Zapřisáhlý odpůrce Západu i Řezník z Teheránu. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
V neděli během tragické nehody vrtulníku zemřel kontroverzní íránský prezident Ebráhím Raísí. Brojil proti existenci Izraele a v současném konfliktu v Pásmu Gazy se jasně stavěl na stranu Hamásu. Stál také za masovými popravami, ke kterým v Íránu došlo na konci 80. let. Přezdívalo se mu Řezník z Teheránu.
Ultrakonzervativec Raísí byl zvolen prezidentem v červnu 2021, když získal už v prvním kole 62 procent hlasů. Volby však provázel malý zájem voličů, k urnám jich přišlo necelých 49 procent, nejméně od založení islámské republiky v roce 1979. Nízký zájem o volby byl ale podle médií očekávaný, protože úřady ještě před začátkem hlasování vyřadily několik Raísího hlavních rivalů a stoupenců opozice. To mezi voliči způsobilo nechuť se na volbách podílet.
ČTĚTE TAKÉ: Havaroval vrtulník s íránským prezidentem na palubě. Záchranáři spustili rozsáhlou operaci
Funkce hlavy státu se Ebráhím Raísí ujal v srpnu 2021. Írán je ovšem muslimský teokratický stát a přestože v jeho čele oficiálně stojí prezident, v teokratickém politickém systému má hlavní slovo duchovní a politický vůdce islámské revoluce a íránského lidu (valíje fakíh). V současnosti je touto nejvyšší autoritou v zemi ajatolláh Alí Sejjed Chameneí. Ten o směřování země rozhoduje již 35 let a pokračuje ve stopách svého předchůdce, charismatického revolučního vůdce Rúholláha Chomejního.
Čtěte také
Raísí mimo jiné brojil proti existenci Izraele a podporuje Hamás v současném konfliktu v Pásmu Gazy. „Íránská islámská republika bude i nadále čestně podporovat palestinský odpor,“ prohlásil například koncem dubna na návštěvě Pákistánu, která se uskutečnila nedlouho poté, co Írán poprvé přímo zaútočil na Izrael. Na jeho území vyslali Íránci přes 300 raket a útočných dronů. Izrael však s pomocí spojenců téměř všechny střely zlikvidoval. Podle Teheránu šlo o odvetu za Izraeli připisovaný úder na konzulát v Damašku.
„To, co se děje v Palestině a v Gaze, je samozřejmě genocida a zločin proti lidskosti,“ prohlásil Raísí loni v prosinci během návštěvy Moskvy, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem.
Raísí, který platí za zapřisáhlého odpůrce Západu, je zastáncem islamizace univerzit, omezení přístupu k internetu i cenzury západní kultury a genderové segregace na pracovním trhu. Podporuje rozvoj zemědělského sektoru a slíbil vytvoření nových pracovních míst. Řekl také, že dává přednost budování vztahů se zeměpisně bližšími státy. Po svém zvolení prezidentem rovněž řekl, že jaderná dohoda z roku 2015 neomezí íránskou zahraniční politiku.
O situaci v Íránu mluvil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS orientalista Petr Pelikán:
Aktér masových poprav
Předtím, než se před třemi roky stal prezidentem, zastával Raísí od března 2019 post šéfa íránské justice. Oponenti z řad ochránců lidských práv při jeho jmenování do této funkce připomněli jeho temnou minulost. Raísí byl totiž jedním z aktérů masových poprav, které se konaly na konci írácko-íránské války v roce 1988. Podle mezinárodních organizací na ochranu lidských práv bylo tehdy popraveno až 5 000 lidí, íránská opozice tvrdí, že jich bylo až 30 000.
Popravy se konaly na příkaz tehdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního a Teherán je oficiálně nepřiznal. Raísí byl členem tribunálu, který vynášel rozsudky smrti. Nikdy se k této své aktivitě nepřiznal a na dotaz, který se týkal jeho role v hromadných popravách podle agentury AP, reagoval tím, že se označil za „ochránce lidských práv“. Raísího kvůli jeho angažmá v masovém zabíjení kritizovaly také Spojené státy.
Čtěte také
„Raísí, který se podílel na masových popravách politických vězňů, byl vybrán, aby vedl íránskou justici. To je hanba! Režim se vysmívá právnímu procesu, když toleruje nespravedlivé soudy a vězní lidi v nehumánních podmínkách. Íránci si zaslouží něco lepšího,“ uvedl například zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí. USA také v listopadu 2019 Raísího zařadily na sankční seznam a Raísí se tak stal prvním íránským prezidentem, na něhož se vztahovaly americké sankce už před nástupem do úřadu.
Jeden z nejvlivnějších lidí v Íránu
Narodil se 14. prosince 1960 ve druhém největším íránském městě Mašhad. Uvádí o sobě, že vystudoval právo na univerzitě Šahída Motaharího a náboženský seminář v Komu. V letech 2014 až 2016 působil jako generální prokurátor a předtím jako náměstek ministra spravedlnosti. Poté byl mezi roky 2016 a 2019 předsedou nadace Astana Kudse Razávího, která spravuje mauzoleum osmého šíitského imáma Alího Rezá.
V prezidentských volbách v roce 2021 byl považován za favorita. „Přicházím jako nezávislý (kandidát), abych udělal změny v řízení země a bojoval s chudobou, korupcí, ponižováním a diskriminací,“ řekl Raísí při ohlášení své kandidatury. Byl dlouhodobě označován za jednoho z nejvlivnějších lidí v Íránu a mluvilo se o něm jako o možném nástupci duchovního vůdce ajatolláha Alí Chameneího, jenž Raísího dlouhodobě podporoval a který jej označil za důvěryhodného člověka s velkou profesní zkušeností.
Záběry, které ukazují místo, kde se měl zřítit vrtulník s Raísím.
Írán teď čeká několik dnů či týdnů truchlení. „Budou smuteční slavnosti, ale mezitím budou probíhat politické rozhovory a budou nominováni kandidáti. Neočekávám, že by došlo k destabilizaci země kvůli tomu, že zemřel prezident a ministr zahraničí,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS orientolog Petr Pelikán.
Tragická událost ale podle něj nebude mít vliv na zahraniční politiku. „Může dojít k vnitřním bojům mezi jednotlivými mocenskými skupinami, které my ale nedokážeme příliš vnímat, protože je nevidíme,“ doplnil Pelikán.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pohřebiště ruských tanků. Ukrajinští lovci pancířů ukázali záběry, jak drtí obrněnce
