozně nepříjemná pro Francii a pro Evropu, skutečně vytvořil on,“ popsal Zaorálek v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Podotkl, že základní odpovědnost nese Macron. „To, co se děje, je vážné. Když jsem se na to koukal, tak jsem říkal, že tohle je opravdu konec ‚macronismu‘ a možná dokonce i páté republiky,“ řekl Zaorálek.
Vypukne lidová revolta?
Podle bývalého velvyslance ve Francii Petra Druláka Macron ve svém projevu mluvil zcela proti tomu, co Francouzi žádají. „On se v té funkci udržet může, v ústavě není nic, co by ho mohlo vyhnat z Elysejského paláce. Když se tam bude chtít držet, tak se tam bude držet, pokud samozřejmě nevypukne nějaká lidová revolta, jako byly svého času žluté vesty,“ řekl Drulák.
Poté, co dolní komora parlamentu ve středu vyslovila nedůvěru vládě, Macron slíbil, že „v příštích dnech“ jmenuje nového premiéra. Francie takovýto vývoj zažívá poprvé od roku 1962 a politická nestabilita by ve druhé největší ekonomice eurozóny mohla pokračovat i v příštích měsících. Nové parlamentní volby, které by mohly změnit současnou patovou situaci v dolní komoře, se mohou konat nejdříve v létě příštího roku.
„Ve francouzských médiích se skloňuje jméno Sébastien Lecornu, což je současný ministr obrany. Je to bývalý republikán, který se připojil k Macronovi,“ naznačil budoucí vývoj Drulák.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Prezident Jižní Koreje čelí vyšetřování ze vzpoury. V zemi za ni hrozí až trest smrti
