PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Petr Fiala - 27.2. v 11:00
Vladimira Putina překvapilo, že Západ se sice postupně, ale přece k válce na Ukrajině postavil jednotně, myslí si premiér Petr Fiala. Uvedl to v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Změnu západních velmocí podle něj zapříčinilo sdílení zkušeností zemí bývalého východního bloku na společném jednání. S Putinem se podle něj jednat nedá a hrozbu, kterou znamená, si západní země podle Česka začínají uvědomovat až nyní.
„Putin nemůže říct, že neměl šanci na diplomatické řešení. Jednat nechtěl a šel do války. Nejcennější na tom všem je jednotný postoj Západu, to tady dříve nebylo. Putina to překvapilo a je to jediná šance, jak ho zastavit, aby šel dál. Probíhá tu něco šíleného. Když o tom přemýšlíme, že Rusko napadlo Ukrajinu, jde o něco nepředstavitelného a hrůzného,“ prohlásil premiér Petr Fiala v nedělní Partii na CNN Prima NEWS.
Komentoval tak změnu postoje Německa, Itálie a dalších zemí, které původně nebyly pro nejtvrdší sankce jako je odpojení Ruska od systému SWIFT. To, co podle Fialy pomohlo změnit postoje zemí, byly zkušenosti bývalých zemí sovětského bloku.
Fiala: S Putinem se nejde domluvit
„Kdo si myslel, že se s Putinem půjde domluvit, tak vidí, že to nepůjde. Válka je strašně blízko a začínají si to uvědomovat i státy, které jsou dále od kritické linie. Zkušenost v různé podobě mají i jiné země, ale nemají to státy v západní Evropě. A ty si postupně začínají uvědomovat, že to je hrozba pro celý svobodný svět,“ doplnil Fiala.
Jednání představitelů EU podle něj vypadalo tak, že země z východní a střední Evropy tlumočily vlastní historii.
Sankce nesankce, velké automobilky zastavují export aut do Ruska. Škoda má krizový tým
Invaze ruských vojsk na Ukrajinu bude mít řadu ekonomických a hospodářských konsekvencí bez ohledu na vůli světových politiků. Zastavení dovozu nových aut bez ohledu na mezinárodní sankce hlásí koncern Volkswagen, skupina Jaguar Land Rover a americký General Motors. Problémy se týkají i ruských závodů tuzemské automobilky Škoda. Na vině je padající kurz rublu.
„Všech 27 představitelů státu si vzalo slovo, často zaznívala osobní zkušenost z historie. Státy z Pobaltí zdůrazňovaly, že je potřeba jednat co nejtvrději,“ přiblížil Fiala, jak jednání probíhají. Pro nejtvrdší postihy je i Česká republika.
„Patřil jsem ke státníkům, kteří chtěli přitvrdit. V posledních letech jsem byl často zklamán z postoje vůči Putinovi. To, co jsem viděl na Evropské radě, byla ale jednota. Nikdo nezpochybňoval balík sankcí, jen někdo chtěl jít dál. My jsme chtěli odstřižení od SWIFTu, chtěli jsme tam jména Putina a Lavrova,“ doplnil s tím, že původně se to nedělo, ale postupně se k tvrdým sankcím podle vývoje války Západ klaní.
Aktuálně se schyluje k tomu, že Rusko bude odpojeno od Mezinárodního platebního systému SWIFT, dále jsou v plánu sankce ze strany USA proti ruské centrální bance. Navíc se do dodávek zbraní na Ukrajinu zapojují i země jako Německo, které se dosud zdráhalo.
Podle české vlády i odborných analytiků budou sankce vůči Rusku tvrdé, smysluplné a téměř likvidační. „Sankce zasáhnou ruskou ekonomiku, je to namířeno na letecký průmysl, na celá odvětví, budou mít problémy obnovovat technologie třeba pro těžbu ropy. Nemůže to tím končit, budou se hledat další formy sankcí. Přijaté sankce jsou domluveny s USA, Velkou Británií nebo Kanadou. To je garance, že to Rusko nebude moct obejít,“ uzavřel debatu o sankcích Fiala.
