záplavy

Počet mrtvých po úterních bleskových záplavách na jihovýchodě Španělska stoupl na nejméně 211. V sobotu večer to podle agentury AFP uvedl španělský premiér Pedro Sánchez. Zároveň oznámil, že do postižené oblasti vyšle na pomoc místním obyvatelům dalších 10 tisíc vojáků a policistů. Odborníci se pozastavili nad nedostatečným varováním před hrozícím nebezpečím ze strany úřadů.

Ve věku pouhých 28 let zemřel fotbalista a někdejší talent mládežnické akademie klubu Valencie José Castillejo. Osudným se mu staly ničivé záplavy, které zasáhly Španělsko. Zahynul přímo ve Valencii, kterou živel postihl nejvíce. Informaci potvrdil klub na sociálních sítích. Celkový počet obětí nadále roste, pokračují záchranné a pátrací akce po přeživších.

Šlo jim o život a kdyby se na nebi neobjevil vrtulník, nejspíš by skončili v rozbouřené vodě. Někteří u sebe měli malé děti, i přesto odmítli evakuaci. Jiní by si nenechali pomoci, aniž by na palubu nevzali záchranáři i jejich psa. Lukáš Vejvar – hasič ze středních Čech – byl jedním z členů posádky policejního vrtulníku, který startoval z Prahy, aby zachraňoval na Jesenicku.

Dětský kočárek, kuchyňské hodiny, matrace, noční stolek i mrtví potkani. Milion kilogramů odpadu. Právě tolik věcí zatím skončilo na povodňové skládce ve Městě Albrechticích na Krnovsku, obec má přitom jen pár tisíc obyvatel. A vyklízí se tam dál, vnitřnosti domů, bytů, sklepů, garáží či hospodářských budov i měsíc po záplavách stále míří na smetiště. „Doma mě ještě čekají vodou prolité sklepy i zahradní domek, to všechno také skončí na skládce,“ vypráví starostka městečka Jana Murová.

Oblasti nejhůře zasažené nedávnou povodní patří zároveň k těm, kde se hojně vyskytuje nevybuchlá munice z druhé světové války. Velká voda mohla smrtonosné granáty odkrýt, případně i přenést jinam. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká zkušený pyrotechnik Jiří Chládek. Podle jeho vyprávění je v Česku takových číhajících raket, min a bomb obrovské množství. Některé se skrývají jen pár centimetrů pod zemí, hazardéři jsou po jejich objevení schopni si z nich dělat těžítka, jiní si jimi zkrášlují zahrádky.

Bagr se měsíc po ničivé záplavě stále zakusuje do baráků označených písmeny XX, což je ve vyplaveném Jeseníku znamení smrti. I pro usedlosti, které v Šumperské ulici stály třeba 150 let a přežily stoleté povodně v roce 1903 a 1997. „Ty letošní byly nejsilnější v novodobé historii,“ srovnává Tomáš Svoboda, učitel dějepisu na jesenickém gymnáziu. „Z těch se budeme ještě dlouho vzpamatovávat,“ posteskne si nad korytem řeky Bělá, která bořila domy a s automobily si hrála jako s dětskými lodičkami ve vaně.

Stojí u otevřeného okna na nábřeží Opavice, která před čtyřmi týdny zničila její byt. Před řekou utíká marně. „Při povodních v roce 1997 jsem přišla o dům v Holčovicích, voda ho zbourala. A teď mi Opavice vyplavila byt tady ve Městě Albrechticích. Potřetí už nic takového nechci zažít,“ modlí se v okně 82letá důchodkyně Magdaléna Metzlová.

Jedna vyplavená restaurace vedle druhé. Bahnem obalené sudy s pivním mokem stojí ve vytopeném pivním baru Mexicana v Opavě i tři týdny po záplavách. „Voda sahala po strop, prostě bazén. V pivovaru slíbili, že bečky odkoupí zpět, ale ještě si pro ně nepřijeli,“ říká provozní Patrik Andrejka. Ve stejné ulici proud řeky Opavy prorazil skleněné výlohy restaurace U Draka a metr vody natekl i do pivnice Na Rožku, ve které se chmelovina čepuje více než 130 let.

Poslali 100 tisíc korun na pomoc válčící Ukrajině. „Teď ale sami potřebujeme finanční injekci. Sedm let našeho života je v tahu,“ posteskne si spoluzakladatelka ostravského stolařství Veronika Žižková. S přítelem Tomášem Cibulkou firmu spustili právě před sedmi lety. Sedmička má být šťastným číslem, v tomto případě to neplatilo a stolařství se po záplavách proměnilo ve hřbitov dřevoobráběcích strojů. „CNC nářezové centrum za 3,5 milionu korun. Ten stroj už se nikdy nerozjede, protože je to vlastně velký počítač, který stál téměř ve dvou metrech vody,“ ukazuje žena zničené elektronické útroby obráběcího stroje. „Stát ale spí. Zatím nám nenabídl žádnou smysluplnou pomoc,“ říká.

Minulost ukazuje, že nás přehrady při velkých povodních nezachrání, někdy situaci naopak zhorší. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká Martin Gaži z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, který se v nedávno vydané knize Nepohodlná sestra modernizace věnoval okolnostem vzniku a významu vltavské kaskády, tedy souboru nejznámějších českých přehrad. Gaži popisuje, která stavba vodního díla vyvolala v 50. letech utajované nepokoje. Prozrazuje také, že stačilo málo a zatopená by dnes byla i oblíbená vodácká oblast od Vyššího Brodu k Českému Krumlovu.

Učitel David Honěk ze slezského Děhylova právě dokončoval rodinný dům nedaleko řeky Opavy, chyběla jen terasa a plot. Čtvrt století také aktivně chrání ohrožené přírodní lokality či živočichy, mimo jiné i vzácné mokřady nebo obojživelníky. Vodní živel teď ale novostavbu, ve které už bydlel s partnerkou Hanou, prakticky zničil.

Běžte se napít z Bečvy! Měli se dozvědět Romové ze zatopených domů v Přerově během července 1997, když si přišli pro pitnou vodu na nádraží. „Před 27 lety jsme tu měli silné protiromské nálady, a to i na politické úrovni, takže najít bydlení pro vyplavené Romy byl obrovský problém. Od té doby se česká společnost výrazně změnila k lepšímu a nyní Romům ze zaplavených bytů nabídla ubytování třeba i univerzita,“ porovnává v rozhovoru pro CNN Prima NEWS sociální aktivista Kumar Vishwanathan. Minoritě pomáhal již při záplavách v roce 1997, stejně aktivní je i v těchto dnech.