Potraviny v Česku sice rapidně zdražily, třeba v Maďarsku je ale situace mnohem horší. Ceny u některých výrobků tam vyskočily klidně na čtyřnásobek. Může za to opatření vlády, která zastropovala ceny u základních potravin. V Česku se mezitím vzácně shodují zemědělci i obchody, že jedinou cestou ke zlevnění je nižší sazba DPH.
Maso, stolní olej, mouka nebo vejce. Nejen u těchto potravin zastropovala loni maďarská vláda ceny. Opatření mělo zmírnit růst cen potravin, efekt byl ale opačný. Zdražení místní obyvatelé pocítili velmi citelně.
ČTĚTE TAKÉ: Vystrčil: Jsme v autobusu, co se řítí do zdi. ANO je jedno, zda bude za 30 let na důchody
Pro představu – v Evropské unii potraviny meziročně zdražily o 18 procent, v Česku o 27 procent, ale v Maďarsku o 50 procent. Ekonomové tvrdí, že za prudkým růstem cen je právě jejich zastropování.
Někteří Češi užívají antibiotika jako lentilky. Může to být životu nebezpečné
O antibiotikách se říká, že jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Je to proto, že v případě nouze dokážou velmi rychle pomoci, ale pokud se užívají nevhodně, mohou ublížit. Velký problém je především jejích příliš časté a mnohdy i zbytečné užívání. V důsledku toho vzniká antibiotická rezistence neboli odolnost bakterií vůči antibiotikám, jejichž účinnost slábne a může zcela vymizet. Jak tomuto problému předejít? CNN Prima NEWS oslovila praktickou lékařku Ludmilu Bezdíčkovou a infektologa a klinického farmakologa Jana Strojila.
Smetana za 60 korun
„Kvůli zastropování potravin dochází v Maďarsku až ke čtyřnásobnému zdražení a také k nedostatku,“ popisuje ekonom Lukáš Kovanda. Třeba smetana, která nepatří mezi zastropované položky, stála v Maďarsku bez akce v roce 2017 v přepočtu 20 korun. Teď za ni místní dají trojnásobek.
„Jak výrobci, tak obchody musí pokrýt náklady na provoz a na mzdy. Pokud je někde donutíte prodávat se ztrátou, tak to musí dohnat někde jinde, a to logicky vede k obří inflaci,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Po zastropování cen potravin po vzoru Maďarska volala i česká opozice. Ta se ale teď k takovému opatření nehlásí. „Nebudu komentovat Maďarsko, neznám detaily, my se musíme starat o Českou republiku,“ sdělila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
Potraviny podle analytiků zlevňovat v blízké budoucnosti nebudou. Řešením by mohlo být snížení 15% sazby DPH. „Na Slovensku je 10% sazba na základní potraviny, což by neznamenalo velkou zátěž pro státní rozpočet,“ poznamenal prezident Agrární komory Jan Doležal.
„Myslím si, že daň z přidané hodnoty u základních potravin by měla být nulová podobně jako v Polsku,“ dodává Prouza. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ale ochotný snížit DPH u potravin pouze o jedno až dvě procenta.
